Putinovy provokace se stíhačkami: Dojde na sestřelování ruských strojů? Pavel Rusy varoval
Prezident Petr Pavel hovořil o sestřelování ruských letounů. „Pokud by k takovým provokacím dál docházelo, bude skutečně nutné přijmout i vojenské opatření, včetně sestřelení ruského letounu,“ řekla hlava státu. Podle analýzy Svobodné Evropy není něco takového snadno proveditelné.
Ruská válečná letadla vnikla do vzdušného prostoru Estonska a do Polska zase vnikly ruské drony. Prezident Petr Pavel po těchto incidentech hovořil o sestřelení ruských letadel. Jak je reálné, že by k něčemu takovému došlo?
Zástupci NATO, kteří hovořili se Svobodnou Evropou pod příslibem anonymity, řekli, že je mnohem snazší dostat povolení střílet na bezpilotní dron, zvláště pokud vypadá, že míří směrem ke kritické infrastruktuře, než na letoun s pilotem.
„Narušení vzdušného prostoru je důvodem k aktivaci obranných mechanismů a tedy sestřelení takového letounu. A to by určitě nechtěl nikdo na naší straně ani na té ruské,“ upozorňoval přitom Pavel v ČT.
Co lze očekávat?
Obecně platí, že NATO je obranná aliance složena z 32 suverénních států. To znamená, že v konečném důsledku je to na každé jednotlivé zemi, jak bude kontrolovat a bránit své území – včetně vzdušného prostoru. Nicméně obvykle se okamžitě nestřílí.
Jinak je to ale v případě, pokud probíhá mise nebo operace, která spadá pod záštitu NATO.
To je případ osmi bojových skupin podél východního křídla aliance a mise ochrany vzdušného prostoru nad Baltem, která funguje od roku 2004, kdy se připojily Estonsko, Lotyšsko a Litva. Spojenci z NATO, kteří mají stíhací letouny, se po čtyřech měsících střídají v hlídkování oblohy nad touto pobaltskou trojicí, která nemá vlastní vzdušné síly.
V takových případech jsou pravidla zapojení udělovány Severoatlantickou radou (NAC), což je nejvýznamnější politický rozhodovací orgán aliance. Rozhodnutí se přijímají jednomyslně a vojenskou část pak provádí Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR). Tím je vždy americký generál – v současnosti generál Alexus G. Grynkewich, který tuto funkci převzal v červenci.
Ještě složitější je to tím, že NATO jako organizace má jen málo prostředků přímo pod svým velením. Hypotetický příklad: pokud by byly italské letouny požádány, aby sestřelily drony nad Polskem v rámci nové alianční operace Eastern Sentry, musel by k tomu dát souhlas někdo v Římě.
Dle dohody by to mohl být náčelník ozbrojených sil, ministr obrany, nebo dokonce premiér. V jiných případech země dovolí, aby rozhodnutí učinil SACEUR nebo jeho velitel.
Jak již bylo zmíněno, laťka pro zahájení palby je vysoká, zejména na ruská letadla s lidskými posádkami. Tryskáče NATO zapojené do mise v Baltském moři by na ně ve skutečnosti střílet neměly.
Představitelé NATO řekli Svobodné Evropě, že tři MiGy byly v estonském vzdušném prostoru na dvanáct minut a nepředstavovaly přímou hrozbu. Podle nich se jednalo o provokaci, která měla testovat reakci aliance, a že letectvo NATO udělalo správnou věc, když je doprovodilo zpátky.
Nyní ale probíhá veřejná debata o tom, jak by se na podobné incidenty mělo reagovat. Například prezident Petr Pavel, premiér Polska Donald Tusk nebo litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienėová hovořili o možnosti ruská letadla sestřelovat.
Proč Turecko letoun sestřelilo?
Například Turecko sestřelilo ruský letoun Suchoj-24M nedaleko turecko-syrských hranic v roce 2015 a je často zmiňováno jako příklad. Letoun narušil turecký vzdušný prostor na 17 sekund během vrcholu syrské války a byl mnohokrát varován, aby prostor opustil.
Byla to jednodušší situace. Turecko učinilo své vlastní rozhodnutí použít vlastní vzdušné síly.
Napětí mezi Ankarou a Moskvou později vyústilo v sankce, nicméně po šesti měsících turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan vyjádřil lítost nad incidentem, což vztahy zlepšilo.
Ale pravidla zapojení do boje lze také měnit jinými způsoby, například tak, že se spojeneckým letadlům dovolí přiblížit se blíže k nepřátelským letadlům nebo vystřelit varovné výstřely.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruští celníci na hranici s Čínou na Dálném východě zajistili skoro 2700 dronů. Pokud soud nařídí jejich konfiskaci, plánují je poslat vojákům bojujícím v rámci invazních vojsk na Ukrajině. S odvoláním na Federální celní službu o tom informoval telegramový kanál Astra.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzo ráno. Přejeme vám dobrou noc.
