Hádka o ruské drony a připravenost Česka: „Skandální lži,“ sepsul Lipavský Vondráčka
Ruské drony doputovaly do Polska, experti mluví o ruské provokaci i testování linie se Západem. O to, zda jsme připraveni na podobnou ruskou akci i my, se střetli v Událostech, komentářích ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) a Radek Vondráček (ANO), který situaci využil ke kritice Fialovy vlády.
Ministr zahraničí Jan Lipavský v reakci na dění kolem Polska uvedl, že je třeba přijmout 19. sankční balík a „zasadit další ránu ruské ekonomice“. „Putin rozumí pouze síle,“ říkal ministr v Událostech, komentářích na ČT.
Narazil však na opoziční nesouhlas. „Už jenom to, že ty sankce mají číslo 19, tak to v podstatě vypovídá samo za sebe. A co těch předchozích 18? Sankce nejsou válečný prostředek, sankce jsou doplněk,“ míní Radek Vondráček (ANO). „Eskalace může přijít, jak jsme se dneska přesvědčili, ze dne na den,“ upozornil.
Je třeba, abychom zvýšili naši připravenost, míní přitom Vondráček. „My v podstatě nejsme schopni detekovat ty drony v té letové výšce a my bychom je nebyli vlastními silami schopni zlikvidovat v tuto chvíli. Zaspalo se, ty bezpilotní prostředky v podstatě nemáme a ani za ty 4 roky se neudálo nic. Co je skoro skandální, že ani v koncepčních materiálech se o tomto vybavení, o dronech, vůbec nemluví, na rozdíl třeba od Polska,“ dodal Vondráček.
Lipavský reagoval na kritiku z ANO velmi ostře. Označil to za skandální lži. „To jsou naprosto skandální nesmysly, že Česko by je nebylo schopno detekovat, naše armáda takové schopnosti má, naše armáda pořizuje drony. Jestli to pan Vondráček v nějakém materiálu nenašel, nebo že nepochopil, kde to tam může najít, to je jiná věc. Samozřejmě že je potřeba posílit východní křídlo. Naší připraveností a musíme investovat do armády a připravovat se. To je úplně jednoduché,“ dodal Lipavský.
České vrtulníky na pomoc
Česká republika je přitom kvůli dnešnímu aktu ruské agrese připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š ve speciální úpravě. V tiskové zprávě to ve středu večer uvedlo ministerstvo obrany.
O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo po telefonátu ministryně obrany Jany Černochové (ODS) s jejím polským protějškem Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem. Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, dodalo ministerstvo.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) mohou české vrtulníky pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru během několika dnů. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Fiala uvedl, že Polsko je spolehlivý partner, jehož žádosti Česko rychle vyhovělo. „Teď je čas ukázat sílu a jednotu,“ dodal Fiala.
Blízký spojenec
„Polsko je náš blízký a spolehlivý spojenec a naši pomoc tak považuji za naprostou samozřejmost. Důležité je, aby pomoc přišla rychle, a dali jsme tak Rusku najevo naši jednotu. Jednotku jsme připraveni vyslat v řádu dnů,“ sdělila ministryně. Podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky bude počet vojáků upřesněn podle aktuální situace a možností logistické podpory, nepřesáhne však 150 vojáků. „Počítáme s nasazením na dobu do tří měsíců,“ uvedl.
Armáda je připravena do Polska vyslat vrtulníkovou jednotku pro speciální operace z 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou, upřesnil Řehka. Připomněl, že vrtulníková jednotka v Polsku již v posledních letech působila, mimo jiné se její příslušníci zapojili do pomoci při povodních, které Polsko i Česko zasáhly loni v září.
Vyslání vojáků umožňuje aktuální mandát na působení sil a prostředků ministerstva obrany na roky 2025 a 2026, který loni schválil Parlament. Mandát umožňuje posílit obranu východní hranice NATO, kde může působit až 2000 českých vojáků. Aktuálně čeští vojáci v rámci tohoto mandátu působí na Slovensku, v Litvě a v Lotyšsku.
Čeští politici vládní koalice i nejsilnějšího opozičního hnutí ANO ruský dronový útok, který zasáhl i polské území, odsoudili. Vyjádřili podporu Polsku, vyzvali k jasné reakci NATO, někteří se vyslovili pro další zpřísnění protiruských sankcí či posílení obrany východního křídla NATO.
Ruské síly obsadily vesnici Sosnivka v Dněpropetrovské oblasti. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Zprávu zatím podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.
Rusko v červenci oznámilo dobytí první vesnice v Dněpropetrovské oblasti a od té doby tvrdí, že se zmocnilo dalších několika obcí v tomto regionu.
Mezitím Rusko pokračuje i ve vzdušných útocích v různých částech Ukrajiny. Za poslední den přitom přišli o život nejméně tři lidé a dalších 25 bylo zraněno, vyplývá podle serveru Kyiv Independent z dnešních informací regionálních úřadů.
Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 62 z 66 dronů, které Rusko vyslalo. Čtyři útočné drony zasáhly tři různá místa. V centru města Sumy na severu Ukrajiny byla poničena i místní pravoslavná katedrála, která je symbolem města, uvedly místní úřady.
Estonský, lotyšský a litevský parlament společným dopisem požádal americký Kongres, aby pokračoval ve vojenské podpoře jejich zemí v rámci Baltské bezpečnostní iniciativy. Informuje o tom dnes agentura Reuters, která připomíná, že Bílý dům se chystá navrhnout škrty v tomto programu.
„S úctou vás žádáme o podporu financování Baltské bezpečnostní iniciativy v návrhu zákona o rozpočtových prostředcích na obranu ve fiskálním roce 2026,“ stojí v dopise zákonodárců trojice zemí sousedících s Ruskem, z jehož rozpínavosti má řada obyvatel i politiků v Pobaltí obavy.
Informace o dopisu parlamentů vešla ve známost den poté, co ve středu Polsko jako první členská země NATO od začátku ruské agrese na Ukrajině nad svým územím sestřelilo několik ruských dronů. Celkem v noci na středu zaznamenalo Polsko 19 narušení svého vzdušného prostoru.
Ruskej nok z ANO.