Závada letadla a náhlý manévr: Španělský premiér na jednání koalice ochotných nedoletěl
Jednání tzv. koalice ochotných za účasti prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského se dnes konalo v Paříži. Státníci probrali situaci na Ukrajině, pak se telefonicky spojili s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Osobně se chtěl zúčastnit i premiér Španělska Pedro Sanchéz, jenže jeho letadlo nedoletělo. Kvůli závadě se muselo otočit a vrátit do Madridu. Sanchéz se nicméně stihl připojit online. Na dálku se připojil také premiér Petr Fiala (ODS) s šéfem NATO Markem Ruttem, který je dnes v Praze.
Informace o potížích letadla se španělským premiérem přinesl deník Cadena Ser, kterému to potvrdilo bez dalších podrobností tamní ministerstvo zahraničí. Podle něj se ve vládním letadle po vzletu vyskytly technické potíže, muselo se tak vrátit do Madridu, odkud vzlétlo. Sanchéz se chtěl účastnit jednání koalice ochotných v Paříži osobně, nakonec byl tedy donucen připojit se pouze online.
Merz: Evropa může zvýšit sankční tlak
V Paříži se dnes na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uskutečnila schůzka vrcholných představitelů evropských zemí, na které se jednalo mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Účastnili se jí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Prostřednictvím videokonference se jednání zúčastnili i představitelé řady dalších zemí sdružených v takzvané koalici ochotných včetně českého premiéra Petra Fialy, s nímž byl v Praze generální tajemník NATO Mark Rutte.
Po jednání koalice ochotných následoval hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem.
Podle německého kancléře Friedricha Merze Evropané nadále usilují, aby se uskutečnila vrcholná schůzka, jejímž účastníkem by byl i Zelenskyj. V srpnu se na Aljašce konal summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina. Trump po schůzce hovořil o velkém pokroku ve snaze ukončit válku na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko. Avizoval také schůzku Putina se Zelenským, která se však dosud neuskutečnila. Řada evropských politiků včetně Merze se vyjádřila skepticky k tomu, zda se to v dohledné době podaří.
„Pokud bude ruská strana hrát o čas, zvýší Evropa sankční tlak, aby zvýšila šance na diplomatické řešení,“ uvedl po dnešním jednání koalice ochotných Merz. Evropané jsou podle něj připraveni „po diplomatickém řešení rozhodujícím způsobem“ přispět k bezpečnostních zárukám pro Ukrajinu. V centru takových garancí podle kancléře musí být finanční a zbrojní podpora a výcvik ukrajinských ozbrojených sil.
Starmer: Putinovi se nedá věřit
Britský premiér Keir Starmer podle serveru The Guardian při jednání ostatním státníkům řekl, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se nedá věřit. Koalice podle něj musí zajít ještě dál a pokračovat v tlaku na Putina, který povede k zastavení ruských útoků. Starmer se stejně jako Fiala k jednání koalice připojil na dálku.
Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že tento summit přibližně 35 lídrů, má vést k dokončení návrhu bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. „Evropa je tu poprvé s takovým nasazením a intenzitou,“ řekl Macron o dnešním jednání podle agentury AFP už ve středu.
Po dnešním jednání uvedl, že celkem 26 zemí přislíbilo, že se zapojí do jednotek zajišťujících po dojednání míru s Ruskem bezpečnost Ukrajiny, ať již na zemi, na moři či ve vzduchu. „V den, kdy ustanou boje, začnou fungovat bezpečnostní záruky,“ řekl Macron.
O konkrétních zemích dnes Macron nemluvil, připravenost nasadit své vojáky dala v minulosti kromě Francie najevo také Británie. Francouzský prezident dnes řekl, že Spojené státy se do bezpečnostních záruk také chtějí zapojit. Americký prezident Donald Trump přitom již dříve vyloučil, že by přímo na Ukrajinu vyslal americké jednotky, hovoří se spíše o vzdušné či techické podpoře.
Trumpova kritika
Trump podle činitele Bílého domu citovaného Reuters vyzval evropské lídry, aby jejich země ukončily nákupy ruské ropy. Zelenskyj uvedl, že americký prezident Evropu za pokračující odběr ropy z Ruska kritizoval, což podle Zelenského bylo namířeno zvláště proti Maďarsku a Slovensku, které jsou s Ukrajinou ve sporu kvůli jejím útokům na ropovod Družba přepravující surovinu z Ruska.
Belgický premiér Bart De Wever dnes ráno při příchodu na summit EU vyjádřil opětovně výhrady Belgie ohledně takzvané reparační půjčky Ukrajině. Jestliže nebudou splněny belgické požadavky, jeho země půjčku zablokuje, řekl De Wever novinářům. Belgie chce nejprve vidět právní základ pro použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro půjčku Kyjevu. Většina zmrazených ruských aktiv se totiž nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Členské státy Evropské unie se dnes ještě před začátkem summitu EU shodly na devatenáctém balíku sankcí proti Rusku, uvedlo ráno dánské předsednictví. Slovensko ve středu přestalo přijetí blokovat, když do závěrů summitu prosadilo určité formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Sankční balíček, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Obsahuje rovněž návrh omezit pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru, který téměř dva roky prosazovala Česká republika.
Spojené státy mají stále zájem o jednání s Ruskem, pokud to může pomoci dosažení míru na Ukrajině. V noci na dnešek to podle agentur řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Vyjádřil se tak po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ruší schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, o které uvažoval.
Rubio novinářům řekl, že Spojené státy mají vždy zájem o jednání s Ruskem. „Budeme mít vždy zájem o dialog, pokud je možnost dosáhnout míru,“ uvedl Rubio.
