V Česku se trvale usadil komár japonský, přenáší západonilskou horečku. Jaká jsou rizika?

Výskyt komára japonského, latinským názvem Aedes japonicus, je v Evropě známý od roku 2000. V České republice byl tento druh poprvé zaznamenán až v roce 2021. Velmi rychle se rozšířil a loni i letos jeho výskyt vědci zaznamenali na zhruba polovině z více než 60 zkoumaných lokalit v Česku.

„Tento druh komára se hojně vyskytuje v okolí lidských sídel, kde se množí například v nádržích na dešťovou vodu, truhlících pod květináči nebo třeba ve vázách s květinami,“ uvedl vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ Martin Kulma, který byl hlavním koordinátorem výzkumu. Na rozdíl od v Česku běžného komára pisklavého, který saje hlavně krev ptáků, preferuje komár japonský savce. Další odlišností je, že komár japonský je aktivní přes den, především ráno a večer.

Výsledky zkoumání ukazují, že populace komára japonského v Česku je z genetického hlediska různorodá. „To dokazuje, že k zavlečení tohoto komára do Česka došlo několikrát nezávisle na sobě a z různých zdrojových oblastí,“ poznamenal Bodhi van Wieringen, který se na ČZU věnoval výzkumu genetické struktury populace komára japonského.

Letiště bojuje s exotickými škůdci: Mouchy z Asie mohou zničit úrodu v Česku

Bezprostřední riziko pro lidi v Česku komár japonský zatím nepředstavuje, domnívá se Černý, který se na výzkumu na univerzitě rovněž podílel. Situace se podle něj ale může do budoucna změnit. „Rizikem jsou například cestovatelé, kteří by si přivezli některou z těchto nemocí z tropů a nakazili zdejší populaci invazních komárů,“ upozornil vědec.

Kromě komára japonského byl v Česku potvrzen trvalý výskyt invazního komára korejského. Další druh, komár tygrovaný, který je spojován s nedávným občasným výskytem tropických onemocnění v západní a jižní Evropě, je do Česka pravidelně zavlékán. Jeho trvalý výskyt tu prozatím nebyl potvrzen. „Vzhledem k tomu, že je již velmi dobře etablován v sousedních regionech v Rakousku i na Slovensku, jeho usazení v Česku je v blízké budoucnosti velmi pravděpodobné,“ uvádí SZÚ.

Výzkumníci budou invazní komáry v Česku dále monitorovat a do výzkumu se může zapojit i veřejnost. Pozorování invazních komárů rodu Aedes, ideálně doplněné fotografií či odchyceným exemplářem, lze hlásit vědcům ze Státního zdravotního ústavu. Další možností je instalovat aplikaci Mosquito Alert a sdílet s experty fotografie komárů.

Změna klimatu i růst teplot

K šíření komárů, kteří se v Evropě dříve nevyskytovali, podle ECDC přispívá změna klimatu, růst teplot, delší léta, mírnější zimy a změny ve výskytu srážek. „Evropa vstupuje do nové fáze, kde se delší, rozšířenější a intenzivnější přenos nemocí přenášených komáry stává novým normálem,“ uvedla v tiskové zprávě ředitelka ECDC Pamela Rendi-Wagnerová.

V Česku byly nákazy tropickými horečkami dosud způsobené importem souvisejícím s cestováním. Na začátku srpna ministerstvo zdravotnictví varovalo, že vyšší riziko hrozí ve Francii a Itálii, protože se tam rozšířil zejména komár tygrovaný. „Onemocnění se mohou projevovat především horečkou, ale příznaky mohou v některých případech chybět,“ sdělili zástupci ministerstva zdravotnictví. Varující mohou být také bolesti kloubů nebo vyrážka.

Nákazy Čechů v zahraničí

Horečkou dengue se každý rok v cizině nakazí několik desítek Čechů, loňských 119 případů bylo nejvíc za posledních deset let. Letos SZÚ eviduje do konce července 70 nakažených. U horečky chikungunya a západonilské horečky jde většinou o jednotky nemocných za rok, loni tři s chikungunyou a pět se západonilskou horečkou. Letos přibyl jeden případ západonilské horečky a osm chikungunyi. Případů malárie je letos evidováno 28, loni 39. Mezi lidmi se nemoci nepřenáší, je třeba štípnutí nakaženého komára.