Jedovaté lípy zabíjí čmeláky? Odborníci vysvětlují, proč pod stromy leží stovky mrtvolek
Léto s sebou přináší období rozvetlých květin a stromů, kolem kterých pilně obletuje hmyz. Konkrétně pod lipami je však často možné najít ohromné množství uhynulých čmeláků. Nejde však o otravu z lipových květů, nýbrž přirozený cyklus.
Najít pod rozkvetlou lípou desítky a někdy i stovky uhynulých čmeláků není nic neobvyklého. Hlavně pod nepůvodními druhy jako je lípa plstnatá nebo lípa zelená. Až 90 % uhynulého hmyzu pod těmito stromy tvořily druhy čmeláků. Mezi lidmi se proto rychle rozšířila pověra, že nektar z lipových květů je pro čmeláky jedovatý.
To se však neukázalo jako pravda. Vědci si nejprve mysleli, že pro čmeláky by mohl být smrtící nektarový cukr manóza. Ten se dokonce řadí mezi čmeláčí jedy. Chemické rozbory však odhalily, že manóza se v nektaru lipových květů vůbec nenachází. „Podezření tak padlo na alkaloid nikotin,“ napsali v článku zástupci organizace Čmeláci Plus. „Podrobná chemická analýza ani zde ale nenalezla přítomnost koncentrací, které by mohly způsobovat toxicitu,“ stojí dále v článku.
Další populární domněnka tvrdí, že lípy sice lákají hmyz, ale nenabízejí dostatek potravy, a čmeláci proto hynou vyčerpáním. Čmeláci totiž potřebují dostatečný přísun živin, jinak nejsou schopni létat ani si udržovat stabilní teplotu v těle. „Této možnosti nahrávala skutečnost, že úhyny nejsou pravidelné, ale dochází k nim jen některé roky za souhry dalších okolností,“ napsali autoři. Ani tato teorie se však neukázala jako pravdivá. Ukázalo se, že květy lípy sice mají méně nektaru, jsou však hustěji rozeseté a celkové množství živin je proto srovnatelné.
Ani jedna z hypotéz tedy nevysvětluje podivná úmrtí čmeláků pod lípami. Ve skutečnosti totiž tajemství tkví v jejich životním cyklu. V době, kdy lípy kvetou, se čmeláčí kolonie nacházejí na vrcholu sezóny. V této době dochází k přirozenému úhynu dělnic. „Čmeláci mají tendenci si vybrat nejlepší zdroj, který si zapamatují a tam sbírají do roztrhání těla. s přihlédnutím k faktu, že lípy jsou ve městě nejbohatším zdrojem nektaru, je logické, že jich většina bude právě tam,“ vysvětlují autoři článku.
A protože se lípy často sázejí do prostoru chodníků a jiných dlážděných prostranství, jsou čmeláčí mrtvolky pod stromy jako pěst na oko. I když se vlastně jedná o přirozené chování.
No, já nevím. Máme šest líp a každý rok touhle dobou se pod nimi objevují mrtví čmeláci. Tedy jejich půlky! Záhada nad záhadu, až jsem si jednou všimla, že se čmelák pohybuje. Koukám, on se nepohyboval, byl postrkován vzteklou, hubenou vosou, která si ho vykusovala! Zbyla ho ta půlka a teď už je pro mne záhada vyřešena. Takže sdílím.