Seniorka uvěřila falešnému inzerátu se Schillerovou, přišla o 300 tisíc. Kyberpodvodů přibývá
Seniorka z Olomoucka uvěřila internetovému podvodu a přišla o 300 tisíc. Kybernetické podvody přitom podle Komerční banky meziročně stoupají vysokým tempem - od začátku roku stoupl jejich počet o 50 procent. A víc než 30 procent občanů je přitom v ohrožení, protože nerozumějí digitální bezpečnosti.
Falešné reklamě, na které se měla objevit předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová a miliardář a nově i majitel britské pošty a spolumajitel vydavatelství Czech News Center (které vydává i deník Blesk) Daniel Křetínský, uvěřila seniorka z Olomoucka. Server Novinky napsal, že fiktivní reklama měla nabízet výhodnou investici, a jednaosmdesátiletá žena z Olomoucka tak přišla o více než 300 tisíc korun.
Seniorka podle serveru měla v polovině června číst článek o výhodném zhodnocení peněz podpořený fotografií Křetínského a Schillerové. Na jeho konci bylo okénko „přihlásit se“, na které žena klikla, vyplnila své jméno a telefon.
„Po chvíli jí zavolal muž, který ji požádal o první investici 6 tisíc korun. Žena souhlasila a investici obratem uhradila. Druhý den jí volal další muž, který ji přesvědčoval, aby investovala více peněz a nabízel zúročení 40 procent za 10 dnů,“ informoval server v pondělí policejní mluvčí Libor Hejtman.
To měla žena nejdříve odmítnout, ale po pár dnech se nechala přemluvit a podvodníkům poslala 295 tisíc korun.
Kyberpodvody rychle přibývají
Na riziko kyberpodvodů upozorňoval na konci minulého týdne i Blesk. Ve svém pátkovém vydání redakce psala, že od začátku roku stoupl jejich počet o 50 %. A v ohrožení takových podvodů je každý třetí Čech.
Často jde o falešné soutěže, výhodné investice, zamilované zprávy i manipulovaná videa, která se tváří jako opravdová (tzv. deepfake). Kombinují technologie s psychologií a umí i z ostražitého člověka udělat během pár kliků oběť s prázdným účtem, spoléhají na stres, nepozornost a důvěřivost.
„Denně monitorujeme stovky tisíc platebních transakcí. To, že se nám daří ve velkém rozsahu zastavovat útoky podvodníků, je výsledkem komplexního přístupu,“ popisuje Jitka Haubová, členka představenstva a provozní ředitelka Komerční banky.
Jakým způsobem nepoctivce zastavují? „Kyberbezpečnost pro nás není jen o technologiích – klademe důraz i na prevenci, vzdělávání, rychlou reakci na nové triky podvodníků a máme sehraný tým specialistů, který s klienty tvoří pevnou rannou linii,“ uvádí.
Největší zachráněná částka: 8 262 200 Kč
Obyčejná zpráva od „kamaráda“ na Whats-Appu a peníze jsou v ohrožení. Tak podvodníci aktuálně útočí nejčastěji. Nebo dostanete zprávu o výhře v soutěži, do které jste se nikdy nepřihlásili.
Zhruba tři miliony lidí v Česku podle průzkumu Komerční banky stále netuší, že se na ně podvodníci každý den zaměřují. Mnozí z nich se v online světě, a to nejen připojení na internet přes počítač, ale i přes mobil, chovají jako turisté na známých místech, tedy s nulovou ostražitostí.
Nejčastější trik? Zpráva od „známého“, že se účastní soutěže a potřebuje potvrzovací kód. Lidé ho často pošlou dřív, než jim dojde, že si právě hackera pustili do účtu. Každý třetí mladý do 24 let takovou past podle dat Komerční banky neprokoukl. Ověřit si zprávu? To by prý bylo divné.
Díky systému Komerční banky se podařilo letos zastavit i podvod, kde by klient přišel o 8 262 200 Kč. „Máme špičkový tým, pravidla se aktualizují denně. Nejsme roboti, ale máme technologie, které roboticky chrání,“ vysvětluje manažer karetního servisu banky Pavel Šašek.
Kyberútoky v číslech
- 9 z 10 lidí v Česku už se setkalo s pokusem o kyberpodvod.
- 3 miliony z nás jsou aktuálně v ohrožení, nepoznají podvod.
- 32 % lidí neprošlo testem digitální bezpečnosti.
- Nejhůře dopadli mladí od 15 do 24 let. Zejména studenti nebo ti z nich, kteří hledají práci.
- 6,3 milionu lidí už dostalo podvodný e-mail nebo SMS.
- Každý 10. obyvatel Česka kvůli podvodu přišel o peníze.
- Průměrná ztráta při karetním podvodu je 2990 Kč.
- Ženy se online bojí a jsou ostražitější (36 %) než muži (29 %).
- 65 % všech karetních podvodů způsobuje phishing, tedy falešné e-maily.
proč sem motáš Fialu? Já ho taky nemusím, ale o tom přece článek není. Kdyžtak si ho znovu přečti!