Dánské vody budou brázdit „plachetnicové drony“. Mají chránit podmořskou infrastrukturu před Ruskem
Dánsko nasazuje v Baltském moři „plachetnicové drony“. Slibuje si od nich lepší ochranu podmořské infrastruktury, informoval The Guardian. Severská země celkově posílila vojenský dohled ve svých vodách v souvislosti s rostoucí hrozbou hybridních útoků ze strany Ruska.
Příchod kalifornské společnosti Saildrone vyvolal v Dánsku kritiku ohledně navazování užších vazeb s USA v tak citlivé oblasti, jakou je digitální bezpečnost. Mezi Kodaní a Washingtonem stále panuje zvýšené napětí způsobené výhružkami Donalda Trumpa, že převezme kontrolu nad Grónskem, které je součástí dánského království.
Desetimetrová plavidla bez posádky, známá jako „plachetnicové drony (saildrones)“, jsou určena výhradně ke sběru dat. Pomocí umělé inteligence shromažďují údaje z několika senzorů, kamer a radarů, aby vytvořily podrobnější obraz o aktivitě na moři, než jaký mohou poskytnout satelity.
Společnost již dříve spolupracovala s americkým námořnictvem, které její plavidla využívalo k boji proti pašování drog a nelegálnímu rybolovu. Její příchod Dánska je prvním případem, kdy byla použita pro obranné účely v evropských vodách. „Účelem Saildrone je mít oči a uši tam, kde jsme dříve oči a uši neměli,“ řekl Richard Jenkins, generální ředitel společnosti.
Vzhledem k rostoucím obavám z takzvané stínové flotily Ruska lze drony využít k ověření identifikace plavidel a k zaznamenání neobvyklých pohybů, které mohou poukazovat na sabotáž ropovodů nebo datových kabelů. „Nyní jsme svědky toho, že komerční lodní flotily jsou využívány ve vojenských aplikacích. Ať už se jedná o stínovou flotilu Ruska, která obchází sankce, nebo se snaží dělat nekalé věci, jako je poškozování infrastruktury, musíme být schopni to sledovat,“ řekl Jenkins.
Toto partnerství však vyvolalo obavy mezi dánskými vedoucími představiteli v oblasti technologií. Softwarový inženýr a podnikatel David Heinemeier Hansson řekl dánské televizní stanici DR, že „problém s americkými společnostmi je, že se musí řídit americkými zákony, americkými vyhláškami a americkým prezidentem“.
„Vzhledem k mezinárodní situaci, které jsme v současné době svědky, je samozřejmě třeba velmi pečlivě zvažovat výběr amerických dodavatelů v této oblasti,“ uvedl Jacob Herbst, vedoucí Dánské rady pro kybernetickou bezpečnost.
Dánské ozbrojené síly v Baltském moři nasazují čtyři „plachetnicové drony“ k operačnímu testování. Plavidla mohou být poháněna naftou, větrem a solárními články. Na moři mohou setrvat déle než rok, ale jejich průměrná doba nasazení je 100 dní. K pokrytí celého Baltského moře by bylo zapotřebí 10 až 20 plovoucích dronů.
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území.
V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V červenci bylo zabito nebo zraněno na Ukrajině nejvíce civilistů od května 2022, uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě. Kvůli bojům v uplynulém měsíci podle ní zahynulo nejméně 286 lidí a dalších 1388 jich utrpělo zranění, naprostá většina na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
„Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl už druhý měsíc po sobě nového tříletého maxima,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. „Jen v prvních třech měsících poté, co Ruská federace zahájila svou totální invazi na Ukrajinu, bylo zabito a zraněno (měsíčně) více lidí než v uplynulém měsíci,“ dodala. Rusko vtrhlo do sousední země 24. února 2022
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
