Expert o hypotetickém atentátu na Putina nebo Zelenského: Jak by se proměnila dynamika války?
Robert Fico, Donald Trump, Šinzó Abe, Melissa Hortmanová nebo John Hoffman. Zdá se, že v posledních letech atentátů nebo pokusů o ně přibývá. Je také známo, že ruský prezident Vladimir Putin podniká extrémní kroky, aby něčemu takovému předešel. A i ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj v několika rozhovorech přiznal, že se ho Rusové pokusili zavraždit již vícekrát. Jak se konflikt na Ukrajině vleče, mohlo by být právě zabití nejvyššího představitele klíčové? Ne tak docela. O případných scénářích hovořil s Blesk Zprávami politolog a rusista Mgr. Karel Svoboda, Ph.D. z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil 20. května Kurskou oblast na západě Ruska, oznámil Kreml. Ruský vojenský velitel poté tvrdil, jak napsal deník Hindustan Times, že helikoptéra ruského vůdce byla „v epicentru“ ukrajinského dronového útoku v den prezidentovy návštěvy. To mělo znamenat, že se Ukrajinci pokusili provést atentát.
Podle experta je však výrok velitele součástí ruské propagandy, jejímž cílem je Putina vykreslit jako odvážného vůdce. „Já si dovolím říct, že to pravda není, že je to prostě jenom bajka ruské propagandy,“ sdělil Blesk Zprávám politolog a rusista Mgr. Karel Svoboda, Ph.D. z Institutu mezinárodních studií FSV UK.
Putin zbabělec?
„Jedna z věcí, která je Putinovi vyčítána, je, že se nechová zrovna hrdinsky, protože nenavštívil jednotky na frontové linii. Kde byl, tak to bylo vždycky v bezpečné vzdálenosti od jakéhokoliv možného útoku. Máme záběry z Mariupolu, ale to zase nebylo na frontě, bylo to utajené, takže Putin nikdy frontové jednotky nenavštívil. Kolují vtipy o jeho ne zrovna velkém hrdinství a tímto chce samozřejmě ukázat, že on je ten hrdina, na kterého útočili,“ rozvedl Svoboda.
O ruském vůdci se traduje také to, že je velmi paranoidní a přísně si střeží svoji bezpečnost. Ostatně případný atentát by mohl přijít i z jiné strany než jen z ukrajinské. „Určitě je naprosto paranoidní a zdá se, že jeho paranoia roste,“ pokračoval expert. „Stačí si vzpomenout na začátku, když seděl za tím několikametrovým stolem, kdy vyhlašoval válku, tak měl svoje nejbližší od sebe na asi deset patnáct metrů.“
Svoboda v souvislosti s tím, že ruský prezident podniká mnoho opatření k ochraně svého života, zmínil rovněž „historky o několika dvojnících“ a nutnost v případě návštěvy Putina strávit nějaký čas v karanténě kvůli případné nákaze. „Samozřejmě se bojí, že ho někdo bude chtít odstranit, a zdá se, že jeho paranoia se zvyšuje s věkem. Nevěří svému okolí, nevěří Američanům,“ uvedl expert.
Ruský prezident se atentátu bojí. „Rusko chystalo útok na Ukrajinu a Američani jim říkali: ‚My o tom víme,‘ a Putin musel žít s vědomím, že někdo, kdo byl v jeho nejužším okolí, to pravděpodobně propálil, a to na něj klade extrémní tlak a on se bojí, není hrdina, to je vidět na tom, že tráví hodně času v bunkru, že spontánní akce s lidmi jsou ve skutečnosti spontánní akce s agenty FSB nebo FSO. A nikdy to nejsou naprosto běžní lidé z ulice, ale vždycky pečlivě vybraní. Čili ano, bojí se a ta opatření jsou extrémní,“ řekl Svoboda Blesk Zprávám.
Svoboda: Odstranění vůdce je taková dvousečná zbraň
Otázkou však zůstává, co by to znamenalo, pokud by se někomu podařilo na Putina atentát spáchat. Podle Svobody se jedná o „dvousečnou zbraň“ a něco takového by se ani nemuselo vyplatit. „To, že odstraníte vůdce, vám nedává vůbec jistotu, že země změní směr. Je to taková dvojsečná zbraň, proto se k tomu zas až tak moc nesahá, protože se vám může stát, že se země jakoby semkne a bude volat po větší pomstě. A ta válka je pak daleko bezohlednější,“ vysvětloval expert s tím, že by spáchání atentátu mohlo vyvolat například mobilizaci. „Myslím si, že Ukrajinci o to až zas tak úplně neusilují,“ dodal.
A podobným způsobem by to mohlo fungovat i na ukrajinské straně. Atentát na ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského by se ani Rusům nemusel vyplatit. „Rusové na začátku usilovali o život Zelenského, to jsou takové zprávy, které jsou na nějakých sedmdesát osmdesát procent jisté, což je v kontextu války už docela hodně, ale myslím si, že od toho postupně upustili, protože zabití zase tak moc neřeší, protože přijde někdo jiný a ten těžko bude obracet směr a naopak to ještě vybudí emoce. Mobilizace, která se nemusí dařit, se začne dařit daleko víc,“ komentoval Svoboda.
Ukrajinský prezident v několika rozhovorech hovořil o tom, že se Rusové pokusili na něj spáchat atentát už několikrát. Podle experta však ruská strana své snahy přehodnotila. „Myslím si, že pokud by Rusové přímo chtěli v tuhle chvíli Volodymyra Zelenského odstranit, takže to zvládnou, že na to mají možnosti, ale tady si myslím – a to je spíš už ale opravdu otázka na někoho jiného – že si vyhodnotili, že by to pro ně v tuto chvíli přineslo větší náklady a větší ztráty než přínosy. Takže od toho opouštějí,“ uzavřel Svoboda.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
