Pavel: Čeští vojáci by měli být součástí mírových sil na Ukrajině. Babiš: „Potřebujeme je doma“

Petr Pavel v rozhovoru, ze kterého citoval také server listu Ukrajinska pravda, připomněl, že Česko už se podílí na práci koalice ochotných, tedy skupiny zemí, které o případných mírových silách diskutují. Dodal, že až bude nalezena společná vůle takové síly nasadit, měla by být součástí také Česká republika.

Na upřesňující dotaz moderátora, který připomněl, že z Prahy zaznívají i některé skeptické hlasy, odpověděl: „Různí politici mohou mít různé názory, ale pokud tu bude silná skupina evropských národů, která bude chtít Ukrajině poskytovat bezpečnostní garance, jsem pevně přesvědčen, že Česká republika by měla být mezi nimi.“ Dodal, že to může znít jako klišé, ale že si myslí, že to ČR dělá do značné míry také pro sebe.

Pohled do zákulisí Pavlovy cesty na Ukrajinu: Jak se připravovala tajná mise?

Už v pátek řekl český prezident na tiskové konferenci v Kyjevě po jednání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, že je podle něj předčasné hovořit o konkrétním českém zapojení do případné mírové mise, dokud není dostatečně věc projednána. „Pokud se dospěje k rozhodnutí vytvořit takovou společnou vojenskou sílu, Česko k tomu bude patřit,“ zdůraznil ale.

Fiala: Je to předčasné

Premiér Petr Fiala (ODS) sdělil televizi Nova, že podobné otázky jsou předčasné, dokud nebude dojednáno příměří. „Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ řekl Fiala televizi Nova.

Babiš je proti, Rakušan pro

„Naše vojáky potřebujeme především u nás doma,“ odmítl Pavlův návrh expremiér a opoziční lídr Andrej Babiš v reakci pro Seznam Zprávy a dodal: „Mám z armády informaci, že pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly, tak to ani není možné, protože na to nemáme dostatek vojáků.“

Česko by se mělo zapojit do společné aktivity evropských zemí a dalších spojenců, kteří uvažují o vytvoření mírových sborů, uvedl naopak v neděli na síti X vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). 

„(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal Rakušan.

„Nemůžeme spoléhat na to, že za nás problémy vyřeší Francie, Německo, Polsko nebo kdokoliv jiný. Velikost země nespočívá jen v její rozloze a počtu obyvatel, ale taky ve velikosti úkolů, které na sebe bere,“uvedl Rakušan.

Blažek: Strašně předbíháme

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) soudí, že by se nejprve musela vést odborná debata mezi ministryní obrany, předsedou vlády a prezidentem republiky. „Pokud tito tři ústavní činitelé dospějí k závěru, že je to věc prospěšná, že jsme toho schopni a že by to k něčemu bylo, tak tu ruku samozřejmě zvednu. Ale strašně předbíháme,“ řekl Blažek v dnešních Otázkách Václava Moravce (OVM) České televize.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) k tomu v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News řekl, že čeští vojáci se už podíleli na řadě mírových misí a pokud by byli vysláni na Ukrajinu, muselo by to být v rámci mírových sil, případně výcviku. „V žádném případě ne na bojové linii, a až poté, co by byl uzavřený mír,“ řekl Hladík.

Trumpovy nenaplněné sliby ukončit ukrajinskou válku za pár hodin: Kde chyboval a v čem se zmýlil?

Předseda poslanců opozičních Pirátů Jakub Michálek mluvil v OVM o obranných jednotkách, pokud by se například dohodlo neútočení na energetickou infrastrukturu.

„Pokud se většina států v Evropě shodne na tom, že bude nějakým způsobem posilovat svoji obrannou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ řekl Michálek v OVM. Tyto obranné jednotky by tam podle něj mohly chránit energetiku, aby se ukrajinská armáda mohla soustředit na boje na východní linii.

Turek: Je problém i s příměřím...

Europoslanec za Motoristy Filip Turek si myslí, že je předčasné o mírových misích mluvit. Podle něj to v současnosti „není na stole“.

„Máme problém uzavřít dočasné příměří, natož mírové dohody,“ řekl v Partii. Jediný, kdo může zajistit příměří a trvalý mír na Ukrajině, je podle Turka americký prezident Donald Trump.

Rovněž podle europoslance STAN Jana Farského by se Česko mělo do mírových jednotek zapojit, aby válka do Česka nedošla.

Na působení v misích a operacích je podle bývalého českého velvyslance při NATO Jakuba Landovského česká armáda zvyklá. „V současné době to budou především operace a mise na východním křídle a budou výcvikové. Jestli to bude na Ukrajině, to bude záležet na dohodách 'velkých', jestli tam vůbec dojde k nějakému příměří,“ řekl v OVM.

Koalice ochotných

Do tzv. koalice ochotných, kterou začali sestavovat Francouzi a Britové, jsou kromě klíčových zemí Evropské unie zapojeny i další státy, jako je Norsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland.

O bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu po dohodě o klidu zbraní opakovaně jejich političtí představitelé diskutují také v souvislosti se snahami americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa rychle dojednat příměří mezi bojujícími stranami. Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022, jakoukoliv přítomnost vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na ukrajinském území odmítá.