Ministři pro Blesk: Musíme udržet Svobodnou Evropu... peníze jí zařízl Trump
Dárek nepřátelům USA. Tak Rádio Svobodná Evropa (RFE) mluví o rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa (78) ukončit jeho financování. Čeští ministři se shodují, že stanici se sídlem v Praze, by mohla zachránit Evropská unie.
Roční rozpočet RFE, o který přišla, byl loni 3,2 miliardy korun. Stanice fungovala díky penězům od americké Agentury pro globální média (USAGM). Její financování ale Trump kvůli šetření osekal na minimum.
„Bez nás nebude mít téměř 50 milionů lidí, kteří na nás každý týden spoléhají kvůli přesným zprávám a informacím, přístupu k pravdě o Americe a světě,“ uvedl šéf stanice Stephen Capus (61).
Evropské řešení?
O to, aby financování RFE probíhalo mezi státy EU, včera v Bruselu usiloval šéf české diplomacie Jan Lipavský (39, nestr.). I jeho kolegové z vlády oslovení Bleskem se shodují, že nejlepší by bylo řešení na evropské úrovni. Mezi nimi třeba vicepremiér Vít Rakušan (46, STAN), ministr zemědělství a šéf lidovců Marek Výborný (48) či Martin Kupka (49, ODS) z rezortu dopravy.
A co jen Česko?
Kdyby se však sedmadvacítka nedohodla, mohlo by provoz rádia utáhnout samo Česko? „Pokud by se nepodařilo najít celoevropské řešení, je důležité zvážit i další možnosti, včetně přímého zapojení naší země spolu s ostatními,“ řekl Blesku ministr pro vědu Marek Ženíšek (46, TOP 09).
„Je na místě podniknout všechny kroky pro zajištění dalšího fungování RFE,“ podotkl jeho kolega ze zdravotnictví a vicepremiér Vlastimil Válek (64, TOP 09). I ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (68, STAN) chce hledat řešení s dalšími státy. Možnosti Prahy ale nepřeceňuje. „Česko by to samo rozhodně nezvládlo,“ míní.
Schillerová souhlasí
Naopak opoziční ANO shodu uvnitř hnutí ohledně financování stanice zatím nenašlo. Poslanec Radek Vondráček (51, ANO) v diskuzi ČT spíš nápad odmítal s tím, že mu nedává smysl přebírat projekty, se kterými i USA končí. To šéfka poslanců ANO Alena Schillerová (60) má opačný názor.
„Když může EU najít stovky miliard korun na podporu zelené energetiky v Jižní Africe, měla by dokázat najít i jednotky miliard na provoz RFE,“ sdělila Blesku. Podle Schillerové ale nedává smysl, aby provoz financovalo samotné Česko jen proto, že ústředí stanice sídlí v Praze.
Investice do demokracie
Pokračování stanice by bylo v nejlepším zájmu EU. Pro ČTK to řekl mediální expert Jan Potůček. „Je to investice svobodného světa do šíření demokracie v zemích, které demokratické nejsou a nemají tam přístup k svobodným médiím. Proto by bylo úplné zrušení RFE krátkozraké,“ uvedl.
Stanice v současnosti vysílá do Ruska, Běloruska, Íránu či Ruska. České vysílání skončilo koncem roku 2001. Přesto stále sídlí v Praze a po celém světě naplno zaměstnává zhruba 500 lidí a s dalšími 1300 spolupracuje.
Hrozba útoku
Stanice se přestěhovala v polovině devadesátých let z Mnichova do Prahy. Kvůli hrozbě teroristického útoku se pro RFE postavila speciální budova s vysokým stupněm zabezpečení na pražském Hagiboru. Součástí jsou vysoké ploty, zátarasy, rutinní stěry na výbušniny či početná ochranka.
Nejde přitom o plané obavy. V únoru 1981 explodovalo bezmála dvacet kilogramů plastické výbušniny pod okny československé redakce tehdy vysílající z Mnichova. Další útok se měl pak chystat po roce 2000 na české sídlo Írák.
Chápu je. Darmožrouti z neziskovek přišli o obživu a tak je potřeba se o ně postarat. To že je potřeba řešit jiné věci naše vládnoucí garnitura pochopí jen těžko.