Donald Trump v předvolební kampani sliboval zkrotit Čínu a další země pomocí vysokých cel a po opětovném nástupu do Bílého domu o nich dál hovoří. Jak vlastně cla fungují? Jak daleko se tento konflikt vyhrotí? Může Evropa uniknout? Na tyto otázky odpovídá ve své analýze deník Politico.
8 otázek k Trumpově hrozbě obchodní války: O co mu jde se cly a kam až může zajít?
1.O to Trumpovi jde?
Americký prezident od úterý uvalil na Čínu cla ve výši 10 %, zatímco Mexiko a Kanada na poslední chvíli dostaly odklad 25% cel. Hrozí také, že zasáhnou Evropskou unii - významného vývozce automobilů, léků a potravin do Spojených států.
Trump tvrdí, že chce celní zbraň použít k zastavení toku nebezpečného léku/droze fentanylu a nelegálních migrantů. Chce také odstranit obchodní deficit USA se zbytkem světa ve výši 1 bilionu dolarů (24 bilionů Kč).
Trumpův tým argumentuje, že celní zeď donutí firmy přesunout investice a pracovní místa zpět do USA - vzpomeňme na všechny ty čipy, které se nyní vyrábějí na Tchaj-wanu, nebo iPhony vyráběné v Číně. Už ve svém minulém mandátu (2017-21) prohlašoval, že „obchodní války jsou dobré - a snadno se vyhrávají“, citovalo tehdy Politico.
Kritici však varují, že Trumpova obchodní válka povede k vyšším cenám, nižšímu růstu, ztrátě pracovních míst a narušení dodavatelských řetězců - doma i v zahraničí. Tvrdí také, že cla jsou špatným nástrojem k nápravě obchodního deficitu způsobeného tendencí Američanů utrácet za zboží a půjčovat si na to.
2.Co je to obchodní válka?
Obchodní válka není skutečná válka: Je to konflikt, který vzniká, když má jedna strana pocit, že obchodní vztah je nespravedlivý. Řekněme, že vy můj trh zaplavíte levnou ocelí za ceny nižší, než jsou výrobní náklady. Firmy v mé zemi tratí, propouštějí zaměstnance - což jsou moji voliči. To je dumping a podle pravidel světového obchodu mohu já na vaši ocel uvalit cla.
Aby se takový obchodní spor změnil v obchodní válku, musí se situace vyhrotit. A to se zde děje: Trump stále vyhrožuje, že na nejbližší americké obchodní partnery uvalí cla v podstatě na všechno. To znamená, že se možná chystáme na největší obchodní válku od 30. let minulého století.
3.Jak cla fungují?
Trump tvrdí, že díky jeho novým clům Američané zbohatnou - dokonce slíbil, že zřídí nový úřad pro vnější příjmy, který bude vybírat všechny příjmy z cel. Tvrdí také, že cla zaplatí zahraniční společnosti a že nepoškodí americké spotřebitele.
Takto však nefungují. Cla jsou daní, kterou platí dovozce na hranicích. Pokud se zvýší, dovozce má na výběr - buď přenese zvýšení ceny na spotřebitele, nebo se smíří se snížením svých zisků. Podle ekonomů by se zvýšení cen v důsledku Trumpových plošných cel okamžitě projevilo ve spotřebitelské inflaci. A přestože slíbil, že jejich dopady bude kompenzovat snížením daní v jiných oblastech, zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se tak stalo.
Trump se rád odvolává na konec 19. století, kdy cla tvořila více než polovinu federálních příjmů americké vlády. To však bylo před zavedením daně z příjmu. A dnes pracuje federální vláda s daleko většími prostředky v poměru k celkové ekonomice. Není prostě možné, aby příjmy z cel financovaly celý moderní stát.
4.Kdy proběhla poslední obchodní válka?
V Trumpově prvním funkčním období. Roku 2018 zavedl 25procentní cla na ocel a 10procentní na hliník. Evropská unie odpověděla uvalením cel ve výši 6 miliard dolarů na motocykly Harley Davidson, džíny Levi's a bourbon. Evropská komise schválně vybrala komodity, které se vyrábějí ve státech USA s převahou republikánů, psalo Politico.
Trump hrozil, že cla vystupňuje a zasáhne dovoz evropských automobilů - k tomu však nikdy nedošlo. Nakonec byla cla oběma stranami pozastavena, tehdejší předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s Trumpem vyjednal dohodu. „Otevře trhy pro zemědělce a pracovníky, zvýší investice a povede k větší prosperitě ve Spojených státech i v Evropské unii,“ konstatoval posléze prezident s Junckerem po boku podle Politika. „Pokud se spojíme, můžeme z naší planety udělat lepší, bezpečnější a prosperující místo,“ komentoval Trump zažehnání obchodní války, kterou sám zažehl.
Toto příměří s EU vyprší na konci března, což znamená, že i když Trump nyní Evropu novými cly nezasáhne, obchodní spor se může vymknout kontrole.
Významnějším precedentem je takzvaný Nixonův šok z roku 1971. Výchozí situace byla srovnatelná s dnešní: Náklady na válku ve Vietnamu a na politiku Velké společnosti v 60. letech překlopily federální rozpočet z přebytku do deficitu.
Ve snaze obnovit rovnováhu prezident Richard Nixon donutil obchodní partnery USA, aby přehodnotili své měny. Nařídil 90denní zmrazení mezd a cen. A zavedl desetiprocentní dovozní daň. Nixonovy kroky jsou považovány za politický úspěch, ale hospodářský neúspěch. Dovozní daň byla během několika měsíců zrušena. A americká ekonomika se dlouhá léta potýkala se stagflací - kombinací nízkého růstu a vysoké inflace - kterou ze systému vytlačila až tvrdá měnová politika v 80. letech.
5.Kdo je skutečným nepřítelem?
Ačkoli Trump Číně pouze pohrozil, že ji zasáhne tarify ve výši 10 %, tak i cla, která stále visí nad Kanadou a Mexikem, jsou nepřímo namířena proti Pekingu. Podle obchodní dohody USMCA by čínské společnosti - např. výrobci elektromobilů - měly za normálních okolností bezcelní přístup na americký trh, pokud umístí výrobu v Mexiku či Kanadě.
V posledních letech panovala ve Washingtonu oboustranná shoda, že je třeba bojovat proti Číně a jejímu hospodářskému modelu, který vytvořil nadbytečné průmyslové kapacity a zaplavil světové trhy nadbytečnou produkcí. Od svého nástupu do úřadu však Trump zmírnil rétoriku a tvrdí, že chce s Čínou pouze „spravedlivé“ obchodní vztahy.
Jednu věc je třeba sledovat: Upustí Trump od cel vůči americkým spojencům, pokud se připojí ke Spojeným státům proti Číně? To je jedno ze stébel, kterých se Evropská unie chytá v naději, že udrží transatlantický mír.
6.Kam až to může zajít?
Trump po svém comebacku neváhá zpochybňovat územní celistvost jiných zemí - žertoval, že by se Kanada měla stát 51. státem USA, vznesl nárok na Grónsko (protektorát Dánska) a na Pásmo Gazy, které má být součástí budované Palestiny.
Větší obavy vzbuzuje Trumpovo pohrávání si s mezinárodním právem, čímž nahrává vůdcům jako Vladimir Putin, kteří chtějí zvrátit stávající světové uspořádání. Ve světě, kde hoří řada požárů, Trump rozstříkává benzin a rozhazuje sirky.
7.Může Evropa uniknout Trumpovu hněvu?
Americký prezident stupňuje svou rétoriku a v neděli večer označil EU za „zvěrstvo“. Brusel se zoufale snaží mu čelit a nabízí, že nakoupí více amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) nebo zbraní - Trump totiž zároveň tlačí na evropské vlády, aby vydávaly víc peněz na obranu.
EU může opět odpovědět na Trumpova cla odvetami cílícími na způsobení maximální bolesti v republikánských baštách. Nebo může nasadit svou obchodní „bazuku“, tzv. nástroj proti hospodářskému nátlaku, který by odvetná opatření postavil na silnější právní základ.
„Nástroj je koncipován tak, aby v první řadě od hospodářského nátlaku odrazoval. Pokud přesto k nátlaku dochází, nabízí nástroj možnosti, jak na něj správně reagovat a zastavit jej,“ popisuje ho web eurokomise. „Jestliže určitá země s nátlakem nepřestane, může EU přijmout širokou škálu protiopatření. Patří mezi ně uložení cel, omezení obchodu se službami či omezení týkající se obchodních aspektů práv k duševnímu vlastnictví, jakož i omezení přístupu k přímým zahraničním investicím nebo veřejným zakázkám.“
Odborníci se však obávají, že protinátlakový nástroj může být příliš pomalý, protože předpokládá období konzultací před přijetím opatření. EU podle nich potřebuje novou, větší bazuku, ze které lze střílet rychle.
8.Lze Trumpa zastavit?
Trump poprvé aplikuje na mimořádné pravomoci podle Zákona o mimořádných mezinárodních hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977, který zatím použil pouze Joe Biden k uvalení sankcí proti Rusku kvůli Putinově válce proti Ukrajině.
Zákon zatím nebyl použit k ospravedlnění cel - a je možné, že soukromý sektor, který v důsledku toho utrpí finanční újmu, podnikne právní kroky. Je však nepravděpodobné, že by cla okamžitě zastavil některý soudce. Případný soudní spor by se pravděpodobně protáhl.
Zasáhne Kongres?
Pravomoc zastavit Trumpovu obchodní válku by tak mohl mít Kongres Spojených států. Například zpochybněním zdůvodnění, že fentanyl a nelegální přistěhovalectví představují mimořádnou hospodářskou situaci. Navíc prezident má širokou odpovědnost za obchodní politiku díky tomu, že ji na něj (na Franklina D. Roosevelta roku 1934) zákonodárný sbor přenesl - a může ji vzít zpět.
Avšak vzhledem k tomu, že Senát i Sněmovna reprezentantů jsou pod kontrolou republikánů, musel by se v otázce obchodu objevit zásadní rozkol, který by prezidenta zastavil. A to se nyní jeví nepravděpodobné.
Pak je tu Světová obchodní organizace (WTO) - globální orgán, který byl vytvořen před 30 lety, aby působil jako rozhodčí v obchodních sporech. Tuto roli však v současné době není schopna plnit poté, co Trump i Biden zablokovali jmenování soudců do jejího Odvolacího orgánu. Jak psalo předloni Politico, USA poslaly WTO na JIP a není jisté, zda „pacient přežije operaci“.
Video Bezpečnostní poradce Fialy Pojar o tajných schůzkách v USA , situaci na Slovensku i Ficově kritice české politikyVideo se připravuje ...- Související
Témata:
Obávám se, že oba. A ještě víc se obávám, že Putin je mnohem chytřejší než Trump. Putin v současné době ze všech kroků, které Trump činí, neskutečně těží. Kdyz si to začneš skládat: Ekonomicky oslabuje Evropu, odkud pochází většina členů NATO, navíc vyhrožuje jeho opuštěním. Projevují se u něj imperiální choutky, kdy dává najevo úmysl obsadit a ovládnout suverénní státy a neváhá hrozit silou, Ukrajinu chce vytěžit za vojenskou pomoc, kterou jí evropské země poskytují za zcela odlišných podmínek. Totálně rozkládá CIA, vkládá obrovskou moc do ruky suprboháčovi, vč. velmi citlivých a hlavně cenných dat o pohybu bilionů dolarů...Co víc si může Putin přát?