Nezaměstnanost: O jedno místo bojuje 17 lidí!

Nejhorší situace je na Prostějovsku. Tam podle údajů z úřadů práce bojuje o jedno volné místo 88 nezaměstnaných. V ´černé pětce´ s nejvyšším počtem nezaměstnaných, kteří mezi sebou soupeří o práci, je ještě Jihlava, Teplice, Děčín a Znojmo. Na opačném konci žebříčku je Praha, kde se na jedno volné místo tlačí jen tři lidé.

Celkově je míra nezaměstnanosti nejvyšší za posledních pět let. Jen vloni v prosinci vzrostla na 9,2 %. Od listopadu tak povyskočila o 0,6 %. Více nezaměstnaných je přitom mezi ženami.

Jak psát životopis: Boduje hlavně přehlednost!

„Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání na přelomu roku je obvyklý jev,“ vysvětluje ale Štěpánka Filipová z ministerstva práce a sociálních věcí. Podle ní je to způsobené hlavně tím, že se ukončují práce v zemědělství a stavebnictví a končí také pracovní poměry sjednané na dobu určitou.

Podle analytika Vladimíra Pikory je ale situace na trhu práce velmi dramatická. Stačí se prý podívat, jak snadno, nebo naopak složitě se lidem hledá práce. „To nám ukáže průměrný počet uchazečů o jedno pracovní místo. Nyní na něj připadá 17,4 uchazeče. Tak špatná situace v ekonomice ještě v novodobé historii nebyla. Dosud byl nejhorší leden 2000 s necelými 15 uchazeči,“ vysvětluje Pikora. Zatímco tohle je podle analytika špatná zpráva, ještě horší je, že obrat k lepšímu se v brzku nedá čekat. „Míra nezaměstnanosti ještě poroste,“ předpovídá analytik, podle kterého by v únoru měla být míra nezaměstnanosti už téměř 11 procent.

Dveře před ní zavírají už 15 let

Vyučená krejčová Dagmar Formanová (49) z Brna je ochotná dělat prakticky cokoliv. Poslední seriózní zaměstnání přitom ztratila už před patnácti lety – v roce 1995. Svoji dlouhodobou nezaměstnanost přičítá jednoznačně barvě své pleti.

"Kdyby nám nepomáhali rodiče, neměli bychom šanci," říká Dagmar Formanová | Blesk - Michal Budík

Každý měsíc totiž přichází o několik příležitostí, které se zaměstnavatelům daří záhadně obsadit krátce před jejím příchodem na pracovní pohovor. „Když někam volám, tak je to bez problémů. Ale běda, když pak zjistí, že jsem Romka. Někteří se mě na to ptají už do telefonu. To pak aspoň ušetřím za jízdenky,“ nešetří jízlivými poznámkami. Na skepsi má zřejmě právo. Práci si podle svých slov shání několik let dnes a denně. „Odvedu dcery do školy a jedu – inzertní noviny, internet, úřad práce, porada s terénní sociální pracovnicí, telefonáty, pohovory...“

Na uklízečky se dnes podle ní pořádají konkurzy jak do hollywoodského filmu. I na tato místa požadují zaměstnavatelé od uchazečů životopisy. Přednost dostávají lidé s vyšším vzděláním. „Může mi někdo vysvětlit, na co bych měla mít vysokou školu, když chci umývat záchody?“ ptá se Dagmar.
Snahu jí ale upřít nelze. Svoje šance se bývalá pečovatelka a městská strážnice snažila zvýšit sanitářským kurzem a kurzem psaní na počítači. Ani to pro ni ovšem nemělo žádný efekt.

Příjmy rodiny Formanovy
(Dagmar, manžel a 2 dcery)
Manžel (brigády) + 6000 Kč
Dagmar, sociálka + 4100 Kč
Přídavky na děti + 1200 Kč
Celkem            11 300 Kč

Výdaje rodiny Formanovy
Elektrika + plyn, zálohy - 5700 Kč
Obědy pro dcery - 880 Kč
Telefony - 2000 Kč
Jídlo - 2000 Kč
Pokuta exekutorovi za prošlou jízdenku MHD - 500 Kč/měsíc (celkem 18 000 Kč)
Jízdenky - 800 Kč
Celkem                11 880 Kč

„Kdyby nám pořád nepomáhali rodiče, tak bychom neměli šanci,“ přiznává Dagmar Formanová.

Bývalý záchranář z uranových dolů Hamr Petr Tunka (49) se ocitl v těžké životní situaci. Kvůli zdravotnímu stavu ho nechtějí nikde zaměstnat a stát mu sebral polovinu invalidního důchodu.

„Nejdřív mne propustili ze zdravotních důvodů do plného invalidního důchodu. Lékaři se divili, že ještě žiji. Po roce mi ho však snížili na částečný,“ vypráví svůj příběh Petr Tunka. Pro posudkové lékaře není plně invalidní. Kamkoliv však přijde se žádostí o zaměstnání a ukáže svoji zdravotní kartu, nikde ho nezaměstnají. Od té doby, co mu před třemi lety utekla žena, je na všechno sám. S jejími syny z prvního manželství, které vychoval, nevychází, a podobně je to i s vlastní dospělou dcerou. Před časem to zkoušel i v pořadu Hledá se táta, ale novou partnerku mu to nepřineslo.

Vysloužilý záchranář Petr Tunkase svými zvířecími kamarády. | Blesk - Jaroslav Krčál

„Žádal jsem všude o finanční pomoc. Obec, sociálku i ministerstvo, ale řekli mi, že nemám nárok. Nikoho nezajímá, že peníze z částečného invalidního důchodu dám za inkaso. Kde mám vzít na jídlo pro sebe i zvířata, je všem jedno,“ dodal  smutně Tunka, který už rok marně shání práci.

Příjmy Petra Tunky
Částečný invalidní důchod (byl horník) – 7500 Kč

Výdaje Petra Tunky
Plyn  – 3500 Kč
Elektřina – 1500 Kč
Voda, rozhlas + televize – 1200 Kč
Celkem – 6200 Kč