Za schodek rozpočtu budou trpět naše děti!

Analytici potvrdili Blesku, že nás to poslalo na cestu, která může skončit státním bankrotem. Ale i kdyby ne, bolet to bude hlavně naše děti.

„Považuji ten deficit za zoufale špatný, ale nevidím dobré řešení,“ řekl prezident Václav Klaus. Přitom hrozivých 180 miliard ještě nemusí být konečným číslem.

Čtěte také: Janota: O demisi rozhodnu v pondělí

„Je vlastně jedno, jak velký dluh poslanci schválili. On bude stejně mnohem vyšší. Protože nikdo není trestán za jeho nedodržení, a tak si můžeme být jisti, že v tichosti poroste,“ soudí Markéta Šichtařová z Next Finance. Rychle rostoucí obří dluh by nás přitom strašit měl. „Investoři se mohou zaleknout, stáhnout se, a tím přivolat státní bankrot. Není to otázka příštích měsíců, ale přihodit se to může. A pak bychom na to všichni doplatili velmi tvrdě,“ říká Šichtařová.

Kdo nás shodil do dluhové pasti | Infografika Blesk

Že Česku nehrozí bankrot bezprostředně, potvrzuje i David Marek z Patria Finance. „Bude-li ale pokračovat nezodpovědná rozpočtová politika, bude se riziko bankrotu zvyšovat,“ tvrdí Marek. Každý úvěr je totiž nutné splatit, byť levicoví politici mnohdy populisticky prohlašují něco jiného. „A půjčíli si stát na zaplacení sociálních dávek, důchodů a mezd úředníků, peníze tak vlastně »projí« a nevytváří nové hodnoty,“ varuje Petr Zámečník z Investujeme. cz.

Rozumná cesta přitom není podle Marka žádným tajemstvím. „Nelze žít donekonečna nad poměry. Ve zkratce: rozpočtové výdaje musí odpovídat příjmům,“ shrnuje to Marek.

Bylo by ale teď v době krize vůbec možné sestavit vyrovnaný rozpočet? „Jistěže ano. To byste se divili, jak by to šlo, kdyby se politici nebáli, že příště prohrají volby,“ tvrdí Šichtařová. Kvůli strachu politiků o moc tak budeme už my muset platit vyšší daně. Ale to nebude stačit. „Další generace bude mít na svých bedrech stále těžší břemeno úroků z dluhů, které vytváří dnešní politici,“ předpovídá Marek.

Přesto Šichtařová soudí, že tak zle zase nebude: „Že by se naše děti měly jít rovnou oběsit? To snad ne! Když začneme být alespoň trochu rozumní, ony se snad nebudou mít špatně, protože naše ekonomika stále poroste. Ale mohly by se mít mnohem lépe, kdyby nemusely splácet naše dluhy.“

Koho straší bankrot

Dubaj – Přes 80 miliard dolarů (asi 1360 miliard Kč) má dluhy emirát, který financoval megalomanské projekty a teď nemá z čeho splácet.

Island – Naplno tu propukla finanční krize vloni v říjnu, pád bank ho dostal až těsně na hranici bankrotu, ustál to jen díky pomoci ze zahraničí.

Řecko – Hrozba, že jeden člen eurozóny může udělat bankrot, straší EU – Řecko má čtyřikrát větší deficit než unie povoluje (12,5 % HDP) a státní dluh je přes 8 bilionů korun.

Španělsko – Vyhlídky jeho ekonomiky ohodnotila agentura Standard & Poor’s snížením hodnocení ze stupně stabilní na negativní. Deficit veřejných financí je přes 9 % HDP.

Lotyšsko – před státním bankrotem ho zachránila mnohamiliardová injekce od MMF a přispělo mu 5 miliardami Kč i Česko.

Rakousko – Největší zadlužení za 10 let ve výši 4914 miliard korun – před hrozbou bankrotu je má spasit šetření a nové daně.

Argentina – Státním bankrotem si v roce 2001 prošla, přesto je opět hodnocena agenturami jako riziková země.