A proč mu Mexičané vybrali zrovna takové jméno? Podivný název totiž vystihuje obranné chování tohoto zvířete. Kromě toho, že svojí rohatou hlavou připomíná i malého býka, ropušník jako poslední možnou zbraň k obraně volí svoji vlastní krev, kterou dokáže stříkat z očí. A právě to údajně Mexičanům připomíná Pannu Marii…

„Ano, je to opravdu tak, řada druhů, včetně námi chovaného zástupce, volí jako poslední způsob obrany (když selže výtečné maskování a trnitá pasivní obrana) výstřik kapek krve z očí proti tlamě a očím útočníka,“ potvrdil Blesku kurátor plazů a obojživelníků Zoo Praha Petr Velenský.

Na ropušníka velkého (Phrynosoma asio) tedy narazí návštěvníci pražské zoo v expozici severoamerických pouští Sonora.

Ropušník velký
Autor: Zoo Praha, Petr Velenský

Ještěr z Ameriky

Ropušníci vytváří necelými dvaceti druhy velmi charakteristický rod drobných ještěrů, rozšířený v pouštích jižních USA a severního Mexika. Mají kruhové tělo poseté ostny, velkou, rovněž ozbrojenou hlavu a krátký ocásek.

„Vzdáleně připomínají miniaturu druhohorního dinosaura Triceratopse. Živí se převážně mravenci, kterých jsou schopni spořádat veliké množství,“ popisuje dále Velenský.

A jak se tito ještěři dostali do Prahy? „Začátkem roku jsme pořídili čerstvě vylíhlá mláďata z německého chovu, odchovali je v zázemí a nyní první pár představujeme našim návštěvníkům. Expozici jsme doplnili ještě dalším druhem, menším býložravým leguánem pustinným (Dipsosaurus dorsalis), takže ji nyní obývá 7 druhů pouštních severoamerických plazů,“ dodal Velenský.