Bude v Česku zase povinná vojna? Touto vizí vyděsil vicepremiér Alexandr Vondra tisíce mladých kluků. Prý by to byl důsledek odmítnutí radarové základny v Česku. Podle ministerstva obrany i armádních špiček bylo Vondrovo vyjádření naprostým úletem. "Ať mi pan Vondra promine, je to pěkná hloupost," řekl Blesku důstojník generálního štábu české armády. Vondra si však stojí za svým. Až budeme potřebovat pomoci my, prý se na nás také každý vykašle. A podpořil ho i premiér Mirek Topolánek (ODS). "Opravdu to může znamenat návrat k povinné prezenční službě," řekl Topolánek. Vondra v pořadu ČT sdělil národu: "Můžeme říct ne, ale odmítnutí může mít své konsekvence. Nedá se vyloučit, že bychom museli obnovit vojenskou službu." Ani včera vicepremiér své prohlášení nezmírnil. "Stojím si za ním. Žijeme si v teplíčku a lidé se tu bojí maximálně bouřky. Svět ale nebude rájem na zemi. To je utopie," řekl Vondra Blesku. Prý povinnou vojnu zavést nechce, ale... "Vybudovali jsme určité svazky, díky kterým jsme ji mohli zrušit. Když si ale neuděláme střechu nad hlavou, tak zmokneme, a já zmoknout nechci," prohlásil vicepremiér. A co na to armáda? "Z pohledu ministryně obrany není mezi rozhodnutím o radaru a vojenskou základní službou žádná souvislost," uvedl mluvčí rezortu Andrej Čírtek. Podobně se vyjádřily i další armádní špičky. "Je to takový výkřik do tmy. K zavedení vojenské služby chybí zákon. Nevím taky, kam by ti branci šli sloužit," řekl vysoký armádní důstojník. Podle něj se armáda po profesionalizaci reorganizovala a v útvarech není pro 'dočasné vojáky' místo. "Ve výzbroji jsou bojová vozidla a zbraňové systémy, které si vyžadují opravdové specialisty. Mít nějaké jednotky vyzbrojené jen samopaly, to je na nic," rozčiloval se člen generálního štábu. Do Vondry se pustil i vysoký americký důstojník, který před časem v Česku působil. "Je to absolutně nemožné," prohlásil plukovník americké armády.

Vicepremiér straší, sám má ale "modrou knížku" Ač o víkendu vicepremiér Alexandr Vondra strašil mladé odpůrce výstavby amerického radaru znovuzavedením povinné vojny, sám má tzv. modrou knížku. Tedy v době povinné vojenské služby vysoce žádaný průkaz nevojáka. Přiznal to v rozhovoru Blesku. Absolvoval jste základní vojenskou službu? "Jako vysokoškolák jsem byl na vojenské katedře. Na vojně jsem ale nebyl. Nechtěl jsem sloužit v komunistické armádě." Máte modrou knížku? Na co jste ji dostal? "Ze zdravotních důvodů. Podrobnosti si nechám pro sebe." Co jste dělal, když vaši vrstevníci byli v zeleném? "Jako disident jsem nemohl dělat to, co jsem vystudoval. Živil jsem se jako topič a pak jako programátor." Právě jako bývalý disident byste mohl mít větší pochopení pro to, když mladí teď protestují... "Jejich názor jim neberu, ať si demonstrují. Jen jsem jim chtěl připomenout, aby si uvědomili všechny souvislosti." A jaký názor má váš 16letý syn? "Vojta se vyjádřil pro radar. Není blbej. Na vojnu by se mu určitě nechtělo."
Co byste říkali na zavedení povinné vojenské služby? Martin (17) "Bylo by to určitě špatný. Musel bych opustit svou přítelkyni a ta by beze mě určitě nevydržela. Byl to jen ztracený čas." Václav Tejml (25) "Takovou blbost jsem už dlouho neslyšel. Když už to jednou zrušili, tak proč povinnou vojnu znovu zavádět?" Jakub (18) "Bylo by to zlý. Mládež je dneska jiná, než byli naši tátové. Určitě by se tam rozmohla šikana a ve velkém by tam jely drogy." František Slavík (48) "Na vojně jsem byl u železničního vojska. Pana Vondru by měli nechat zavřít pro šíření poplašné zprávy."
Jak se sloužilo v armádě * Všeobecná branná povinnost byla v Rakousku zavedena v roce 1858, aktivní služba trvala 8 let, byla ale řada výjimek * Od roku 1868 platila odvodní povinnost pro všechny muže od 20 až 22 let, aktivní služba byla tři roky, u námořnictva čtyři * Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 byla vojenská služba zpočátku stanovena na čtrnáct měsíců * Kvůli ohrožení republiky nacistickým Německem byla nakonec vojna prodloužena na dva roky, což pokračovalo i po 2. světové válce * Po listopadu 1989 se vojenská základní služba postupně zkracovala, v roce 1990 to bylo na osmnáct měsíců plus možnost civilní služby * O tři roky později zkrátila novela branného zákona vojenskou službu na jeden rok * V listopadu 2003 vláda odsouhlasila konec povinné vojny od roku 2005 * Poslední voják základní vojenské služby opustil kasárna 22. prosince 2004
Kde je ještě stále povinná Česko bylo jednou z prvních postkomunistických zemí, kde byly vojenské odvody zrušeny. Před ním tak učinilo jen Maďarsko a Slovinsko. V západní Evropě má profesionální armádu většina zemí, nepočítá s ní zatím Německo, Rakousko, Norsko a Dánsko.