Řidič:

V létě chráníme zrak slunečními brýlemi, k dispozici máme tekutiny a jsme obzvlášť pozorní na příznaky únavy.  V autech bez klimatizace mohou mít řidiči po delší cestě stejné reakce jako opilci. Platí, že řidičova pohoda je nejdůležitější, ostatní se mu přizpůsobují (výběrem hudby, otevřením oken, zastávkami atp.)

Auto bez klimatizace:

Otevřená okýnka sice zvyšují spotřebu, ale proudící vzduchu ochlazuje posádku i šoféra zhruba o 10 stupňů Celsia - a to je priorita. Kamioňáci jezdí s vlhkým ručníkem kolem krku, osvěžují se tím v kolonách.

Klimatizace:

Měla by být vyčištěná a s doplněným chladivem – to vyjde zhruba na 1000 Kč, je pak ale zdravotně nezávadná a má vyšší chladicí výkon. Pokud si nastavíme proti venkovní teplotě rozdíl více než 10 stupňů, měli bychom se při vystupování do horka důsledně aklimatizovat. 5 minut před zastavením klimu vypneme a dojíždíme s otevřenými okny.

Pasažéři v zaparkovaném autě:

Je to k nevíře, ale každý rok se najdou lidé, kteří si na vteřinku „odskočí“ a v autě nechají psa, nebo dítě. Na slunci teplota rychle šplhá k 60 stupňům Celsia. Jde o skutečně smrtelné riziko!

Chladicí systém:

Zkontrolujeme výšku hladiny chladicí kapaliny (destilované vody) a funkčnost chladícího ventilátoru. U starších vozů sledujeme teplotu motoru zejména při stání v kolonách. Pokud se dostává k červenému poli, můžeme krátkodobě ulevit zapnutím topení, ovšem i tak co nejrychleji vůz odstavíme, jinak se zničí motor.

Autobaterie

Horko je pro baterie ještě horší než zima. Odpařením elektrolytu se mohou zničit, proto hladinu kontrolujme, a doplňujeme, zvlášť pokud jde o kusy starší pěti let.

Pneumatiky:

Pokud patříte k šetřílkům a pneumatiky kvůli snížení spotřeby přehušťujete, riskujete, že vám na rozpáleném asfaltu a při zatížení vozu „bouchne guma“. Jde o nebezpečnou záležitost, auto se stává velmi špatně ovladatelným. I proto řídíme zásadně s oběma rukama na volantu a hlavně, pneu hustíme dle doporučení výrobce.

Interiér

Plasty a gumová těsnění jsou náchylná na UV záření i na horko. Pokud nechceme mít interiér svého vozu po letech „vyšisovaný“, parkujeme ve stínu, nebo důsledně používáme stínítka. Papírová vyjdou na pár desetikorun, hliniková jsou záležitostí stokorun.

Kanystr benzínu nebo zapalovač

V zaparkovaném autě na sluníčku se nenechává ani kanystr s benzínem ani zapalovač – obě kapaliny se v horku rozpínají a hrozí roztržením obalu.