Řada firem si se zveřejňováním svých výsledků hospodaření hlavu neláme. Za rok 2016 účetní dokumenty do sbírky listin neuložilo 65 procent firem. Ani jednou za posledních šest let informační povinnost nesplnilo 25 procent firem, tedy více než 124 000 subjektů. Vyplývá to ze statistik poradenské společnosti Bisnode.

Podnikatelé se vyhýbají povinnostem

Základní termín pro vložení finančních výkazů do sbírky listin bude 31. července 2018. I když tak firma neučiní, zpravidla to je bez postihu. Soudy tuto zákonnou povinnost podle Bisnode systematicky nevymáhají. Mohou ale firmu vyzvat k doplnění na základě požadavku třetí strany.

„Stát se doposud nezabýval efektivním a systematickým vynucováním povinnosti firem zakládat účetní dokumenty do sbírky listin, čehož podnikatelé v masivním měřítku využívali a dlouhodobě se plnění informační povinnosti záměrně vyhýbali,“ komentoval výsledky ředitel Bisnode Jiří Skopový.

Změnu může přinést novela

To by ale podle něj mohl změnit vládní návrh novely zákona o obchodních korporacích. Zřejmě kvůli němu začíná ve sbírce listin přece jen přibývat zveřejněných výkazů. „Situace je ale stále velmi tristní, protože vytváří nerovné podmínky pro podnikání a paradoxně škodí poctivým podnikatelům, kteří své zákonné povinnosti plní,“ dodává Skopový.

Utajené výsledky narušují trh

Nezveřejňování hospodářských výsledů vadí odborným asociacím a komorám, analytikům i podnikatelům. „Zákazníci i obchodní partneři by měli znát reálný stav firmy, u které investují nebo s ní obchodují. Když to některé firmy nedělají, narušují trh a lžou lidem. Pro rozhodování u investic je důležitá objektivita informací. Pokud to nedělá konkurence, je porušena základní podmínka pro férové podnikání,“ řekl ČTK předseda představenstva investiční firmy Golden Gate CZ Vladimír Brůna. Podle Lubora Svobody z investičního fontu Arete Invest pomáhá zveřejňování maxima informací o hospodaření průhlednosti finančního trhu.

Řešení nabízí Nadační fond proti korupci

Na nedodržování povinností firmami dlouhodobě upozorňuje i Nadační fond proti korupci. „Vzhledem k tomu, že se toto týká často i společností, které čerpají prostředky ze státního rozpočtu, může docházet k »odklánění« nemalých veřejných peněz. Proto je nezbytné, aby se firmy, které tuto povinnost nedodržují, respektive ji dodržují jen naoko, nemohly účastnit veřejných zakázek a zabránilo se tak možnému korupčnímu jednání,“ upozornil ředitel fondu Karel Škácha.

Co nabídne novela

Návrh novely nově počítá s možností zrušit firmu bez likvidace, pokud nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a není-li zároveň možné jí doručit výzvu ke splnění povinnosti založit chybějící účetní závěrky do sbírky listin. Od tohoto kroku si stát slibuje, že se obchodní rejstřík očistí o »spící« firmy, které nevykazují žádné podnikatelské aktivity.