Zlatá slavice Lucie Bílá: Mé lásky ve 20 obrazech
2011 Andělé: „Na Silvestra 2010 jsem byla smutná. Došlo mi, že už tak krásný rok nemůže být, ale omyl. Dostala jsem Anděla a dalšího za Zpěvačku dvacetiletí. Nejdřív mi prolétlo hlavou, že mě při vyhlašování strkají na jeviště, abych cenu předala Haně Hegerové, ale když mi došlo, že je moje, zase jsem se lekla, že jsem dostala cenu, která se pomalu dává za zásluhy při odchodu.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2012 Láska: „Nebude konec světa, ale jeho začátek. Jen za 3 měsíce jsem stihla natočit Carmen ve 3D, moderovat Lva, udělat 14denní turné s kapelou Arakain, oslavit 100 tisíc lidí na Facebooku, nafotit velkou propagaci na muzikál Aida. A máme před sebou ještě 9 měsíců, tak tomu říkám jízda na tygrovi. A po celou dobu mi stojí Petr po boku.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profimedia.cz, ČTK
2010 Bílé Vánoce: „Málokdy se povede rok jako tento. Splnila se mi všechna tajná přání. Porotcování v talentové soutěži, pohádka v Peřinách, vánoční turné. S Petrem Maláskem a Pavlem Vrbou jsem natočila desku, které se prodalo na 100 tisíc. A to je dnes zázrak. Byl to fantastický rok!“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2009 Slavík: „Získala jsem 12. Slavíka a říkala si, jak je to úžasné, že se mě to ještě týká. Jsem nesoutěživá a nikdy jsem vyhrát nechtěla, ale nějak se to stalo a už to trvá 20 let. Je to nádherné, motivující, ale přesto, že už jich mám i s absolutními 26, pořád opakuji, že budu milovat své povolání a fandy, i když už žádný nepřiletí. S láskou a úctou všem děkuji.“
|
Archiv Blesku
2008 Carmen: „Tak jako se Hana Hegerová jmenuje pravým jménem Carmen, já se jmenuji Hana, ale duší jsem taky Carmen. Hledala lásku, i pro ni byla nejdůležitější. Uměla se pro ni obětovat, prát, věčně ji hledat a věřit, že existuje. Bez lásky ani můj život nemá smysl. To představení miluju a je mi líto, že v červnu končí. Miluju ho, ale musím jít dál.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2007 TýTý: „Ten rok jsem dostala 13. sošku ceny Týtý. Nikdy mě nepotěšily gratulace od lidí tolik jako tehdy. Všichni totiž chválili Filipa, jak za mě cenu bravurně převzal.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2006 Žofín: „Mohla bych sem dát fotku ze své svatby. Ale úcta k Honzovi Nekolovi, který pořádal koncerty na Žofíně a s nímž se už nikdy nevyfotím, sem patří víc.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2005 Láska je láska: „Když se hrálo představení Láska je láska, už při vstupu do divadla se všichni herci bavili a smáli. Věděli, že bude legrace a když se diváci smějí, je to poklona. Škoda, že některé věci netrvají navěky. Někdy se mi po tom stýská.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2004 Moskva: „Před pár lety bych se asi nerozumně vůči čemukoliv z této země otočila zády a byla by to škoda. Zpívat s Alexandrovci je a vždy bude zážitek. Stát na jevišti a mít za sebou dvě stě obrovských a silných hlasů je prostě bomba! Mráz mi běhal po zádech.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2003 Excalibur: „Každý muzikál jako by zrcadlil období, ve kterém žiju. Excalibur Michala Pavlíčka mi dal dvě skvělé role – královnu a čarodějku. Seznámila jsem se s jedním charismatickým chlapem, a navíc do divadla přinesla po Johance další fenomén, který trval několik let. Kéž by takových projektů bylo víc…“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2002 Pražské jaro: „Mohla bych vyprávět o tom, jaký je to pocit jako první popový zpěvák zpívat na Pražském jaru, ale raději bych mluvila o koncertech v době povodní. Zpívala jsem jako o život a jezdila po místech, kam byli evakuováni lidé z postižených oblastí.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2001 Prvňáček a Thalie: „Ten rok nám doma přibyl prvnáček. Filip se do školy těšil až do okamžiku, kdy vstoupil do třídy a zjistil, že tam nikdo nemluví česky. Tenkrát ve mně viděl zrádce, dnes mi děkuje. Mluví anglicky tak, že málokdo pozná, že se nenarodil za hranicemi. Dostala jsem i krásnou Cenu Thálie za Johanku a do divadla jsem ji donesla ukázat s respektem, ale i obrovskou radostí.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
2000 Johanka z Arku: Život se mi obrátil naruby, ale Johanka byla odměnou za vše. Na derniéře, po 450 reprízách, jsem bulela jako malá, rozesmály mě mé fanynky, které mi při vstupu na hranici ukázaly transparent se slovy: Je ti teplo, Johanko?“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1999 Úplně nahá: „Za posledních pár let se stalo tolik věcí, tolik změn i zvratů, že jsem toužila po klidu. Neumím kompromisy a tak, když už klid, tak bez všeho, bez myšlenek i oblečení… Zbyl jen pocit svobody a natočila jsem CD Úplně nahá, na kterém je několik věcí, které zpívám na všech svých koncertech. Třeba Čarodějka.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1998 Václav Klaus: „Ten den, 6. června 1998, jsem si vykouzlila spousty nepřátel, ale nemohla jsem jinak… Moje podpora panu Václavu Klausovi, ve dnech, kdy ho zradili jeho nejbližší, nebyl politický krok, ale lidské gesto. Udělala bych to pro každého. Nesnáším nespravedlnost!“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1997 Duety: Společné CD Duety s Karlem Gottem bylo nesmírně úspěšné. Prodalo se ho na 250 tisíc, a tak jsme vyrazili na turné. Myslím, že na něj vzpomínáme oba moc rádi. Poznala jsem v Karlovi neuvěřitelného člověka, který je a vždy bude nenahraditelný.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1996 Dracula: „Tentokrát jsem sladká slůvka "Jsi můj pán" zpívala Draculovi. Teď je říkám na svých koncertech všem svým posluchačům a divákům. To oni jsou mnou nespoutaní a mnou milovaní.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1995 Syn Filip: „Až tehdy, kdy se mi narodil syn Filip, jsem pochopila, co je to láska. Není žádná bytost na světě, která by pro mě byla víc než tenhle malý nezbeda… Pardon, teď už velký a dospělý muž.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1994 Ta Fantastika: „Mé působení v divadle Ta Fantastika začalo Zahradou rajských potěšení. Neuvěřitelné vizuální představení Petra Kratochvíla je pro mě nepřekonatelné… Jako jediné nebylo natočené, ale možná je to i dobře. Je o čem snít.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1993 Grammy: „13. března jsem dostala na cenách Grammy, několik gramofonků. Druhý den jsem se seznámila s tátou svého syna Petrem Kratochvílem. Ten den jsem přestala kouřit, protože jsem měla pocit, že musím tu chvíli něčím výjimečným podtrhnout.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
1992 Bídníci: „Když zavřu oči, v šatně vinohradského divadla už dvacet let slyším z odposlechů pro herce moje milované Bídníky… Má role Eponiny, se kterou jsem denně umírala na hradbách barikád, je a bude pro mě mou první muzikálovou láskou.“
|
Foto archiv Lucie Bílé, profi media.cz, ČTK
