„Myslím si, že byl-li někdo prezidentem, tak jeho ostré soudy o nějakých kandidátech jsou trochu nefér a neměl by je říkat. Proto se tomu bráním a odpovídám spíš na otázky o celém systému,“ uvedl v Epicentru na Blesk.cz exprezident Václav Klaus.

„Prezidentem by měl být férový člověk, měl by to být člověk s pozitivní minulostí, měl by to být člověk, který by neměl mít super velké škraloupy ve svém životopisu,“ dodal.

Jako o možném kandidátovi na českého prezidenta se o Petrovi Pavlovi hovořilo už řadu let. Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel letos v červnu, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň.

Musí ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985. „Bylo to rozhodnutí, na které s odstupem času a s tím, co vím dnes, rozhodně pyšný nejsem,“ řekl k tomu například v rozhovoru pro server Blesk.cz.

Andrej Babiš bude v lednu usilovat o prezidentský post s číslem sedm, se kterým v předchozích volbách kandidovala současná hlava státu Miloš Zeman. Danuše Nerudová získala číslo šest a Petr Pavel obdržel čtyřku. Čísla vylosovala Státní volební komise.

Studentské volby prezidenta vyhrála Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentkou by se tedy stala už po prvním kole voleb.

Druhý se mezi studenty umístil Petr Pavel s 25,7 procenta a třetí Andrej Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali od studentů méně než pět procent hlasů. Pořadatelem studentských voleb je společnost Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS).

„Velké přízni středoškoláků se celkově těší jen dva prezidentští kandidáti: Danuše Nerudová a Petr Pavel. I mezi nimi je přitom velmi značný rozdíl v počtu získaných hlasů. Na třetím místě je pak s výrazným odstupem Andrej Babiš, který se celkově nedostal ani k dvoucifernému procentuálnímu výsledku,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu JSNS Karel Strachota.

Za Babišem se pak na čtvrtém místě umístil Pavel Fischer s 3,6 procenta hlasů a na pátém Marek Hilšer s 2,6 procenta. Zbývající čtyři kandidáti obdrželi od studentů méně než dvě procenta hlasů.

Podnikatel Karel Janeček si je jistý, že nasbíral více než 50 000 podpisů pro svoji kandidaturu na prezidenta. Významná část z nich nebyla uznána na základě špatných pravidel, uvedl v prohlášení. Zopakoval, že podá podnět k Ústavnímu soudu.

„Nechci žít v zemi, kde ten, kdo neobchází zákon – v daném případě kontrolou platnosti podpisů z nějakého druhu databáze občanů – je v zásadní nevýhodě. Víme přitom s absolutní jistotou, že minimálně jeden z kandidátů takovou kontrolu využil,“ poznamenal.

Janečkovi soud sice uznal několik stovek podpisů, které vnitro původně nezapočítalo, ani tak se ale nedostal přes požadovanou hranici 50 000 občanských podpisů. Prostřednictvím časově náročné kontroly se soudu podařilo dohledat a ztotožnit 433 lidí, původně vnitrem neuznaných. Chybělo jen 19 dalších k tomu, aby se Janeček po složitém přepočtu dostal přes hranici 50 000 uznaných podporovatelů. Výsledná chybovost v kontrolních vzorcích promítnutá do celé petice nakonec vedla soud k závěru, že kandidaturu Janečka platně podpořilo 49 920 občanů.

„Máme s jistotou více než 50 000 podpisů, kterými občané vyjádřili svou vůli. Významná část z nich nebyla uznána na základě špatných pravidel (v rozporu se záměrem ústavy), například kvůli chybě petenta při udání adresy. Není prokázáno, že by celkový výpočet správných podpisů byl méně než 50 000 bez ohledu na stávající špatná pravidla. Důvod je, že v celkovém vzorku 17 tisíc chybělo k nalezení pouze 19 (!) chybně vyřazených podpisů,“ míní podnikatel.

Kdo všechno jde do boje o Hrad?

Na prezidenta kandidují bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí ministerstva vnitra, které původně Diviše neregistrovalo kvůli nedostatku podpisů občanů.

O budoucím prezidentovi bude moci podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) rozhodovat za měsíc zhruba 8,3 milionu voličů. Výsledky přijdou ze 14 857 volebních okrsků. Je mezi nimi 110 zahraničních a 14, které budou vytvořeny v každém z krajů a v Praze kvůli hlasování osob v karanténě nebo v izolaci kvůli koronaviru.

Dobrý den, vítáme vás u sledování online přenosu z Boje o Hrad 2023 - přímé volby nového českého prezidenta. Kdo na Pražském hradě vystřídá Miloše Zemana?

O tom rozhodnou voliči - volební místnosti se v případě prvního kola otevřou 13. a 14. ledna 2023 (13. ledna od 14:00 do 22:00, 14. ledna od 08:00 do 14:00). V případě amerického kontinentu se kvůli časovému posunu bude hlasovat 12. a 13. ledna od 14:00 do 21:00 tamního času na zastupitelských úřadech, podobně jako při volbách do Poslanecké sněmovny.