Rusko znovu odmítlo zmrazení války. Putin žádá území, které ani po 10 letech nedobyl
Rusko nepřistoupí na žádné „zmrazení“ války proti Ukrajině, pokud nebudou splněny požadavky Moskvy. Uvedl to náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin. Kreml podle něj trvá na naplnění svých válečných cílů, zatímco Kyjev tyto podmínky nadále označuje za nepřijatelné.
„Jak ruský prezident Vladimir Putin opakovaně prohlásil, žádné ‚zmrazení‘ není možné bez odstranění základních příčin této krize,“ řekl Galuzin státní agentuře TASS.
Jeho vyjádření naznačuje, že Moskva není ochotna přistoupit na pouhé zastavení bojů, pokud si zároveň nezajistí své širší politické a územní požadavky, informuje Kyiv Post.
Galuzin zároveň obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že „zcela ztratil kontakt s realitou“ a „snaží se konflikt dále eskalovat“.
Jeho komentáře přišly v době, kdy Moskva znovu kritizovala ukrajinské útoky na cíle na ruském území, včetně energetické infrastruktury a zařízení spojených s Kaspickým ropovodním konsorciem (CPC). Tyto útoky označil za „teroristické“ a vyzval mezinárodní společenství k reakci. Zmínil přitom zejména Spojené státy a evropské země, jejichž energetické společnosti jsou akcionáři konsorcia CPC.
Kritizoval také pokračující americkou vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajině, kterou označil za rozpornou s deklarovanou snahou o dosažení míru. „Pokračující dodávky amerických zbraní kyjevskému režimu, poskytování zpravodajských informací i další pomoc hovoří samy za sebe,“ uvedl Galuzin. Podle něj je taková podpora neslučitelná s úsilím o ukončení války.
Odkázal rovněž na nedávné výroky amerického ministra zahraničí Marka Rubia, podle něhož Spojené státy nejsou „nestranným prostředníkem“. Moskva podle Galuzina tuto otázku otevírá při pokračujících kontaktech s Washingtonem.
Moskva tvrdí, že je připravena jednat
Přestože Rusko odmítá zmrazení konfliktu, nadále tvrdí, že je otevřené diplomatickému řešení. Galuzin uvedl, že Moskva je připravena prosazovat své cíle s přihlédnutím k takzvaným „dohodám z Anchorage“ a že diplomatické urovnání je podle ní možné, pokud bude existovat dostatečná politická vůle.
Další výroky vysokých ruských představitelů však podle všeho ukazují, že Kreml má k přijetí jednoduchého příměří stále daleko. Zvláštní zmocněnec ruského ministerstva zahraničí Rodion Mirošnik nedávno prohlásil, že Rusko se musí připravit na dlouhodobé pokračování války, protože její konec v dohledné době neočekává.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už v červnu uvedl, že Moskva nepřistoupí na zastavení bojů podél současné frontové linie jako podmínku pro zahájení mírových jednání. Tvrdí, že Rusko už bylo při neúspěšných rozhovorech v roce 2022 jednou „oklamáno“.
Kyjev nabízí zmrazení fronty, Putin chce další území
Ukrajina opakovaně navrhla, aby byl konflikt zmrazen podél současné frontové linie jako součást případné mírové dohody.
Ruský prezident Vladimir Putin však trvá na tom, že jakékoli urovnání musí zahrnovat předání celé Doněcké oblasti Rusku, včetně území, která ruská armáda nedokázala obsadit ani po více než deseti letech bojů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Národní rozvojová banka (NRB) spouští pro české firmy nový program na podporu obnovy Ukrajiny. Program Záruka Obnova Ukrajiny má kapacitu tři miliardy korun, které poskytla Evropská komise společně s MPO. Maximální výše podporovaného úvěru je 39 milionů eur (946 milionů Kč). Cílem je pomoci Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské agresi, a podpořit investice českých firem v zemi. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) a předseda představenstva NRB Tomáš Nidetzký program představili na dnešní tiskové konferenci. Havlíček zároveň plánuje podnikatelskou misi na Ukrajinu 10. až 12. listopadu. Pět europoslanců, včetně českého zástupce Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), iniciovalo společnou výzvu evropským lídrům, aby znovu otevřeli jednání o využití zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Dopis dosud podpořilo 112 europoslanců napříč politickými frakcemi. Požadují konkrétní návrh, který umožní zapojit ruská aktiva do financování podpory napadené země a spravedlivě rozdělit související rizika mezi členské státy EU. Více než třetina dodatečných prostředků, které si Německo loni vypůjčilo na obranné výdaje, nesměřovalo do této oblasti. Ve své analýze to dnes uvedl hospodářský institut Ifo. Ministerstvo financí v reakci na dotaz agentury Reuters správnost analýzy odmítlo. Možnost se zadlužit kvůli zlepšení obranyschopnosti země má kabinet kancléře Friedricha Merze díky tomu, že loni vládní strany reformovaly takzvanou dluhovou brzdu. Toto ústavní opatření má bránit přílišnému zadlužování země.
Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyzval Putina k přímému jednání. V otevřeném dopise ze 4. června jej vyzval k osobní schůzce a později navrhl setkání na okraj summitu skupiny G7, kde by mohli jednat o ukončení války.
Putin ale možnost okamžitých rozhovorů odmítl. Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru prohlásil, že takové setkání je v současnosti „bezpředmětné“.
