Kremelská cenzura neuhlídala nepříjemnou statistiku: 250 000 ruských veteránů z Ukrajiny je bez práce
Ruská média mlží ohledně počtu nezaměstnaných veteránů války na Ukrajině. Několik deníků a internetových portálů bylo nuceno pozměnit titulky zpráv informujících o navrátilcích ze „speciální vojenské operace“, píše nezávislý kanál Faridaily.
Některé z ruských médií již nepíší o „čtvrt milionu lidí bez práce“, ale poněkud vágněji o „desítkách tisíc nezaměstnaných“. Koncem prosince měl vedoucí kremelského odboru pro veřejné projekty Sergej Novikov uvést, že přibližně 250 000 vojáků, kteří se vrátili z fronty, je momentálně bez stálého pracovního místa. „Lidé se vrátili, nepracovali, žili z plateb, které dostali, nebo vydělávali peníze jinými způsoby. Úřady se tím musí zabývat,“ nechal se prý slyšet.
Státní tisková agentura RIA Novosti původně vydala Novikovovy výroky pod titulkem „Přibližně 250 000 veteránů SVO zůstává nezaměstnaných, říká Novikov“. Přesné číslo však bylo následně vymazáno a zpráva celkově upravena.
Údaj o 250 000 nezaměstnaných veteránech by podle dalšího zdroje z blízkosti Kremlu měl odrážet realitu. Na veřejnost by však takto vysoké číslo působilo negativně, proto mělo být rozhodnuto o jeho odstranění z mediálního prostoru.
Podle jednoho ze zdrojů z ruského mediálního prostředí ke změnám došlo po „telefonátu shora“, píše Faridaily. V původním znění publikoval článek také Kommersant, telegramový kanál Context a webové stránky Ridus a Tsargrad. Z těchto později provedl změny pouze Kommersant. Ve stejný den státní tisková agentura TASS, rovněž s odvoláním na Novikova, bez dalšího komentáře oznámila, že 167 000 veteránům se podařilo vrátit do „civilního života“.
Mnozí ruští bojovníci narukovali na Ukrajinu z věznic, výměnou za odpuštění trestu i žold. Po skončení jejich smluv s armádou a návratu do Ruska panují ve společnosti obavy, že se mnohým vrátí jejich kriminální, ba násilnické tendence. Moskva je v neustálém kontaktu s Teheránem a je připravena přispět k obnovení míru a stability v regionu, uvedl dnes Kreml. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že může dojít i na vyslání ruských vojsk do Íránu, který čelí americkým a izraelským útokům. „Jsme v ustavičném kontaktu s íránskou stranou a s vedením země,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle tiskových agentur. „Jak řekl prezident (Vladimir) Putin, Rusko je vždy připraveno udělat vše, co je v jeho silách, aby obnovilo mír a stabilitu v regionu,“ dodal. Předsedkyně německého Spolkového sněmu Julia Klöcknerová dnes jako první vysoce postavený představitel Německa vystoupila v Nejvyšší radě, tedy ukrajinském parlamentu. Ruskem napadené zemi přislíbila pokračování podpory. Informovala o tom agentura DPA. „Každé zasedání rady je ostatně také zprávou pro ruského prezidenta (Vladimira Putina), který svobodou a demokracií pouze opovrhuje. Jeho poselstvím je: Ukrajina si nenechá vzít svou politickou svobodu, a to od nikoho,“ řekla Klöcknerová. Dodala, že Nejvyšší rada je příkladem „demokratického odporu Evropy“. Situace ohledně ropovodu Družba, prostřednictvím kterého dostávaly ropu Slovensko a Maďarsko, si vyžaduje politické řešení. Řekla to dnes v parlamentu italská premiérka Giorgia Meloniová. Podle ní se schvalování půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu Kč) dostalo do patové situace. Narážela tím na postoj Maďarska, které by půjčku kvůli sporu ohledně ropovodu Družba mohlo vetovat. Itálie bude podle Meloniové odmítat veškeré pokusy obejít princip jednomyslnosti při schvalování změn unijního rozpočtu.
