Kolaps v Kyjevě: Vypadla elektřina, nefungovalo metro, semafory i voda. Putin porušil slib?
Kvůli poruše a následné rozsáhlé odstávce ukrajinské rozvodné sítě se dnes dopoledne ocitla bez elektřiny většina čtvrtí moldavské metropoli Kišiněv. Podle tamního starosty nefungovaly ani semafory a nejezdily trolejbusy. Ukrajinské metro na několik hodin zastavilo provoz vlakových souprav a eskalátorů. K technologické poruše došlo v 10:42 místního času (9:42 SEČ); současně bylo vypnuto vedení mezi energetickými systémy Rumunska a Moldavska a vedení mezi západní a střední částí Ukrajiny, uvedl ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal.
Agentury AFP a Reuters daly výpadek do souvislosti s nedávnými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Příčiny jsou zatím nejasné, sdělily ukrajinskému médiu Ekomonična pravda zdroje ze státního provozovatele rozvodové sítě Ukrnerho a kabinetu ministrů Ukrajiny. Ani Šmyhal konkrétní příčinu poruchy nezmínil.
„Vypnutí vedení způsobilo kaskádový výpadek v ukrajinské energetické síti a vypnutí automatických ochran v rozvodnách. Bloky jaderných elektráren byly odpojeny,“ uvedl Šmyhal s tím, že na obnovení dodávek pracují energetici společnosti Ukrenerho.
„Kvůli výpadku napájení z externích napájecích center v metru byl dočasně pozastaven provoz vlaků a eskalátorů,“ uvedlo kyjevské metro na síti Facebook. Kolem 14:30 SEČ pak oznámilo, že provoz na všech linkách metra byl obnoven.
Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že situace s dodávkami elektřiny na železnici se v poledne místního času (11:00 SEČ) stabilizovala a vlaky jezdí s minimálním zpožděním.
V některých částech Ukrajiny byly zavedeny nouzové odstávky elektřiny, uvedla energetická společnost DTEK. „V současné době dispečer uplatnil zvláštní havarijní harmonogramy odstávek v Kyjevské, Žytomyrské a Charkovské oblasti,“ dodal Šmyhal.
„Práce na nouzovém obnovení již probíhají. Hlavní prioritou energetiků je obnovit dodávky elektřiny do kritické infrastruktury,“ cituje server Kyiv Independent společnost Ukrenerho.
Kvůli problémům ukrajinské rozvodné sítě byl postižen nouzovým výpadkem také moldavský energetický systém, uvedla agentura Reuters s odvoláním na moldavské úřady. Bez elektřiny se ocitla většina Kišiněva, ale i další části země.
Nouzový stav v energetické síti také vedl k dočasnému zastavení dodávek vody v Kyjevě, uvedly úřady. Ukrajinská energetická síť je již několik měsíců jedním z hlavních cílů ruských útoků a několik týdnů dochází k významným omezením dodávek elektřiny pro spotřebitele, dodala agentura Reuters.
Oleksandr Charčenko, výkonný ředitel Centra pro výzkum energetického průmyslu, řekl Kyiv Independent, že k poruše došlo mezi Moldavskem a Rumunskem. „Ale samozřejmě poškození ukrajinského energetického systému situaci zkomplikovalo,“ uvedl Charčenko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden oznámil, že Ukrajina je připravena se zdržet útoků na energetická zařízení a infrastrukturu, pokud totéž učiní Moskva. Rusko na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa slíbilo do 1. února neútočit na Kyjev. Další kolo mírových rozhovorů mezi USA, Ukrajinou a Ruskem je na programu v neděli v Abú Zabí v Spojených arabských emirátech, ale Zelenskyj upozornil, že to není jisté.
Česká muniční iniciativa, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu, si klade za cíl zajistit pro Kyjev munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard Kč), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur. Novinářům v Bruselu to dnes řekl nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Připomněl, že česká vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do muniční iniciativy i nadále přispívali.
„Mohu potvrdit, že iniciativa stále běží. Česká strana oznámila, že bude iniciativu i nadále řídit a koordinovat,“ uvedl nejmenovaný vojenský představitel NATO. I on vyzdvihl její přínos s tím, že zajišťuje „stabilní a robustní dodávky velkorážní munice pro Ukrajinu“. „Bylo pro mě zajímavé zjistit, že na trhu je k dispozici mnohem více munice, než jsme si vždy mysleli. A česká iniciativa tyto možnosti identifikovala,“ dodal tento zdroj. Teď je podle něj na jednotlivých spojencích, aby i letos poskytli peníze, za které bude možné pořídit odpovídající množství munice, již Kyjev nutně potřebuje.
Nejnovější ruské útoky ukazují, že bezpečnostní otázky jsou nyní klíčovou prioritou, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud bude Rusko nadále zabíjet lidi a ničit infrastrukturu, veřejnost podle něj nebude věřit v diplomacii, jakkoliv bude aktivní.
„Bezpečnostní otázky jsou nyní klíčovou prioritou a vše ostatní musí být řešeno pouze ve spojení se skutečně zaručenou bezpečností,“ napsal Zelenskyj v příspěvku na X, v němž poskytl výčet ruských útoků z poslední doby.
Dokud Rusko pokračuje v zabíjení lidí a ničení naší ukrajinské infrastruktury, nebude existovat dostatečná důvěra veřejnosti ani v aktivní diplomacii, uvedl. „Je důležité, aby to pochopili všichni partneři Ukrajiny - ve Spojených státech i v Evropě,“ dodal s tím, že ukrajinští diplomaté budou tuto pozici sdělovat partnerům a informovat je o skutečné bezpečnostní situaci na Ukrajině.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci letos opět přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na síti X to dnes oznámili pořadatelé. Převezme mimo jiné Cenu Ewalda von Kleista, kterou se organizátoři konference letos rozhodli udělit ukrajinskému lidu. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání ruské invazi.
„Je nám ctí potvrdit, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vrátí do Mnichova a povede delegaci,“ uvedli pořadatelé na síti X. Zelenskyj pronese projev a na okraj konference převezme jménem Ukrajinců Cenu Ewalda von Kleista. Pojmenovaná je po zakladateli konference. Loni ji dostala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, v roce 2024 barbadoská premiérka Mia Mottleyová a tehdejší klimatický zmocněnec USA John Kerry a v roce 2023 Finsko se Švédskem za své zlomové rozhodnutí vstoupit do Severoatlantické aliance.
