Macinka volá po bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Musí být jistou alternativou k NATO
Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO). Českým novinářům to dnes na závěr své návštěvy Ukrajiny řekl ministr zahraničí Petr Macinka. Jeho tiskový briefing se měl původně konat na české ambasádě, delegace i novináři se ale museli přesunout do krytu. Důvodem byl nález neznámého balíčku před českým velvyslanectvím.
„Já nevím úplně přesně, co tam bylo před ambasádou nalezeno nebo jak vysoké riziko to bylo, to netuším. Nicméně realita je taková, že teď tady ten rozhovor točíme v krytu,“ podotkl Macinka. Při příjezdu do krytu navíc podle něj zněl městem poplach značící, že na Kyjev opět míří balistické střely.
Dnešní návštěva podle Macinky nastavila komunikaci mezi ukrajinskou a novou českou vládou. „To já hodnotím jako jeden z těch stěžejních úkolů, které jsem si předsevzal, že tady chci naplnit,“ řekl. Český ministr dnes mimo jiné navštívil pracoviště související s dronovými obrannými systémy. „V České republice, i když máme velmi zkušené, profesionální a velmi šikovné firmy, tak tomu nemůžeme konkurovat,“ poznamenal.
Drony se vyvíjí každý den
Ukrajinské drony se podle něj vyvíjí každý den i díky tomu, že jsou testovány nasazením na bojišti. „Byl jsem ohromen tím, co je možné a jakým způsobem se vyvíjí,“ řekl. Bude rád, pokud se podaří převzít ukrajinskou odbornost do ČR. „Protože to je něco, v čem nám Ukrajina opravdu může velmi pomoct, protože stav naší protidronové obrany je nesrovnatelný,“ doplnil.
Macinka se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou dnes odpoledne navštívili také jedno z míst, které v Kyjevě zasáhl dronový útok. „Je to tady obyčejná obytná čtvrť, nic jiného se tu neodehrává. Je to výsměch ze strany Ruské federace,“ řekl novinářům ukrajinský ministr. Rusko se podle něj snaží Ukrajince demoralizovat a útočí tak schválně v kombinaci se zimou, která v Kyjevě panuje.
Starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko dnes uvedl, že polovina bytových domů v Kyjevě, skoro 6000, je kvůli poškození kritické infrastruktury při ruském útoku bez tepla. Místy jsou také přerušeny dodávky vody. Doporučil těm, kdo mohou, aby načas odjeli z hlavního města.
Dobrou noc, ctění čtenáři. Děkujeme, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat můžete zase od rána.
Ukrajinská generální prokuratura zahájila trestní řízení proti ruskému opozičnímu politikovi Leonidu Volkovovi, který žije v exilu v Litvě. Podle Rádia Svoboda nebo projektu Sota tuto informaci přinesl ukrajinský server glavcom a další ukrajinská média na základě státního registru trestních řízení. Ukrajinští vyšetřovatelé se o Volkova zajímají kvůli jeho vyjádřením o kontroverzním veliteli Ruského dobrovolnického sboru (RDK) bojujícího na straně Ukrajiny proti ruským invazním silám a o některých ukrajinských představitelích.
Ukrajinci Volkova vyšetřují kvůli možnému ospravedlňování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině a urážení cti a důstojnosti vojáků. Za to podle ukrajinských zákonů hrozí až osmileté vězení. Na generální prokuraturu se kvůli Volkovovým výrokům obrátila poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Olha Vasylevská-Smahljuková.
Leonid Volkov je šéfem politických projektů Fondu pro boj proti korupci, jehož hlavním představitelem býval Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024 ve vězení na Sibiři. Anna Tironová, bývalá pracovnice fondu, jež v současnosti působí v Ruském dobrovolnickém sboru, začátkem minulého týdne zveřejnila snímek obrazovky se zprávou od Volkova. V něm reagoval na informace o smrti velitele RDK Denise Kapustina, který v minulosti patřil mezi fotbalové hooligans a byl aktivní mezi neonacisty. Volkov Tironové psal, že „zdechl nácek“, a o RDK uvedl, že řešil úkoly pro „odporného venkovského politického technologa Budanova“. Budanov donedávna vedl ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Ukrajina v současnosti dvě třetiny zpravodajských informací získává od Francie, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie podle šéfa Elysejského paláce do velké míry nahradila Spojené státy, které zemi vzdorující ruské invazi až do loňska předávaly valnou část informací od tajných služeb.
Situace se změnila loni v březnu, kdy Washington ohlásil, že sdílení těchto informací s Kyjevem přerušuje. Šlo o součást jeho snah vyvinout tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke spolupráci se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem na mírových jednáních. Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou jsou od té doby velmi proměnlivé, nicméně nic nenaznačuje tomu, že Washington výrazně omezil předávání zpravodajských informací Kyjevu.
V novoročním projevu k francouzské armádě Macron vyzdvihl podporu, kterou Evropa v posledních dvou letech Ukrajině poskytuje. Veškerou pomoc, včetně té finanční, podle něho nyní dodává koalice přibližně 35 zemí. Spojené státy za Trumpova působení v Bílém domě ukončily přímé dodávky zbraní napadené zemi.
