Překvapivá rošáda v čele obrany. Zelenskyj chce Šmyhala nahradit šéfem digitalizace
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer oznámil, že navrhl změny na ministerstvu obrany. Současného šéfa resortu Denyse Šmyhala chce nahradit nynějším ministrem digitalizace a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem. Zelenskyj doplnil, že Šmyhalovi nabídl, aby vedl jinou oblast práce pro stát.
„Rozhodl jsem se změnit formát práce ukrajinského ministerstva obrany,“ oznámil prezident ve svém pravidelném večerním projevu a informoval o navržené změně ve vedení resortu. „Mychajlo (Fedorov) se intenzivně zabývá otázkami týkajícími se Linie dronů a velmi efektivně pracuje na digitalizaci státních služeb a procesů,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na vojenský projekt, jenž si klade za cíl vyvíjet jednotky bezpilotních systémů.
„Společně se všemi našimi vojáky, vojenským velením, národními výrobci zbraní a partnery Ukrajiny je třeba v oblasti obrany realizovat takové změny, které pomohou,“ sdělil dále prezident, který zároveň Šmyhalovi poděkoval za systematickou práci pro stát. Ministerstvo obrany podle Zelenského loni dosáhlo dobrých výsledků.
Šmyhal stál v čele ministerstva obrany země, která se brání ozbrojené agresi sousedního Ruska od loňského léta. Před tím byl od roku 2020 premiérem Ukrajiny, než ho na tomto postu loni v červenci nahradila Julija Svyrydenková. Fedorovovi je pouhých 34 let, poznamenala agentura AFP. V Zelenského vládě je od roku 2019.
Ukrajinský prezident dále prohlásil, že dnes započaly „vnitřní změny, které mají Ukrajinu učinit stabilnější“. „V loňském roce dosáhly státní instituce dobrých výsledků, které je třeba ještě vylepšit. Byly zde však i problémy, které by neměly přetrvávat v novém roce. Proto dochází k personálním změnám a budou následovat další rozhodnutí,“ dodal Zelenskyj.
Dříve během dne hlava státu jmenovala do funkce šéfa své kanceláře dosavadního ředitele ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyryla Budanova. Toho v čele HUR nahradí dosavadní šéf vnější rozvědky (SZRU) Oleh Ivaščenko.
Dobrou noc, ctění čtenáři. Děkujeme, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat můžete zase od rána.
Ukrajinská generální prokuratura zahájila trestní řízení proti ruskému opozičnímu politikovi Leonidu Volkovovi, který žije v exilu v Litvě. Podle Rádia Svoboda nebo projektu Sota tuto informaci přinesl ukrajinský server glavcom a další ukrajinská média na základě státního registru trestních řízení. Ukrajinští vyšetřovatelé se o Volkova zajímají kvůli jeho vyjádřením o kontroverzním veliteli Ruského dobrovolnického sboru (RDK) bojujícího na straně Ukrajiny proti ruským invazním silám a o některých ukrajinských představitelích.
Ukrajinci Volkova vyšetřují kvůli možnému ospravedlňování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině a urážení cti a důstojnosti vojáků. Za to podle ukrajinských zákonů hrozí až osmileté vězení. Na generální prokuraturu se kvůli Volkovovým výrokům obrátila poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Olha Vasylevská-Smahljuková.
Leonid Volkov je šéfem politických projektů Fondu pro boj proti korupci, jehož hlavním představitelem býval Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024 ve vězení na Sibiři. Anna Tironová, bývalá pracovnice fondu, jež v současnosti působí v Ruském dobrovolnickém sboru, začátkem minulého týdne zveřejnila snímek obrazovky se zprávou od Volkova. V něm reagoval na informace o smrti velitele RDK Denise Kapustina, který v minulosti patřil mezi fotbalové hooligans a byl aktivní mezi neonacisty. Volkov Tironové psal, že „zdechl nácek“, a o RDK uvedl, že řešil úkoly pro „odporného venkovského politického technologa Budanova“. Budanov donedávna vedl ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Ukrajina v současnosti dvě třetiny zpravodajských informací získává od Francie, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie podle šéfa Elysejského paláce do velké míry nahradila Spojené státy, které zemi vzdorující ruské invazi až do loňska předávaly valnou část informací od tajných služeb.
Situace se změnila loni v březnu, kdy Washington ohlásil, že sdílení těchto informací s Kyjevem přerušuje. Šlo o součást jeho snah vyvinout tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke spolupráci se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem na mírových jednáních. Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou jsou od té doby velmi proměnlivé, nicméně nic nenaznačuje tomu, že Washington výrazně omezil předávání zpravodajských informací Kyjevu.
V novoročním projevu k francouzské armádě Macron vyzdvihl podporu, kterou Evropa v posledních dvou letech Ukrajině poskytuje. Veškerou pomoc, včetně té finanční, podle něho nyní dodává koalice přibližně 35 zemí. Spojené státy za Trumpova působení v Bílém domě ukončily přímé dodávky zbraní napadené zemi.
