„Pro nás je to druhá frontová linie.“ Pracovníci elektrárny chodí do práce i přes masivní útoky
Se svou zničující kampaní s cílem rozdrtit ukrajinskou energetiku přišli Rusové již před více než třemi lety. A pracovníci jedné z tepelných elektráren popsali, jak i přes děsivé útoky musí chodit do práce – závisí na tom totiž životy dalších mnoha Ukrajinců. „Je to zajímavý pocit, když probíhá letecký útok. Nebezpečí, nebezpečí a znovu nebezpečí,“ řekl jeden z pracovníků. Napsal o tom ukrajinský list The Kyiv Independent.
„Je to zajímavý pocit, když probíhá letecký útok. Nebezpečí, nebezpečí a znovu nebezpečí,“ řekl Jurij, ukrajinský energetik z velína tepelné elektrárny poznamenané válkou.
Jurij pracuje pro DTEK, největší ukrajinský energetický soukromý podnik, jako vedoucí směny oddělení pro parní turbínu. Jeho jméno – a stejně tak i jméno elektrárny a její poloha – nesmí být prozrazeno z bezpečnostních důvodů.
Jenom od října společnost čelila šesti masovým útokům Rusku, včetně útoku na tepelnou elektrárnu, kde pracuje Jurij. Zatímco jiní zaměstnanci utíkají během útoků do krytů, další – jako třeba on – musí zůstat schovaní pouze za pytli s pískem, které zpomalují například střepiny, ve velínu, aby zajistili bezpečný provoz elektrárny. „Je docela těžké pracovat za takových podmínek, ale je to nezbytné,“ komentoval energetik.
Jurij je jeden z 55 000 zaměstnanců firmy DTEK, kteří musí čelit neustávající brutální a systematické kampani s cílem zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Tepelné elektrárny, které mění teplo na elektřinu, tvoří 23,5 procent ukrajinské předválečné produkce elektřiny a jsou jedny z hlavních cílů Ruska.
„Pro nás je to druhá frontová linie“
Masové útoky na energetické budovy, se kterými Rusko začalo v říjnu 2022, způsobují výpadky elektřiny napříč Ukrajinou, což ponechává miliony lidí bez proudu. A jak narůstají teploty, dlouhotrvající výpadky ženou Ukrajinu na pokraj krize, a to platí především pro osoby v pokročilejším věku a jinak zranitelné, uvedla OSN 9. prosince.
Zaměstnanci v elektrárně vypověděli, že útoky jsou horší a horší. Údery nezpůsobují pouze blackouty – berou také životy. V tepelných elektrárnách společnosti DTEK zabily ruské údery již pět zaměstnanců a zranily šedesát dva od doby, co začala invaze. Je to velmi rizikové a vyčerpávající zaměstnání, ale pracovníci i přesto nepřestávají každý den chodit do práce.
„Pro nás je to druhá frontová linie,“ řekl Vitalij, vedoucí operátor. „Cítíme zodpovědnost, abychom lidem přinesli teplo a světlo.“
A jak vypadá elektrárna zvenku? Lze před ní najít shořelá auta, téměř všechna okna jsou rozpadlá nebo zabedněná. Střecha a zdi hlavní budovy jsou vyvrácené. Opraváři se však snaží spravit ocelovou konstrukci elektrárny. DTEK v prvních deseti měsících letošního roku vydala na opravy svých zařízení 161 milionů dolarů. „Upřímně, bolí mě se na to dívat. Bývalo to tady tak hezké, čisté,“ komentoval Vitalij.
„Otřese to nervovým systémem“
Stejně jako mnoho jiných pracovníků, také Vitalij strávil v elektrárně desetiletí a nedokáže si představit, že by odešel, dokonce i kdyby se útoky zhoršily. To ale neznamená, že by si pracovníci na útoky zvykli. Vidět rakety a drony, jak narážejí do elektrárny, otřese nervovým systémem, řekl Dmytro, jeden z šéfů oddělení zařízení. První věc, na kterou myslí, jsou jeho kolegové, mnoho z nich jsou jeho přátelé, a jestli jsou v bezpečí. „Až pak myslíte na vybavení, a jak moc práce bude třeba vykonat, aby bylo obnoveno,“ uvedl.
Po posledním útoku Dmytro a jeho kolegové okamžitě popadli kbelíky a lopaty, aby odklidili sutiny. Je to brutální cyklus ničení a oprav, ale pokud zaměstnanci odejdou, zařízení se zavře a energie nebude.
DTEK už ví, jaké to je. Firma přišla o dvě své tepelné elektrárny kvůli ruské okupaci, včetně zařízení v Kurachove v Doněcké oblasti, a to na začátku tohoto roku. Moskva chce také zastavit chod této elektrárny a uvrhnout Ukrajince do temnoty, řekl Dmytro.
Cítí povinnost pokračovat v práci, kterou dělá již dvacet let. „To, jestli budu nebo nebudu dělat svou práci, rozhoduje o životech mnoha Ukrajinců,“ pokračoval. „Nechceme žít ve tmě. Chceme mít doma teplo a světlo. A to záleží na nás.“
V Moldavsku našli v blízkosti hranic s Ukrajinou trosky havarovaného ruského dronu, informoval dnes server Kyiv Independent s odvoláním na místní úřady. Moldavské ministerstvo zahraničí incident odsoudilo. Vzdušný prostor třímilionové země je od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 narušován opakovaně. Části dronu našel v sobotu muž ve vesnici Nucareni, která je od ukrajinských hranic vzdálená zhruba 55 kilometrů. Podle policie nenesl bezpilotní letoun žádné výbušniny. Ministerstvo zahraničí v Kišiněvě označilo narušení moldavského prostoru ruským dronem za „hrozbu národní bezpečnosti a narušení územní celistvosti země“. „Moldavsko odsuzuje takové chování a odsuzuje také ruskou válkou proti Ukrajině, která ohrožuje i naše občany,“ uvádí se v prohlášení moldavské diplomacie. Ukrajinská delegace vyjednávačů v sobotu přicestovala do Spojených států, kde měla v plánu jednat s Američany o bezpečnostních zárukách a o poválečnému rozvoji. Sobotního jednání se měl účastnit předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov a předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Americkou stranu měl zastupovat zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a náměstek ministra obrany Dan Driscoll. Podle předběžných údajů bylo v Charkově při ruských úderech poškozeno nejméně 15 obytných budov. Ruské útoky hlásí rovněž Oděská oblast, podle úřadů cílily na kritickou infrastrukturu. Nebyly tam zaznamenány žádné oběti.
