Majetky Ruska v EU zůstanou zmrazené na neurčito. Orbán s Ficem protestují
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy nutné každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán ale předem uvedl, že Budapešť protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv a že jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou je protiprávní.
Unie blokuje kolem 210 miliard eur (5,1 bilionu Kč) ruských aktiv. Cílem nynějšího kroku je jejich dlouhodobé zablokování, které nebude závislé na hlasování každého půl roku. Dosud bylo zmrazení aktiv vázáno na sankce EU vůči Rusku, které se musí jednomyslně prodlužovat každých šest měsíců.
Existovalo proto riziko, že neschválení prodloužení sankcí by znamenalo, že budou muset být uvolněna i aktiva a vrácena Rusku. Toho se obávala zejména Belgie, kde se většina zmrazených ruských aktiv nachází a která se kvůli možným krokům Moskvy zdráhala využít tyto prostředky ve prospěch Ukrajiny čelící ruské invazi.
Nynější rozhodnutí unijních států znamená, že aktiva zůstanou zmrazená do odvolání, zatímco sankce, které EU uvalila na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v únoru 2022, se budou muset dál prodlužovat.
Rozhodnutí je prvním krokem na cestě k použití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny. Evropská rada, která má řešit naléhavé finanční potřeby Ukrajiny v letech 2026 a 2027, zasedne příští čtvrtek. Česko by měl zastupovat nově jmenovaný premiér Andrej Babiš. Summit bude mít na výběr ze dvou možností navržených Evropskou komisí. První je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná právě zmrazenými ruskými aktivy.
Kromě Maďarska s reparační půjčkou nesouhlasí také Slovensko. Slovenský premiér Robert Fico v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi napsal, že na summitu nepodpoří „žádné řešení finančních potřeb Ukrajiny, které by zahrnovalo krytí vojenských výdajů Ukrajiny na následující roky“.
O nynějším kroku se rozhodovalo kvalifikovanou většinou a nikoli jednomyslně vzhledem k tomu, že se Evropská komise opřela o článek 122 Smlouvy o EU, který umožňuje Radě EU takto rozhodovat „v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených pro ekonomickou situaci“.
V Moldavsku našli v blízkosti hranic s Ukrajinou trosky havarovaného ruského dronu, informoval dnes server Kyiv Independent s odvoláním na místní úřady. Moldavské ministerstvo zahraničí incident odsoudilo. Vzdušný prostor třímilionové země je od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 narušován opakovaně.
Části dronu našel v sobotu muž ve vesnici Nucareni, která je od ukrajinských hranic vzdálená zhruba 55 kilometrů. Podle policie nenesl bezpilotní letoun žádné výbušniny.
Ministerstvo zahraničí v Kišiněvě označilo narušení moldavského prostoru ruským dronem za „hrozbu národní bezpečnosti a narušení územní celistvosti země“. „Moldavsko odsuzuje takové chování a odsuzuje také ruskou válkou proti Ukrajině, která ohrožuje i naše občany,“ uvádí se v prohlášení moldavské diplomacie.
Ukrajinská delegace vyjednávačů v sobotu přicestovala do Spojených států, kde měla v plánu jednat s Američany o bezpečnostních zárukách a o poválečnému rozvoji.
Sobotního jednání se měl účastnit předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov, šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov a předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Americkou stranu měl zastupovat zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff, Trumpův zeť Jared Kushner a náměstek ministra obrany Dan Driscoll.
Podle předběžných údajů bylo v Charkově při ruských úderech poškozeno nejméně 15 obytných budov. Ruské útoky hlásí rovněž Oděská oblast, podle úřadů cílily na kritickou infrastrukturu. Nebyly tam zaznamenány žádné oběti.
