Chcete žít v Rusku? Napřed na Ukrajinu! Putin tutlá dekret proti migrantům
Nedávno vydaný dekret prezidenta Ruské federace vyžaduje od cizinců, kteří chtějí získat trvalý pobyt či občanství, aby podepsali smlouvu s armádou, zjistilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Mnozí mají strach, že budou posláni do války na Ukrajině. Dekret č. 821 podepsal Vladimir Putin již začátkem listopadu, ruská média o něm však mlčí.
Mnozí migranti v Rusku se musí rozhodovat mezi brannou povinností a odchodem ze země. Podle Putinovy nové vyhlášky musí muži žádající o trvalý pobyt předložit vojenskou smlouvu alespoň na jeden rok služby, smlouvu o službě na ministerstvu pro mimořádné situace (záchranáři apod.), nebo potvrzení od vojenské komise, že nejsou způsobilí ke službě. Podobná pravidla platí i pro žadatele o ruské občanství. Ti navíc musejí mít potvrzení o tom, že ze služby byli propuštěni před 24. únorem 2022, prvním dnem invaze na Ukrajinu.
Žadatelé ve specifických kategoriích, jako jsou kvalifikovaní odborníci a ti, kteří žádají o dokumenty na základě studia v Rusku, jsou z této povinnosti vyňati. Z vyhlášky jsou vyňati i občané Běloruska, jež pojí s Ruskem specifická unie zvaná Svazový stát.
„Pěšáci v mlýnku na maso“
48letý Akif původem z Ázerbájdžánu přijel do Ruska před čtyřmi lety. O novém požadavku se dozvěděl až na úřadu Federální migrační služby, kam se zašel zeptat, jaké dokumenty potřebuje k žádosti o trvalý pobyt, uvedla pro RFE/RL jeho manželka Maria. Sezdaní jsou již tři roky, společně na farmě chovají ovce, kozy a králíky.
Akif splnil i další požadavky, složil test z ruštiny a získal povolení k dočasnému pobytu. Pár se prý ale nakonec rozhodl opustit zemi a upustit od Akifova plánu získat trvalý pobyt. „Nevíme, co dělat – jsme pěšáci v tomto mlýnku na maso,“ řekla Maria.
24letému Burxonovi z Tádžikistánu zakázal smlouvu podepsat jeho otec. „Poslouchá mě. A já jsem mu zakázal podepsat smlouvu,“ sdělil serveru Azattyq Asia.
Migranti už jen jako pracovní síla
V květnu šéf ruského vyšetřovacího výboru Alexandr Bastrykin uvedl, že na frontě bojuje nejméně 20 000 naturalizovaných mužů ze Střední Asie, zatímco dalších 10 000 bylo posláno „kopat zákopy“.
Nový dekret je poněkud atypický, ve většině zemí s povinnou vojenskou službou se tato vztahuje na občany a méně často na osoby s trvalým pobytem. Temur Umarov, pracovník Carnegieho rusko-eurasijského centra v Berlíně, uvedl, že za dekretem se zdají být dva motivy.
„Těmito pravidly ruská vláda řeší dva problémy. Podporují mobilizaci na úkor lidí, kteří mají omezené možnosti bránit se, a snižuje to atraktivnost dlouhodobé migrace do Ruska. Migranti budou muset v budoucnu do Ruska přicházet výhradně jako pracovní síla,“ vysvětlil.






