„Miluji Rusko, ale nepodporuji vládu.“ Letuška (23) kvůli podpoře Ukrajiny skončila v gulagu
23letá letuška Varvara Volkovová skončila v ruském gulagu poté, co na sociálních sítích vyjádřila podporu Ukrajině a pustila se do ruské vlády. Posléze byla odsouzena k sedmi letům v trestanecké kolonii, píše britský list The Sun. „Mám hodně přátel v Ozbrojených silách Ukrajiny. Hodně z nich zemřelo, a pokud by přišli do Ruska, uvařila bych jim čaj, protože Ozbrojené síly Ruské federace zabily jejich civilisty,“ napsala na sítích.
Varvara Volkovová byla obviněna ze „zdiskreditování“ ruské armády poté, co na sociálních sítích zveřejnila příspěvky proti Vladimiru Putinovi.
Firma Ural Airlines, pro kterou pracovala, tvrdila, že do jejích sociálních sítí se někdo „naboural“. Ale po vyšetřování se zjistilo, že k žádnému hackerskému útoku nedošlo – a dospělo k závěrům, že proukrajinské příspěvky napsala sama Volkovová.
V jednom z nich stojí: „Mám hodně přátel v Ozbrojených silách Ukrajiny. Hodně z nich zemřelo, a pokud by přišli do Ruska, uvařila bych jim čaj, protože Ozbrojené síly Ruské federace zabily jejich civilisty.“
Údajně se obula do Vladimira Putina a uživatelům na sociálních sítích řekla: „To je prostě můj názor, měli byste ho respektovat.“ Kromě toho napsala: „Miluju Rusko, ale nepodporuji vládu.“ Dále byla obviněna z osobní kritiky ruského velitele tanku Ruslana Grigorjeva, kterého viděla v televizi. Je podezřelá z toho, že získala jeho kontaktní údaje a „vyhrožovala“ mu.
Velitel událost nahlásil na policii a řekl: „Osobně mě nazvala fašistou kvůli tomu, že se účastním války.“ Velitel později zemřel v Lysyčansku v Luhanské oblasti Ukrajiny.
Sedm let v trestanecké kolonii
Letuška šla nakonec k soudu obviněna z „vědomého veřejného šíření falešných informací o Ozbrojených silách Ruské federace, motivovaného politickou nesnášenlivostí“. Soudce ji odsoudil k sedmi letům v trestanecké kolonii.
Rusové kvůli přísným zákonům nemohou kritizovat ruskou armádu či Putinovu válku. Nesmějí také nahlas vyjadřovat podporu Ukrajině.
Rozdělení ruských ztrát po regionech svědčí o tom, že se Kreml snaží Moskvu, Petrohrad a severní Kavkaz co možná nejvíce ušetřit od válečného břemene, protože klid v obou historických hlavních městech Ruska a na výbušném severním Kavkazu je velice důležitý pro zachování stability celé země, upozornila BBC.
Čím větší je míra chudoby v regionech, tím větší je i jejich podíl na ztrátách, napsala však rázoveň BBC o jednom z poznatků z analýzy údajů o ruských ztrátách. „Počet lidí, kteří budou uvažovat o podpisu kontraktu a o odjezdu do války, při zpomalování ruské ekonomiky a snižování tempa růstu platů jen poroste,“ předpokládá analytik Alexandr Koljandr.
Vojáci ze Zabajkalského kraje, kde 15,4 procenta obyvatel žije pod hranicí chudoby (od 1. ledna životní minimum v Rusku představuje částka 18 939 rublů, tedy asi 5041 Kč, měsíčně), mají oproti obyvatelům Moskvy patnáctkrát větší pravděpodobnost, že zahynou ve válce. Na metropoli připadá jen 0,02 procenta z ruských ztrát, což je nejméně v celé zemi. Nejvyšší podíl ztrát - půl procenta - připadá na Tuvskou autonomní republiku a Čukotku a na Burjatsko (0,4 procenta).
Z trendu je ale několik výjimek: Ingušsko, Čečensko či Dagestán, které patří mezi nejchudší ruské regiony, mají úroveň ztrát srovnatelnou s bohatou Moskvou či Petrohradem. Koljandr odhaduje, že je to tím, že reálná situace na severním Kavkaze, kde fungují silné rodinné vazby a bují stínová ekonomika, se odlišuje od „papírových ukazatelů“ o tom, jak velké množství lidí tam žije pod hranicí chudoby.
Jiný paradox představuje Čukotka, vymykající se vysokými ztrátami i přes vysoké místní platy. Podle experta je ale nutné si uvědomit, že v polárních končinách, kam se vše musí dovážet, jsou vysoké nejen platy, ale i ceny, a tak špatně na tom mohou být i rodiny s relativně vysokými příjmy.
Ve válce padlo na bojišti nejméně 173 477 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvedla BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstraňování by znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.
Skutečný počet padlých vojáků na ruské straně se tak podle ní může pohybovat mezi 267 000 až 385 500 lidmi. Toto číslo dále naroste při započtení zabitých bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla připojit k Rusku.
Estonsko zavedlo další zákazy vstupu do země pro Rusy, kteří bojovali na frontě v ruské válce proti Ukrajině. Na černou listinu tak bylo zařazeno dalších 1073 bojovníků, informovalo dnes ministerstvo vnitra pobaltské země, která je členem EU a NATO. Dosud bylo na seznamu 261 bývalých bojovníků, kterým byl vstup do Estonska zakázán v polovině ledna.
„Ruští vojáci, kteří bojovali a nadále bojují na Ukrajině, zabíjeli, ničili, znásilňovali a rabovali. Uzavření společného evropského bezpečnostního prostoru a schengenského prostoru pro ně je v zájmu bezpečnosti nás všech,“ řekl estonský ministr vnitra Igor Taro s odkazem na rizika, která představují bývalí bojovníci. „Není možné, aby dnes někdo zabíjel lidi a zítra jel na dovolenou do civilizované Evropy,“ napsalo ministerstvo.
Estonsko hraničí s Ruskem na východě a důrazně prosazuje celounijní zákaz vstupu pro ruské účastníky války. Podle vlády v Tallinnu se ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině zúčastnilo odhadem až 1,5 milionu ruských občanů. Z nich přibližně 640 000 stále bojuje na frontě.
