„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.

Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.

Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.

„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.

Obrazem: Další fotografie ze setkání Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes prohlásil, že útoky na lodě v Černém moři jsou nepřijatelné, a varoval zúčastněné strany, aby se podobným akcím vyhýbaly, píše Reuters. Reagoval tak poté, co v pátek zasáhly drony dva ropné tankery Kairos a Virat pravděpodobně patřící do ruské stínové flotily. Nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU v sobotu sdělily médiím, že útok na tankery provedla Ukrajina pomocí námořních dronů.

„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou nyní výrazně ohrožuje bezpečnost plavby po Černém moři. Páteční útoky na plavidla v naší výlučné ekonomické zóně znamenají znepokojivé zvyšování napětí,“ řekl Erdogan novinářům. „Tyto útoky nelze nijak ospravedlnit. Varujeme proto všechny zúčastněné strany před opakováním podobných incidentů,“ dodal turecký prezident.

Rusko v listopadu zaznamenalo na Ukrajině největší vojenský postup za uplynulý rok, napsala dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). Ruská armáda minulý měsíc dobyla 701 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což představuje po listopadu 2024 druhý nejvýraznější postup od prvních měsíců války na jaře 2022, kdy se situace na frontě ovšem rychle měnila.

Letos v říjnu Rusko podle AFP dobylo na Ukrajině 461 kilometrů čtverečních území; loni v listopadu to bylo 725 kilometrů čtverečních. Od začátku letošního roku pak Rusko obsadilo téměř 5400 kilometrů čtverečních, což je o téměř 2000 více než za stejné období roku 2024.

Německo potřebuje po svém boku silné Polsko, řekl dnes německý kancléř Friedrich Merz při setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem. Sousední země chtějí prohloubit spolupráci v obraně i při rozvoji infrastruktury a slíbili také další podporu Ukrajině, která se brání ruské agresi. Tusk naznačil, že ve vzájemných vztazích nadále panují i neshody, a zmínil v této souvislosti otázku reparací za škody z druhé světové války. Podle Merze je ale tato otázka uzavřená.

„Německo a Polsko jsou nepostradatelnými partnery,“ uvedl Merz na tiskové konferenci před zahájením německo-polských vládních konzultací. Německo podle něj potřebuje po svém boku „silné Polsko“, kterému chce být spolehlivým partnerem. Společně pak chtějí pomáhat Ukrajině, která se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi.

Mír na Ukrajině musí být skutečně trvalý, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Během několikahodinového jednání se podle Elysejského paláce oba lídři spojili se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, který se má v úterý setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prezidenti hovořili také s dalšími evropskými státníky, zástupci Evropské unie i Severoatlantické aliance, uvedly agentury AFP a Reuters.

„Spolu s Emmanuelem Macronem jsme projednali mnoho detailů. Hlavní pozornost jsme věnovali jednáním o ukončení války a o bezpečnostních zárukách,“ uvedl po setkání Zelenskyj na síti X. „Válka musí skončit co nejdříve,“ doplnil ukrajinský prezident, podle kterého nyní záleží na zapojení všech vedoucích představitelů.

„Naším úkolem je udělat vše, co je v našich silách, abychom podpořili oběť a ne odměňovali agresora,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na závěrečné tiskové konferenci po zasedání Rady EU. O situaci v Ruskem napadené zemi ministři členských zemí jednali i společně s ukrajinským ministrem obrany Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou.

„Cílem je dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, nikoli dohody, která položí základy pro další válku,“ dodala Kallasová s tím, že další finanční pomoc pro Ukrajinu je v tomto případě klíčová.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem v Paříži. „Oba lídři budou diskutovat o situaci a podmínkách pro spravedlivý a trvalý mír, a to na základě ženevských rozhovorů a amerického plánu a v úzké spolupráci s našimi evropskými partnery. Zhodnotí také práci vykonanou na bezpečnostních zárukách v rámci koalice ochotných,“ avizoval předem Elysejský palác podle agentury AFP.

Prezidenty doprovodily i jejich první dámy Olena Zelenská a Brigitte Macronová.

Bělorusko dnes předalo litevské ambasádě protest kvůli nedělnímu incidentu, kdy dron z Litvy přeletěl přes běloruské hranice a zřítil se poblíž Grodna na západě země. Běloruské ministerstvo zahraničí označilo narušení svého vzdušného prostoru za litevskou provokaci.

„Analýza trosek, videonahrávky a navigačních údajů ukázala, že trasa bezpilotního letounu západoevropské výroby počítala s přeletem nad územím Běloruska a Polska a návratem do místa vzletu v Litvě. Pokládáme toto počínání za úmyslnou provokaci, a to nejen vůči Bělorusku, ale i Polsku,“ uvedla běloruská diplomacie v prohlášení, ze kterého citoval TASS.

Čtyři mrtvé a 40 zraněných si vyžádal dnešní ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Pátrací a záchranné práce na zasaženém místě podle něho skončily. Část zraněných je v těžkém stavu.

„V tuto chvíli je v Dnipru 40 zraněných. Velká většina z nich je v nemocnicích. Jedenáct poraněných je bohužel ve vážném stavu,“ napsal Hajvanenko na telegramu.

Protipěchotní miny měly v loňském roce nejvíce obětí od roku 2020, uvádí zpráva Mezinárodní kampaně za zákaz protipěchotních min. Spolu s nevybuchlou municí způsobily vloni 6279 mrtvých a zraněných, což je skoro o deset procent více než v roce 2023. Přes 80 procent obětí jsou civilisté. Skoro třetina obětí připadá na Barmu, následují Sýrie, Afghánistán a Ukrajina.

Protipěchotní miny používaly podle zprávy v loňském roce Írán, Barma, Severní Korea a Rusko, což jsou země, které se nepřidaly k Ottawské úmluvě, která používání těchto zbraní zakazuje. Protipěchotní miny podle autorů dokumentu využívá v bojích proti ruské armádě zřejmě i Ukrajina, která dříve Ottawskou úmluvu ratifikovala.

„Rusko rozsáhle využívá protipěchotní miny na Ukrajině,“ uvádí zpráva. Podle organizace se jedná o „nejrozsáhlejší využití protipěchotních min za dekády“. V současnosti však není možné systematicky zdokumentovat využívání protipěchotních min na Ukrajině kvůli obtížím se dostat na místa, kde se bojuje nebo která okupuje ruská armáda, uvádí zpráva.

Problematika poválečných ukrajinských hranic byla hlavní otázkou, kterou v neděli na Floridě probírali účastníci jednání mezi USA a Ukrajinou o možnosti ukončení ruské agrese proti Ukrajině. Po americko-ukrajinských rozhovorech to napsal server Axios.

Pětihodinová diskuse byla podle dvou nejmenovaných ukrajinských činitelů „náročná“ a „intenzivní“, ale také produktivní. Soustředila se hlavně na to, jak bude po válce stanovena de facto hranice mezi oběma znepřátelenými zeměmi.

Axios připomíná, že ruský prezident Vladimir Putin prohlašuje, že se Rusko na Ukrajině nezastaví, dokud neovládne celé území Donbasu na východě napadené země. Spojené státy žádají po Ukrajině, aby se v této části země vzdala svého území, a pomohla tak Putina přesvědčit k ukončení bojů. Pro Kyjev by to znamenalo bolestivý a politicky výbušný ústupek.

Obrazem: Ruiny Kosťantynivky v Doněcké oblasti, o kterou se vedou vleklé těžké boje.

Tři mrtvé a osm zraněných si podle předběžných informací vyžádal ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko na svém telegramovém účtu. Ruská armáda podle Hajvanenka zaútočila ráno a záchranná operace pokračuje. Podle předběžných informací byl poškozen autoservis a blíže neurčená firma. „Následky se upřesňují, všechny záchranné složky jsou na místě,“ uvedl Hajvanenko.

Na Dnipro Rusové útočí s nasazením různých typů zbraní často. Před několika dny po ruském dronovém útoku zůstalo 14 zraněných. Loni v listopadu ruská armáda město zasáhla jednou z nejnovějších raket středního doletu, označovanou jménem Orešnik.

Šéf ruského Dagestánu Melikov ráno potvrdil, že kavkazský region se stal terčem dronového útoku a že bezpilotní letouny byly sestřeleny nad územím Kaspijsku ležícího jižně od metropole Machačkaly. Astra uvádí, že podle její analýzy byla poničena okna obytného domu a zaparkovaná auta před ním na místě, které je vzdálené asi 3,5 kilometru od závodu Dagdizel. Podnik je důležitou součástí ruského vojenskoprůmyslového komplexu. Dagestánské ministerstvo zdravotnictví informovalo, že povrchové zranění hrudníku utrpěla 12letá dívka a její život není v ohrožení.

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 32 ukrajinských bezpilotních letounů. Ruskojazyčný servis BBC píše, že gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko v noci hlásil, že několik dronů bylo sestřeleno nad kirišským okresem. Neupřesnil, co bylo cílem útoku, ale v tomto okrese se nachází ropná rafinerie.

Prosincové zasedání Evropské rady rozhodne, jak financovat pomoc pro Ukrajinu, slibuje šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Za nejúčinnější variantu označila šéfka komise Ursula von der Leyenová takzvanou reparační půjčku Kyjevu založenou na zmrazených ruských aktivech v Evropě. Několik zemí, především Belgie, má ale proti této variantě stále výhrady.

„Belgie má legitimní obavy ohledně rizik, ostatní členské státy ale řekly, že jsou připraveny tato rizika sdílet,“ uvedla Kallasová. „Budeme o tom dále diskutovat a nenecháme Evropskou radu v prosinci bez rozhodnutí o financování Ukrajiny,“ dodala. Schůzka unijních prezidentů a premiérů začíná 18. prosince a zatím je plánována jako dvoudenní.

Ruský prezident Vladimir Putin se s vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem setká v úterý odpoledne, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ujistil, že Rusko má zájem na úspěchu jednání o Ukrajině, a proto prý nehodlá v médiích dopředu sdělovat podrobnosti.

„Skutečně, setkání s Witkoffem se plánuje na zítřek,“ řekl dnes Peskov a upřesnil, že rozhovory se uskuteční v druhé polovině dne. Mluvčí dodal, že Putin dnes absolvuje několik porad v rámci přípravy na toto jednání.

Peskov nechal bez odpovědi otázky, zda americký plán na ukončení války Ruska proti Ukrajině v nynější verzi ještě obsahuje ukrajinský závazek nevstoupit do NATO. Ruska strana je podle Kremlu informována z Washingtonu o aktuálně dohodnutých bodech plánu, ale detaily nehodlá Rusko zveřejňovat.

V noci na dnešek na Ukrajinu útočilo 89 ruských bezpilotních letounů, oznámilo letectvo napadené země. Třiašedesát dronů protivzdušná obrana zneškodnila, 26 jich zasáhlo devět míst.

Ministři obrany zemí Evropské unie budou dnes diskutovat o další vojenské podpoře pro Ukrajinu i o obranné připravenosti evropského bloku. Jednání bude předsedat šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová a situaci na Ukrajině budou ministři řešit i společně s ukrajinským ministrem zahraničí Denysem Šmyhalem a zástupkyní generálního tajemníka NATO Radmilou Šekerinskou. Česko bude na zasedání zastupovat vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jiří Šedivý.

V první části jednání věnované Ukrajině se očekávají debaty zejména o probíhajících diplomatických jednáních o ukončení války a možnostech financování vojenské podpory Ukrajiny. Důležitým tématem je i spolupráce s Kyjevem v oblasti obranného průmyslu a boj proti ruské stínové flotile, což jsou staré tankery a další plavidla, které Moskva používá k obcházení mezinárodních sankcí, zejména těch uvalených na ruskou ropu.

Ruské drony dnes ráno zaútočily na jihoukrajinské město Mykolajiv, informovaly úřady ve správním centru stejnojmenné oblasti. Server Ukrajinska pravda píše, že okolo 07:00 místního času (06:00 SEČ) ukrajinské letectvo varovalo před ruskými drony mířícími na Mykolajiv, později média informovala, že se ve městě ozval výbuch. „V důsledku ranního útoku šáhedů na město vznikl požár na střeše vícepatrové obytné budovy,“ ohlásil šéf vojenské správy Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Na místě pracují záchranné složky. Bližší následky útoku zatím nejsou známy.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

americký vyjednávač Steve Witkoff se chystá do Moskvy za ruskými představiteli.

„Dosáhli jsme významného pokroku,“ napsal Umerov na sociálních sítích ohledně „prosazování důstojného míru a sbližování pozic s americkou stranou“. Ujistil, že se nemění hlavní ukrajinské cíle – bezpečnost, suverenita a spolehlivý mír – a že je sdílí i americká strana.

Witkoff má do Moskvy odletět v pondělí, aby pokračoval v jednáních s Ruskem o americkém plánu. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se má setkat v úterý, řekl agentuře AFP nejmenovaný vysoce postavený americký představitel.