Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
Rusko zatím nebude hodnotit nedělní parlamentní volby v Moldavsku, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Obvinil také úřady v Kišiněvě, že Moldavanům v Rusku bránily se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS).
Peskov řekl, že vyjadřovat se k volbám v Moldavsku považuje za předčasné. „Nejprve by se v tom měli vyznat sami Moldavané,“ uvedl a bez dalších podrobností dodal, že některé politické síly hovoří o možných porušeních volebních pravidel.
Rusko nepotřebuje válku s nikým a Evropa si ji nemůže dovolit, napsal dnes na platformě telegram bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který v současnosti působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Konflikt je ovšem stále možný a mohl by přerůst ve válku s použitím zbraní hromadného ničení, uvedl Medveděv, který je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu, radikálními vyjádřeními a opakovaným vyhrožováním atomovou válkou.
Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla dnes bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.
Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
