Na frontu i za zahraničí? Ukrajina se zaměří na občany v branném věku, kteří pobývají mimo vlast
Ukrajina přestala poskytovat konzulární služby ukrajinským občanům v branném věku, kteří pobývají v zahraničí. Výjimkou budou ti, kteří se budou chtít vrátit do země, sdělilo dnes agentuře Reuters ministerstvo zahraničí v Kyjevě. Šéf ukrajinské diplomacie v této souvislosti uvedl, že pobyt v zahraničí nezbavuje muže jejich povinností vůči vlasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden podepsal nový zákon, který mění pravidla mobilizace vyhlášené na Ukrajině před více než dvěma lety v reakci na ruskou invazi v plném rozsahu. Jeho hlavním úkolem je podle médií podchytit všechny muže podléhající branné povinnosti a aktualizovat jejich údaje, což má úřadům zjednodušit povolávání do armády.
Norma předpokládá, že Ukrajinci žijící bez vojenských dokladů v zahraničí si nebudou moci zařídit nový pas či získat konzulární služby.
Protecting the rights and interests of Ukrainian citizens abroad has always been and remains a priority for the MFA. At the same time, under the circumstances of Russia’s full-scale aggression, the main priority is to protect our Homeland from destruction.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) April 23, 2024
How it looks like now:…
„Pokud si někdo myslí, že zatímco jeden bojuje daleko na frontě a riskuje život za tento stát a druhý zůstává v zahraničí, ale dostává služby od tohoto státu, pak takhle to nefunguje,“ uvedl ministr zahraničí Kuleba na sociální síti X s tím, že pobyt v zahraničí nezbavuje občana jeho povinností vůči vlasti. „Proto jsem včera (v pondělí, pozn. ČTK) nařídil opatření na obnovení spravedlivého přístupu vůči mužům v branném věku na Ukrajině i v zahraničí. Bude to spravedlivé,“ dodal. Ministerstvo podle něj poskytne další podrobnosti ve chvíli, až zákon vstoupí platnost.
„Když tuto válku prohrajeme, dopadnou následky nejen na naši generaci, ale i na další generaci v Polsku, v Evropě, ve Spojených státech, všude na světě,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk na bezpečnostním fóru ve Varšavě. A vyjádřil přesvědčení, že ruská agrese na Ukrajině je součástí politického projektu s cílem podmanit si jiné národy.
Iráčanovi, který organizoval nábor ozbrojenců pro Rusko, udělil soud v jeho vlasti doživotí - porušil irácké zákony proti nelegální migraci. Není jasné, kolik lidí se podařilo odsouzenému muži naverbovat do ruských řad.
„Vytvořil skupiny a vyslal je bojovat do zahraničních zemí výměnou za finanční kompenzaci,“ uvedl soud. Podle zdrojů agentury AP odsouzený vysílal muže bojovat po boku ruské armády na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135.000 mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.
Podzimní odvod potrvá od 1. října do 31. prosince, píše Meduza a připomíná, že loni během podzimního odvodu Rusko povolalo do vojenské služby 133.000 branců a během letošního jarního odvodu 160.000 mužů. Server The Moscow Times tehdy napsal, že jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, loni na jaře úřady povolaly do služby v armádě 150.000 mužů.
Bezprostředně po rozsáhlém vpádu ruských vojsk do země 24. února 2022 narukovalo mnoho Ukrajinců do armády dobrovolně bránit vlast. Ale po dvou letech války se před vojenskými středisky už fronty netvoří a řada mužů se bojům spíše snaží vyhnout, napsal už dříve Reuters. Ani jedna strana konfliktu oficiálně své vojenské ztráty nezveřejňuje, odhady ovšem hovoří o vysokých ztrátách na obou stranách frontové linie.
