Voda z Kachovky za sebou nechává spoušť, ale také kosti a lebky: Kde se ostatky vzaly?
Přílivové oblasti po protržení přehrady Nova Kachovka jsou nejen plné trosek, ale také kostí, jak informoval deník The Guardian. Našlo se rovněž několik lebek, vypadá to, že by mělo jít o ostatky staré přes 80 let z bitvy u Nikopolu. Okolí města bylo jedním z bojišť druhé světové války.
Vyprázdnění rozsáhlé nádrže podél řeky Dněpr na Ukrajině v důsledku zničení přehrady Nova Kachovka v minulém týdnu po sobě zanechalo bahenní plochy poseté kostmi včetně lebek, jak vypovídají záběry hned z několika oblastí. Jde o připomínku, že nejde o první krvavou válku, kterou oblast zažívá. Břehy řeky Dněpr totiž byly dějištěm i velkých střetů mezi Rudou armádou a nacistickým Německem za druhé světové války.
Ke konci roku 1943 se Hitlerova pozornost upřela na město Nikopol na pravém břehu Dněpru, nacházely se tam doly na železnou rudu, a nacistický vůdce se rozhodl oblast držet. V současnosti je Nikopol město v přední linii držené Ukrajinci s výhledem na místo, kde byla Kachovka, na okupované město Kamjanka-Dniprovska a Záporožskou jadernou elektrárnu.
Werchmat měl dost práce udržet své pozice u dolů, nápor Sovětů tenkrát vedl maršál Rodion Malinovskij. Němci se nakonec museli stáhnout v únoru 1944 a město zcela opustit. „Ztráty Rudé armády tehdy byly mezi 30 až 60 tisíci vojáků, na druhé straně nacisté přišli asi o 20 tisíc mužů. Ta videa, co ukazují helmy a plavoucí kosti, jsou spojena s touto historií,“ komentoval historik Andrij Solonjec.
Expert na německé vojenské relikty na Ukrajině Oleksij Kokot doplnil, že zatímco sovětští vojáci byli pohřbívání do země, mrtví němečtí vojáci zůstávali ležet, kde padli. „Takže ty kosti, které jsme viděli, jsou pravděpodobně ostatky padlých nacistů,“ vysvětlil s tím, že místa, kde se ve 40. letech bojovalo, byla v 50. letech zatopena se stavbou Kachovky. Vyzvednutí ostatků německých vojáků bude zahrnovat tým Německé komise pro válečné hroby, nicméně práce historiků musí počkat na konec současné války na Ukrajině.
„Jen za tento týden Rusové použili k útokům na Ukrajině téměř 1 500 útočných dronů, 1 170 řízených leteckých bomb a více než 70 raket různých typů,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Almost every night, Russia strikes our people with various types of weapons. Since yesterday’s evening, there have been attacks on our communities – strikes on the Dnipro, Zaporizhzhia, Kharkiv, Chernihiv, and Odesa regions. Unfortunately, there are killed and wounded. My… pic.twitter.com/0Hy6pbEqj1
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 2, 2025
Rusové podle běloruského kanálu Nexta začali používat novou kamufláž pro tanky, pokrývají je křovím, aby vypadaly jako křoviny.
Russians have started driving brush-covered tanks
— NEXTA (@nexta_tv) November 2, 2025
So this is what their “three days to Kyiv” looks like now? 😅
And what happened to those stories about the “Poseidon” and “Burevestnik” super-weapons? pic.twitter.com/UC6zMTPmkP
Česká armáda chce příští rok přijmout 2250 vojáků, což by patřilo k nejvyšším ročním počtům v její historii. Dosud nejvíc lidí nabrala v roce 2006, kdy se do služby přihlásilo 2262 lidí, letošní rok ale zřejmě tento počet překoná. Cílem letos bylo 2100 nových vojáků, jejich počet ale pravděpodobně nakonec přesáhne 2300. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka poslední dva roky opakuje, že velikost armády neodpovídá současným hrozbám, z nichž největší je agresivní politika Ruska, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině. Nové cíle armády s ohledem na čerstvé požadavky NATO počítají v příštích letech s 37 500 vojáky.
