Obrazy zkázy po výbuchu Kachovské přehrady: Voda unáší celé domy, zatopená města obsadily labutě
Jak úřady predikovaly, tak se stalo. Záplavová vlna ze zničené Kachovské přehrady dorazila do obce Nová Kachovka a také do Chersonu, který leží několik desítek kilometrů po proudu Dněpru. Ulice se nacházejí pod vodou a sociální sítě plní hrůzné výjevy, co všechno živel vzal – některé domy jsou ponořené, jiné dokonce voda zcela odnesla.
Moskvou dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev podle TASS kolem poledne řekl, že město je pod vodou, zatopeno je asi 600 domů. „Voda teď stoupla o deset až jedenáct metrů. Maximální úroveň vzestupu může být zhruba kolem 12,5 metru,“ řekl Leonťjev ve vysílání ruské televize. Odpoledne ve městě podle jeho rozkazu začne platit nouzový stav. Běloruský kanál Nexta sdílel záběry, že obec již obsadila hejna labutí.
Fotografie zaplavených ulic Chersonu na sociální síti telegram zveřejnil Roman Mročko, šéf městské správy. „Na Ostrově (čtvrti Chersonu) pokračuje evakuace ze třech sběrných míst. (Rekreační oblast) Hidropark a překladiště ropy už zaplavila voda,“ uvedl. V Chersonu byli po explozi porozováni bobři.
Kolem třetí hodiny odpolední Státní pohotovostní služba hlásila na 1300 evakuovaných osob v Chersonské oblasti. Zároveň zde zvýšila výstrahu před nebezpečím výbuchu min, jelikož voda miny přemístila.
„Vážné škody byly způsobeny ekosystému na jihu Ukrajiny a v celé oblasti Černého a Azovského moře. Zvířata, ptáci a ryby hynou ve velkém množství,“ napsal na twitteru poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Podle ukrajinské agentury Ukrinform byla zoologická zahrada v Nové Kachovce zcela zaplavena, uniknout se podařilo jen vodním ptákům.
Obyvatele města Mročko od dnešního rána opakovaně vyzývá ke klidu, Cherson však podle něj může spadat do zóny „katastrofálních záplav“. „Hladina může stoupnout až o pět metrů,“ napsal.
Server CNN s odvoláním ukrajinské úřady před polednem napsal, že z Chersonu bylo dosud evakuováno přes 700 lidí. Ukrajinské ministerstvo vnitra uvedlo, že pomáhá lidem na osvobozeném západním břehu Chersonské oblasti. Řeka Dněpr v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskými a ukrajinskými vojsky.
OSN dnes upozornila také na říjnové výpadky v dodávkách proudu na Ukrajině, které má na svědomí Rusko svými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla, elektřiny nebo vody podle vedoucí HRMMU Danielle Bellové způsobí extrémní obtíže zejména seniorům, lidem se zdravotními postiženími nebo rodinám s malými dětmi. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.
„Ukrajinské ozbrojené síly údajně také útočily na energetická a průmyslová zařízení v Ruské federaci. HRMMU však nebyla schopna nezávisle ověřit dopad těchto útoků na civilní obyvatelstvo,“ uvedla OSN v doprovodné zprávě.
Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14.534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38.472 osob včetně nezletilých bylo zraněno. Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
Mise zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.
„Velmi vítám závazek Evropské rady pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky. Úzce spolupracujeme s Belgií a všemi členskými státy na možnostech, jak tento závazek splnit,“ uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.
O možnostech financování Ukrajiny by měli dnes v Bruselu debatovat i unijní ministři financí. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ vyjmenovala von der Leyenová.
Evropská unie by tak Ukrajině poskytla půjčku, kterou Kyjev vrátí, jestliže Rusko zaplatí válečné reparace. „To je nejúčinnější způsob, jak udržet ukrajinskou obranu a ekonomiku. A nejjasnější způsob, jak dát Rusku najevo, že čas nehraje pro něj,“ dodala předsedkyně komise a zopakovala, že Evropa bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.
