Český velvyslanec v Kyjevě: Musíme posílit sankce proti ruským celebritám a propagandistům
Pro Ukrajinu je důležité posílit sankce proti propagandistům režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, proti celebritám, které ovlivňují názory v ruské společnosti. Ukrajinská strana také bude naléhat na posílení postihů vůči ruským bankám či sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět. V rozhovoru to ČTK řekl český velvyslanec v Kyjevě Radek Matula. Ve druhé polovině března se v ukrajinském hlavním městě uskuteční takzvané sankční fórum, kterého by se měli účastnit sankční koordinátoři, případně další zástupci ze západních zemí.
Propagandisté ruského režimu podle ukrajinské strany znevažují západní hodnoty. „Jsou to lidé, kteří vystupují proti Ukrajině, proti ukrajinským partnerům. Zároveň bez omezení cestují do zemí Evropské unie, do USA. Pokud to jsou umělci, tak koncertují, tráví tam dovolenou, jejich děti tam studují,“ uvedl Matula. „Určitě bude ukrajinská strana dál naléhat na to, aby byly posíleny sankce proti ruským finančním institucím, proti bankám,“ řekl. Dále očekává ukrajinské požadavky na posílení obchodních omezení a sankcí, které by znemožňovaly ruskému vojensko-průmyslovému komplexu vyrábět. „Určitě se bude dál jednat o sankcích, které by znemožňovaly vývoz takzvaného duálního zboží,“ dodal.
Na konci února Evropská unie přijala desátý balík sankcí, který obsahuje kromě jiného větší restrikce vývozu zboží dvojího využití, opatření proti subjektům podporujícím válku, šířícím propagandu nebo dodávajícím drony, jež Rusko využívá k útokům. Ukrajinská strana podle Matuly vnímá, že v předešlém půlroce při českém předsednictví v Radě EU byly přijaty hned tři sankční balíčky.
Otázkou podle velvyslance je, do jaké míry sankce na ruské hospodářství působí. Nejsou pro něj devastující, ale často se projevují až se zpožděním, míní. „Už letos se očekává pokles hrubého domácího produktu v Rusku až o nějakých pět nebo šest procent,“ uvedl. V energetice jsou podle něj postihy markantní, protože Rusko v podstatě přišlo o evropský trh pro vývoz plynu a potýká se s nižšími cenami i s nižším objemem vývozu ropy.
Západ si podle Matuly uvědomuje, že Ukrajina válku nesmí prohrát. „Pokud Ukrajina válku prohraje, tak to bude pro Rusko signál, že může jít dál ve svých imperiálních ambicích. Moc nepochybuji o tom, že pokud by skutečně padla Ukrajina, tak je jenom otázka času, kdy bude chtít Rusko jít dál,“ míní velvyslanec. Pro Ukrajinu jsou z hlediska vojenské pomoci nyní prioritní dodávky systémů protivzdušné obrany a dělostřelecká munice, řekl.
Ukrajina do NATO? Až po válce
Ukrajina podle Matuly dává najevo, pokud jde o problematiku vstupu do Severoatlantické aliance (NATO), že je připravena a odhodlaná bránit euroatlantický prostor a západní hodnoty. „Podporujeme členství Ukrajiny v NATO, jakmile to bude možné. Momentálně to v době, kdy trvá válka, možné není,“ uvedl.
Česko zároveň jednoznačně podporuje přístupový proces Ukrajiny do EU. „Ukrajinská strana dělá všechno pro to, aby sedm podmínek, které stanovila Evropská komise v rámci kandidátského statusu, naplnila co nejdříve. Není to jednoduché za normální, standardní situace. Ukrajina je v nestandardní situaci, přesto i v době války dělá posuny při plnění podmínek, přijímá potřebné zákony. Samozřejmě důležité potom bude, aby zákony byly také implementovány v praxi,“ poznamenal velvyslanec.
Ukrajinské vedení má podle něj výhodu v tom, že má podporu veřejnosti, co se týče vstupu do EU i NATO. „Ukrajinci chtějí být součástí našeho prostoru. Nechtějí být součástí postsovětského prostoru a určitě nechtějí být součástí Ruska,“ dodal Matula.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny kromě zprávy o útoku na Novorossijsk vydal v pátek večer také prohlášení k útoku na ropnou rafinerii Saratov. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„V zařízení byly zaznamenány exploze následované požáry,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zmínila se také o „skladech pohonných hmot a maziv“ poblíž města Engels v Saratovské oblasti, které bylo rovněž zasaženo. V Engelsu se nachází letiště pro dálkové letectvo.
Guvernér Saratovské oblasti Roman Busargin se o těchto objektech nezmínil, ráno v telegramu uvedl, že „v důsledku útoku bezpilotních letadel došlo k poškození civilní infrastruktury v Saratově“.
Podle agentury Reuters zastavila rafinerie ropy Saratov společnosti Rosněft 11. listopadu rafinaci ropy po útoku dronu, který se opakoval 14. listopadu. Agentura s odvoláním na zdroje z oboru uvedla, že se očekává, že rafinerie bude do konce měsíce zcela uzavřena.
Obrazem: Ostatky 31 polských vojáků, kteří padli v bojích proti nacistickým vojskům během druhé světové války, byly znovu pohřbeny během slavnostního pohřbu na římskokatolickém hřbitově v Mostysce ve Lvovské oblasti na Ukrajině.
