Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála

Evropská komise dnes uvolnila dalších 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Evropská unie zvažuje uvalení sankcí na více než deset firem, které dodávají do Ruska z členských zemí EU embargované zboží zahrnující zbrojní technologie. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dokument, ke kterému získala přístup. Mluvčí Evropské komise se ke zprávě odmítl vyjádřit.

Europoslanci dnes schválili prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, zároveň ale i ochranu zemědělců v Evropské unii. Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Právě ta mají podpořit unijní farmáře, kteří již několik měsíců protestují v mnoha zemích sedmadvacítky. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Návrh podpořilo 428 europoslanců, 131 jich bylo proti a 44 se zdrželo hlasování.

Španělsko a Řecko čelí tlaku spojenců, aby předaly Ukrajině své systémy protivzdušné obrany Patriot či S-300. Píše to deník Financial Times (FT). Podle spojenců v EU a NATO nejsou tyto jihoevropské země přímo ohroženy, a tak by se mohly vzdát některých zařízení ve prospěch napadené země, která se brání sílícím ruským úderům ze vzduchu.

K předání moderních systémů protivzdušné obrany podle deníku vyzvali řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise a šéfa španělské vlády Pedra Sáncheze ostatní premiéři a prezidenti členských zemích EU. Stalo se tak minulý týden v osobních rozhovorech na summitu v Bruselu, řekly listu nejmenované zdroje. „Jsou tu země, které, popravdě řečeno, bezprostředně nepotřebují své systémy protivzdušné ochrany,“ poznamenal podle FT jeden z evropských diplomatů.

K navýšení pomoci v oblasti protivzdušné ochrany vyzývají opakovaně ukrajinští představitelé včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který to zopakoval také ve videoposelství na posledním unijním summitu. Podle nich Ukrajina čelí rostoucím ruským úderům ze vzduchu. V posledních týdnech slíbilo navýšit svou pomoc ukrajinské protivzdušné obraně Německo.

Země Evropské unie by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním unijních ministrů zahraničí a obrany to novinářům řekl koordinátor zahraniční a obranné politiky EU Josep Borrell. Některé země chtějí hovořit také o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí.

Ukrajina bude hlavním tématem ministerského zasedání v době, kdy z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Své unijní kolegy budou o aktuálních potřebách země informovat ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba a ministr obrany Rustem Umerov.

„Dostali jsme spoustu varování, dopisů s dotazy, co můžeme udělat. Potřebujeme více munice i odpalovacích zařízení,“ prohlásil dnes Borrell, podle něhož by unijní země měly Kyjevu dodat zejména nové systémy protivzdušné obrany i rakety do těch, které již má k dispozici. Ukrajina v minulosti dostala několik systémů Patriot, podle pátečního prohlášení šéfa NATO Jense Stoltenberga se alianční země brzy chystají oznámit další dodávky systémů protivzdušné obrany.

„Vítám hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kterým byl přijatý - dlouho opožděný - klíčový balík 60miliardové pomoci Ukrajině. Jde o jasnou zprávu Kremlu: ‚Ti, kteří věří ve svobodu a Chartu Spojených národů, budou podporovat Ukrajinu a její lid',“ napsal na síti X předseda Evropské rady Charles Michel.

I welcome the vote of the US House of Representatives approving the - long overdue - crucial USD 60 billion aid package for Ukraine.

This sends a clear message to the Kremlin: Those who believe in freedom and UN charter will continue to support Ukraine and its people.

— Charles Michel (@CharlesMichel) April 20, 2024

„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.

Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.

Evropská unie zřizuje dočasnou pracovní skupinu pro boj proti zahraničnímu vměšování do unijních voleb. Plán na summitu v Bruselu v noci na dnešek představil premiér předsednické Belgie Alexander De Croo. Krátce před summitem český premiér Petr Fiala a De Croo informovali lídry členských zemí i unijních institucí o závěrech vyšetřování ruských pokusů vměšovat se do chodu Evropského parlamentu a do voleb.

„Chceme velmi často vyhodnocovat zaznamenané dezinformační kampaně, sdílet tyto informace se členskými státy a spolupracovat s národními justičními orgány na přijetí opatření,“ uvedl De Croo citovaný agenturou Reuters. Slíbil také, že spolupráci bude koordinovat Belgie jako předsednická země a začne fungovat okamžitě, aby byla efektivní v době červnových voleb do Evropského parlamentu.

„Před dnešní rozpravou v parlamentu ČR o migraci v EU je třeba jasně říci, že pravidla dohodnutá v Paktu o migraci a azylu nevyžadují povinné relokace, a to ani v případě krize. Co je požadováno, je povinná solidarita - finanční nebo operační,“ napsala eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. „Země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoli povinných solidárních příspěvků,“ dodala komisařka na X.

Summit EU se shodl, že Ukrajině je třeba urychlené poskytnout protivzdušnou obranu. Rovněž je podle představitelů unijních zemí důležité urychlit a zintenzivnit poskytování vojenské pomoci Kyjevu, včetně dodávek dělostřelecké munice a raket. Vyplývá to ze závěrů jednání, na kterých se šéfové států a vlád shodli. Česko na mimořádném dvoudenním zasedání Evropské rady, které dnes večer začalo v Bruselu, zastupuje premiér Petr Fiala.

Unijní lídři v závěrech z jednání, které se týkají Kyjeva, zopakovali „svou neochvějnou podporu Ukrajině a jejímu lidu a důrazně odsoudili pokračující letecké a raketové útoky Ruska na ukrajinské civilisty a civilní i kritickou infrastrukturu“.

V souvislosti s útoky na energetická zařízení členské státy EU uvedly, že posílí dodávky humanitární pomoci do země, která již více než dva roky čelí ruské agresi, včetně vybavení jako jsou generátory či transformátory.

Premiéři Česka (Petr Fiala) a Belgie (Alexander De Croo) zaslali předsedkyni EP i hlavám států EU dopis s výsledky vyšetřování ruského vměšování do voleb, řekla novinářům šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Jedním z témat dnešního summitu Evropské unie v Bruselu budou ruské pokusy ovlivnit evropské volby prostřednictvím dezinformací. Novinářům to před začátkem jednání potvrdil belgický premiér Alexander De Croo. K zahájení vyšetřování proruských špionážních sítí v evropských zemích podle dřívějšího prohlášení premiéra Petra Fialy přispělo nedávné odhalení české Bezpečností informační služby ohledně zpravodajské platformy Voice of Europe.

Evropská unie by měla být schopna nabídnout vyjednávací rámec pro zahájení procesu vstupu Ukrajiny do EU v červnu, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanishyna na tiskovém brífinku.

Europoslanci dnes budou na zasedání v Bruselu hlasovat o plánu reformovat trhy s elektřinou a plynem tak, aby byli spotřebitelé chráněni před cenovými šoky a aby byl energetický systém odolnější a udržitelnější. Během druhého a závěrečného dne plenární schůze je rovněž čeká debata o právním státu a svobodě médií na Slovensku. V odpovědi na ruskou agresi na Ukrajině reforma rovněž umožní členským státům omezit dovoz plynu z Ruska a Běloruska.

Evropskou unii čeká ještě hodně práce v oblasti boje proti dezinformacím. Přes množství již přijatých opatření musí ve své obraně před informačním vlivem cizích zemí zrychlit. V dnešní rozpravě Evropského parlamentu k ruským informačním operacím, o kterých koncem března informovaly české úřady, to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Česká republika koncem března zařadila na národní sankční seznam mimo jiné společnost Voice of Europe, která na své platformě publikovala protiukrajinské a protievropské materiály a snažila se ovlivnit unijní politiky. Český Deník N v této souvislosti napsal, že česká kontrarozvědka odhalila celou Ruskem organizovanou síť, která se snažila v různých evropských zemích ovlivnit volby do Evropského parlamentu. 

Jourová uvedla, že zjištění české tajné služby ohledně Voice of Europe považuje ze "velmi znepokojivé", nikoli však překvapivé.

Soudní dvůr Evropské unie vyřadil ruské miliardáře Michaila Fridmana a Pjotra Avena z unijního sankčního seznamu. Evropský blok na oba muže uvalil sankce těsně po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Podle soudu však Rada EU nepředložila přesvědčivé důkazy, které by prokázaly, že Fridman a Aven ruskou agresi podporovali.

Evropská unie potřebuje více finančních prostředků na přípravu na případný plnohodnotný konflikt, protože riziko války v Evropě za hranicemi Ukrajiny již není fantazií, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

„Po sérii cílených raketových a dronových útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ze strany Ruska utrpěla ukrajinská energetická síť v posledních týdnech značné škody. V reakci na tuto krizi EU rychle zmobilizovala nouzovou energetickou pomoc, která je na cestě na Ukrajinu,“ uvedla Evropská komise s tím, že posílá deset velkokapacitních generátorů ze svých strategických rezerv. Každý má kapacitu dodávat elektřinu středně velké nemocnici, která se ocitla v nouzové situaci.

K tomu v reakci na ukrajinskou žádost nabídly Rakousko, Německo, Švédsko a Nizozemsko prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU celkem 157 generátorů různých velikostí.

Dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bude i nadále pokračovat bez cel a kvót, budou ale platit určitá omezení. Dohodli se na tom dnes vyjednavači členských zemí EU a Evropského parlamentu, uvedly diplomatické zdroje ČTK. Nová omezení pro ukrajinský vývoz mají podpořit unijní zemědělce. Nově bude například platit, že pokud dovoz některých produktů z Ukrajiny překročí určité objemy, EU na ně znovu zavede cla.

Zástupci členských států EU dnes podpořili nový kompromis v souvislosti s prodloužením dohody o volném obchodu s Ukrajinou. Informovalo o tom belgické předsednictví v Radě EU. Přidána byla nová omezení pro ukrajinský vývoz, která by měla podpořit unijní zemědělce.

Upravenou pozici členských států bude muset znovu schválit Evropský parlament. Kompromis zajistí vyvážený přístup mezi podporou Ukrajiny a ochranou zemědělských trhů EU, uvedlo belgické předsednictví na sociální síti X.

Evropská unie je šokovaná a konsternovaná po dnešním teroristickém útoku na okraji Moskvy, píše AFP s odkazem na mluvčího Evropské komise. Francouzská diplomacie po teroristickém útoku na okraji Moskvy vyzvala k jeho plnému objasnění. Záběry z Moskvy jsou hrozné, uvedla na síti X.

Evropská komise navrhla zvýšení cel na obiloviny, olejnatá semena a další odvozené produkty z Ruska a Běloruska, včetně pšenice, kukuřice a slunečnicového šrotu. EK to dnes oznámila ve svém prohlášení. Zvýšení cel musí ještě schválit členské státy, tedy Rada EU, kvalifikovanou většinou. To se patrně stane brzy. Souhlas Evropského parlamentu není potřeba.

Opatření mají zabránit možné destabilizaci unijního trhu a rovněž tomu, aby se do Evropské unie dostávalo obilí ukradené z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny, uvedla Evropská komise.

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Summit pro dnešní den skončil, v pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství. Summit zhodnotil také pokrok ohledně využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Zmínil možnost financování vojenské podpory země.

Josep Borrell prohlásil, že Evropská unie nepůjde „umírat za Donbas“, a požádal, aby Evropané nebyli strašeni „nevyhnutelnou válkou“, píše server NEXTA.

„My se této války neúčastníme, pouze podporujeme Ukrajinu a měli bychom se připravit na budoucnost budováním obranyschopnosti našeho průmyslu, ale zbytečně nestrašte lidi, válka není nevyhnutelná. Co je nevyhnutelné, je nutnost podpořit Ukrajinu,“ řekl údajně nejvyšší diplomat EU.

Blížící se evropské volby jsou testem odolnosti vůči dezinformacím, řekla šéfka Evropského parlamentu Metsolaová. S lídry EU jednala o Ukrajině i unijní obraně.

Šéfové států a vlád zemí EU začali na summitu v Bruselu jednat o prvních dvou tématech schůzky, tedy o situaci na Ukrajině a o bezpečnosti a obraně Evropské unie, plyne z informací diplomatických zdrojů. Předtím absolvovali pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, se kterým debatovali hlavně o dění na Blízkém východě.

„Summit právě probíhá. Nejdůležitějším tématem je otázka ukrajinského obilí. Dumping pomalu ničí evropské a maďarské farmáře. Maďarský postoj je jasný: musíme chránit naše farmáře,“ napsal na sociální síti X maďarský premiér Viktor Orbán.

V Bruselu začal dvoudenní summit EU. Unijní lídři budou nejprve jednat s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem. Tématy jsou zejména situace na Ukrajině a v Pásmu Gazy. Česko na summitu zastupuje premiér Petr Fiala.

„V chaotickém světě, ve kterém žijeme, je velmi důležité držet se zásad a zásady jsou jasné: Charta OSN, mezinárodní právo, územní celistvost zemí a mezinárodní humanitární právo,“ prohlásil Guterres při příchodu na jednání v Bruselu. Zároveň zdůraznil, že je důležité, aby byl mír na Ukrajině, ale stejně tak je nezbytné dosažení příměří v Pásmu Gazy.

Maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. „Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.

„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. 

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou dnes na summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Zabývat se budou též problematikou podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Dnešního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala.

Jak plyne z návrhu závěrů schůzky, evropští vůdci opět vyjádří neochvějnou podporu Kyjevu a rovněž ocení nedávné rozhodnutí o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.

Evropská komise dnes navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Českým novinářům v Bruselu to řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Ukrajina obdržela prvních 4,5 miliardy eur (114 miliard Kč) z překlenovacího programu finanční pomoci od Evropské unie. Po dnešní schůzce s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou v Bruselu to na síti X oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají zmírnit důsledky ruské vojenské invaze, které se Ukrajina brání už déle než dva roky.

Řada nejrůznějších témat k diskuzi čeká ve čtvrtek a v pátek v Bruselu na šéfy států a vlád zemí Evropské unie. Jejich summit bude totiž mít na programu situaci na Ukrajině i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU, budoucího rozšíření bloku, opět téma migrace, ale také problematiku podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Čtvrtečního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala, návrh závěrů vítá českou iniciativu týkající se munice pro Ukrajinu.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Podle agentury DPA se na tom v noci na dnešek dohodli vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. EU cla zrušila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Nová dohoda, která by měla platit do června 2025, se týká vajec, drůbeže, cukru, kukuřice, ovsa, krupice a medu. Pro tyto produkty bude stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo. Na import pšenice se zatím opatření vztahovat nemá.

Nadcházející summit Evropské unie bude šancí posílit a urychlit snahu o poskytování vojenské pomoci Ukrajině, a to i na základě nedávné české iniciativy. V tradičním předsummitovém dopise určeném prezidentům a premiérům to dnes uvedl předseda Evropské rady Charles Michel.

„Naším hlavním úkolem je rychlé poskytnutí vojenské pomoc Ukrajině, a urychlený nákup a doručení munice na Ukrajinu, s využitím nedávných iniciativ, jako je ta česká,“ uvedl Michel, který vrcholným unijním schůzkám předsedá.

Český návrh na zákaz dovozu ruského obilí do Evropy některé členské státy podporují, jiné ho zpochybňují, uvedl v Bruselu ministr Martin Dvořák.

Dobré ráno, Evropa musí v reakci na hrozbu ze strany Ruska posílit své obranné schopnosti a přejít do režimu válečné ekonomiky. Šéf Evropské rady Charles Michel to napsal v článku, který dnes zveřejnil server Euractiv.

Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a nespoléhat se ve velké míře na podporu zemí, jako jsou USA, uvedl v textu Michel. Ten bude ve čtvrtek předsedat summitu EU, kde vedoucí představitelé čeká jednání o podpoře Ukrajiny, která již přes dva roky čelí ruské agresi.

Členské státy EU odsouhlasily navýšení Evropského mírového nástroje (EPF) o pět miliard eur (126 miliard Kč), které budou určeny na vojenskou pomoc Ukrajině. Informovala o tom ve svém prohlášení Rada EU. Na vytvoření zvláštního fondu na pomoc Ukrajině v rámci EPF se dnes na jednání v Bruselu definitivně shodli unijní ministři zahraničí.

„EU dostojí svým závazkům. Fond na pomoc Ukrajině proměňuje naše slova v činy. S tímto fondem budeme i nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Evropská unie nikdy neuzná výsledky Ruskem pořádaných prezidentských voleb na okupovaných územích Ukrajiny, uvedla v prohlášení unijní diplomacie. Výsledky hlasování na těchto územích jsou podle EU neplatné a ruské politické vedení za ně ponese následky.

„Strašlivé úmrtí opozičního politika Alexeje Navalného v předvolebním období bylo dalším důkazem narůstajícího systematického utlačování. Mnoha kandidátům bylo znemožněno se voleb účastnit, včetně těch, kteří protestují proti vedení nelegální války,“ stojí v unijním prohlášení. Jménem bloku text zveřejnila unijní diplomatická služba jen krátce po začátku dnešního bruselského jednání ministrů zahraničí zemí EU.

Prezidentské volby v Rusku stály na utlačování a zastrašování, hlasování na okupovaných územích Ukrajiny bylo narušením suverenity, řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell.

Dobré ráno, ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes budou řešit zejména situaci na Ukrajině, na Blízkém východě, ale i v Bělorusku. Na úvod jednání v Bruselu se s nimi prostřednictvím videohovoru spojí americký ministr zahraničí Antony Blinken. Následně budou prostřednictvím videa hovořit i se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou. Česko bude zastupovat šéf rezortu Jan Lipavský.

Finance z 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč), jež uvolňuje Evropská komise na podporu výroby munice pro společnosti v EU, získají také dvě české firmy, Explosia a STV GROUP, oznámilo dnes ministerstvo obrany. Explosia, která je státním výrobcem výbušnin a střeliva, by podle něj měla z programu obdržet grant ve výši deset milionů eur (251 milionů Kč). Dalších téměř pět milionů eur (125 milionů Kč) by měl získat výrobce dělostřelecké munice STV GROUP.

Evropská komise dnes oznámila vyčlenění 500 milionů eur (12,6 miliardy Kč) na podporu výroby munice pro společnosti v Evropské unii. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Cílem je umožnit evropskému obrannému průmyslu navýšit kapacitu výroby, doplnit tak zásoby zemí EU a zároveň dostat více munice na Ukrajinu.

Šéf Evropské rady Charles Michel dnes ironicky poblahopřál ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení, přestože hlasování sotva začalo. V Rusku dnes začaly prezidentské volby, které potrvají tři dny, a to i na Moskvou okupovaných územích Ukrajiny. Podle západních médií je ale vítěz předem jasný.

„Chci poblahopřát Vladimiru Putinovi k jeho drtivému vítězství ve volbách, které dnes začínají,“ napsal Michel na sociální síti X. „Žádná opozice. Žádná svoboda. Žádná volba,“ dodal.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell dnes po jednáních s americkými představiteli vyzval k pokračování podpory Ukrajiny, která podle něj nemůže čekat na výsledky listopadových voleb v USA. Také uvedl, že o výsledku ruské války proti sousední zemi se bude rozhodovat v nejbližších měsících, informovala agentura Reuters.

Zástupci členských států EU se dohodli na reformě Evropského mírového nástroje, Ukrajině na zbraně a munici poskytnou pět miliard eur (126 mld Kč).

„Aktuálně dodávky velkorážové munice pocházejí ještě z předešlých objednávek. První dodávky z takzvané 'české muniční iniciativy' lze na Ukrajině očekávat nejpozději v červnu,“ uvedl český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Zároveň upozornil, že dodávky nasmlouvané mimo iniciativu budou pokračovat nejméně rok.

Ruská aktiva zmrazená v EU pravděpodobně do roku 2027 vygenerují zisky 15 až 20 miliard eur, citovala agentura Reuters vysokého představitele EU.

Poslanci Evropského parlamentu v dnešní debatě naléhali na navrácení tisíců dětí odvlečených z okupované části Ukrajiny do Ruska a vyzývali k potrestání pachatelů těchto činů, kvůli kterým Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu před rokem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. V debatě zazněly i výzvy ke zpřísnění sankcí proti Rusku, aby agresora skutečně bolely, a označení ruského počínání na okupovaném území za genocidu. Z převládajícího tónu se vymykalo jen vystoupení jednoho z nezařazených poslanců, který kroky Moskvy hájil.

Česká poslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) do jednacího sálu přivedla ukrajinskou ženu a její dceru, která deportaci sama zažila, než se jí podařilo - na třetí pokus – vrátit se domů. „Ukrajina teď potřebuje naše zbraně, aby se ubránila ruské přesile. To je pro dnešek. Ale nesmíme zapomenout na ukrajinské děti, protože to je budoucnost,“ prohlásila Šojdrová, které své vystoupení zakončila zvoláním: „Sláva Ukrajině! Pravda a láska zvítězí!“

Ukrajina a EU podepsaly 12. března dohodu o přechodném financování Kyjeva ve výši 6 miliard eur v rámci dlouhodobého plánu podpory ve výši 50 miliard eur, oznámilo ukrajinské ministerstvo financí.

Evropská komise předložila návrh rámce pro nadcházející jednání o možném vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Navrhovaný rámec podrobně popisuje „zásady, jimiž se řídí přístupová jednání, obsah jednání a postup jednání“.

Unijní vůdci jsou připraveni přijmout nová opatření vůči Íránu kvůli možným dodávkám raket pro Rusko, vyplývá z předběžných závěrů summitu EU.

Ukrajina dostane v březnu a v dubnu od Evropské unie šest miliard eur (150 miliard korun) finanční pomoci. Dnes to při návštěvě Kyjeva řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Jedná se o peníze z nedávno schváleného balíku, v němž je pro Ukrajinu 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Dombrovskis, který má v komisi na starost agendu obchodu, zároveň očekává, že se v dubnu podaří definitivně schválit obnovení výjimek z kvót a cel pro ukrajinské zemědělské produkty.

„Evropská komise provede první platbu ve výši 4,5 miliardy eur v rámci programu tento měsíc a v dubnu bude následovat další platba ve výši 1,5 miliardy eur,“ uvedl Dombrovskis na tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Místopředseda EK připomněl, že peníze EU uvolňuje podle plánu dohodnutého s ukrajinskou vládou.

Evropa je na cestě k tomu, aby zakončila zimu s rekordním množstvím plynu v zásobnících. Ve svém článku to napsal analytik agentury Reuters John Kemp. Dodal, že díky vysokým zásobám se ceny termínových kontraktů na plyn v Evropě po zohlednění inflace snížily na úrovně z doby před začátkem energetické krize.

Situace v oblasti zásobování plynem v Evropě se proměnila ve srovnání se stavem před dvěma lety, kdy se obchodníci i politici obávali nedostatku plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Kemp uvedl, že zásobníky v Evropské unii a Británii byly v úterý 5. března plné z 62 procent, zatímco v letech 2011 až 2020 činila jejich naplněnost k tomuto datu v průměru 41 procent. Zásoby v úterý činily 707 terawatthodin (TWh) a podle Kempa jsou na cestě k tomu, aby se na konci zimy pohybovaly kolem 664 TWh. Výrazně by tak překonaly předchozí maximum 629 TWh z konce minulé zimy.

Kongres Evropské lidové strany (EPP) v Bukurešti dnes přijal na návrh české strany TOP 09 rezoluci, která chce dát prostřednictvím nové evropské legislativy členským státům EU možnost zabavovat ruské majetky. Rezoluce státy rovněž vyzývá, aby našly způsob, jak ze zmrazených ruských majetků financovat obnovu Ukrajiny.

„Dnes se České republice podařilo významně přispět k posílení bezpečnosti v EU. S ostatními členy Evropské lidové strany jsme se shodli, že Rusko má v mnoha unijních státech obrovské majetky, které používá ke špionáži a posilování svého vlivu v Evropě. Proto jsem na sněmu EPP navrhl rezoluci, která skrze největší politickou skupinu v Evropském parlamentu tlačí na evropské instituce a členské země, aby problém řešily,“ uvedl Ondřej Kolář z TOP 09, který je autorem návrhu.

Slovenský premiér Robert Fico svými výroky pomáhá Kremlu, řekla místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová slovenskému zpravodajskému portálu Aktuality.sk v reakci na vyjádření slovenského ministerského předsedy Slovenska k válce na Ukrajině. Kritizovala také změny ve slovenském trestním právu, které Ficova vládní koalice prosadila ve sněmovně; platnost části těchto změn minulý týden pozastavil slovenský ústavní soud. Jourová rovněž uvedla, že Slovensko oslabuje demokratické pojistky.

„Každý, kdo se snaží oslabit pomoc Ukrajině i třeba prohlášeními, tak v zásadě napomáhá Kremlu. Každý, kdo šíří ruskou propagandu, například tím, že říká, že Ukrajinci začali válku, tak to vlastně znamená, že zrazuje své spojence v Evropské unii,“ řekla Jourová, která je komisařkou pro hodnoty a transparentnost.

Státy Evropské unie by se měly vyhnout jednostranným opatřením, která by mohla zvyšovat ceny plynu pro budoucí spotřebitele. Na jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela. Právě proto chce dnes se svými kolegy z dalších členských států jednat o zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Ministři ale budou řešit i aktuální situaci ohledně bezpečnosti dodávek a rovněž přípravy na příští zimní období.

Závislost Evropy na ruském plynu byla podle Síkely po dlouhou dobu nástrojem, kterým se ruský prezident Vladimir Putin snažil kontrolovat i vydírat členské státy EU. „Po ruské agresi se Evropa spojila, zkoordinovala své kroky a podařilo se nám tuto zbraň Putinovi odejmout. Musíme ale zůstat pozorní a mít na paměti, že plyn je stále možné použít jako zbraň proti nám,“ dodal český ministr s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu.

Evropská unie by měla do roku 2027 zakotvit svůj plán na ukončení dodávek ruského plynu do zákona, uvedla Litva v dokumentu, který projednají unijní ministři energetiky. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 se dovoz plynu z Ruska do Evropy prudce snížil, což neplatí pro dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise (EK) navrhla, aby sedmadvacítka do roku 2027 ukončila svou závislost na ruských fosilních palivech.

Země EU dosud neuplatnily sankce na dovoz ruského plynu nebo LNG, na němž jsou země včetně Rakouska a Maďarska stále silně závislé. Dokument vypracovaný Litvou navrhuje, aby EK přišla s právním předpisem, který by prosadil rok 2027 jako pevnou lhůtu pro ukončení ruských dodávek. Národní vlády by tak získaly pevnější právní základ pro omezení ruského dovozu, například vypovězením dlouhodobých smluv na ruský plyn.

„Takový právní předpis by měl členským státům umožnit, aby na vnitrostátní úrovni přijaly nezbytná opatření k dodržení tohoto termínu,“ uvádí se v dokumentu. Ministři energetiky zemí EU budou o této otázce jednat na pondělním zasedání v Bruselu.

Evropský parlament přijal usnesení o smrti Navalného. Ruský prezident Vladimir Putin musí nést odpovědnost za smrt ruského opozičního předáka Alexeje Navalného, uvedl Evropský parlament v rezoluci přijaté 29. února.

Evropský parlament přijal usnesení, v němž vyzývá členské státy EU, aby podpořily Ukrajinu „vším, co Kyjev potřebuje k vítězství ve válce proti Rusku“, včetně zbraní dlouhého doletu. Aby bylo zajištěno vítězství Kyjeva, neměla by EU „omezovat vojenskou pomoc Ukrajině“, uvádí se v usnesení.

Europoslanci již poněkolikáté vyzvali k zabavení zisků ze zmrazeného ruského majetku a jejich využití na podporu Ukrajiny, na němž se zatím členské státy jednomyslně neshodují. Rovněž apelovali na americký Kongres, aby neprodleně schválil balík vojenské pomoci Ukrajině, který dosud blokují republikáni.

Navalného smrt byla vražda, odpovědný je Putin, shodli se europoslanci v usnesení. Vyzvali k jejímu vyšetření či možným výměnám vězňů s Ruskem.

Smrt vůdce ruské opozice Alexeje Navalného, který předminulý týden zemřel v sibiřském trestaneckém táboře, bude dnes zásadním tématem plenární schůze Evropského parlamentu. Mezi europoslance zavítá manželka zesnulého Julija Navalná, na jejíž dopolední vystoupení naváže debata zákonodárců. Poslanci budou hovořit i o posílení evropské obrany v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině.

Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard jako dotace.

Souhlas europarlamentu byl podmínkou k tomu, aby mohl evropský blok zvýšit svůj rozpočet pro období do roku 2027. Loňský návrh Evropské komise původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který však na mimořádném summitu začátkem února své veto stáhl. Členské státy se tak shodly na přidání více než 60 miliard eur do víceletého finančního rámce; část z nich tvoří zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu. Zbylé peníze poputují na výdaje spojené s bojem proti nelegální migraci, na vnější vztahy či na společnou obranu.

Poslanci Evropského parlamentu dnes výraznou většinou hlasů schválili navýšení víceletého rozpočtu EU do roku 2027, včetně poskytnutí 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) Ukrajině. Kyjev by měl po předchozí dohodě EP se členskými státy dostat v příštích čtyřech letech 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard dotací.

Souhlas europarlamentu byl podmínkou k tomu, aby mohl evropský blok zvýšit svůj rozpočet pro období do roku 2027. Loňský návrh Evropské komise původně blokoval maďarský premiér Viktor Orbán, který však na mimořádném summitu začátkem února své veto stáhl. Členské státy se tak shodly na přidání 65 miliard eur do víceletého finančního rámce; část z nich tvoří zmíněných 50 miliard pro Ukrajinu. Zbylé peníze poputují na výdaje spojené s bojem proti nelegální migraci, na vnější vztahy či na společnou obranu.

S navýšením rozpočtu dnes souhlasilo 499 poslanců, proti jich bylo 67 a 31 se hlasování zdrželo. Samotné vyčlenění peněz pro Kyjev získalo ještě větší podporu 536 hlasů.

Debata a hlasování o uvolnění 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun) pro Ukrajinu a o dalším zvýšení dlouhodobého rozpočtu Evropské unie čeká dnes poslance Evropského parlamentu.

Ukrajina potřebuje co nejdříve další zbraně a munici. Situace na frontové linii je velmi obtížná, ale Ukrajinci to nemohou vzdát, byla by to jejich sebevražda. V rozhovoru s bruselskými novináři u příležitosti druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu to uvedl Vsevolod Čencov, vedoucí ukrajinské mise při Evropské unii. Čencov ocenil nedávné české prohlášení o snaze nakoupit munici mimo EU a urychlit tak dodávky na Ukrajinu. Bylo to podle něj velmi důležité oznámení.

Podle ukrajinského velvyslance při EU se za poslední roky upevnila spolupráce jeho země s Evropskou unií a s jednotlivými členskými státy. „Aby bylo možné dále pokračovat touto cestou, je potřeba se ujistit, že v Evropské unii existuje náležité pochopení toho, jaký druh hrozby Rusko představuje,“ uvedl Čencov. „Nestačí jen poskytovat Ukrajině munici a zbraně pro boj s Ruskem, a tak ho vyčerpávat, i Ukrajina už je vyčerpaná. Musí vzniknout solidní strategie, jak se s ruskou hrozbou vypořádat a jak pomoci Ukrajině ve všech směrech,“ dodal. Podle něj jde i o další tlak na Rusko a jeho režim, o další sankce a mezinárodní izolaci země.

Velvyslanci 19 zemí EU v Praze se složili na přenosnou zbraň proti dronům, která bude využita k ochraně ukrajinských představitelů. Zbraň dnes od nich na ukrajinské ambasádě převzal chargé d’affaires Vitalij Usatyj. Akce se konala den před druhým výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Nákup zbraně byl soukromou iniciativou velvyslanců, zařízení koupili ze svých osobních prostředků. Přístroj byl vyroben a pořízen v Litvě, jedná se o přenosnou zbraň proti dronům typu EDM4S SkyWiper. Předání se dnes zúčastnilo 17 velvyslanců zemí EU.

„Chceme tím připomenout, že každá koruna se počítá,“ řekl po předání novinářům litevský velvyslanec Laimonas Talatkelpša. Ukrajinu je podle něj potřeba podporovat, dokud nevyhraje. Uvedl také, že loni velvyslanci darovali Ukrajině elektrický generátor. Letos Ukrajina čelí dronovým útokům a potřebuje něco, čím se bránit, odůvodnil výběr daru.

Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho "nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi", uvedla dnes Rada EU ve svém prohlášení. Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby probíhalo schvalování členskými státy takzvanou písemnou procedurou.

Evropská unie ze sankčních listin vyřadí dva ruské podnikatele a jednoho Slováka. Agentuře Reuters to dnes sdělily dva diplomatické zdroje, podle kterých se bude jednat o ruského miliardáře a spoluzakladatele technologické společnosti Yandex Arkadije Volože, dalšího Rusa Sergeja Mndojance a Jozefa Hambálka, zakladatele slovenské odnože kontroverzního ruského klubu motorkářů Noční vlci, kteří jsou známí blízkým vztahem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

EU zmrazila majetek a zakázala cestování přibližně 2 000 subjektů, které jsou podle ní zapojené do ruské invaze na Ukrajinu nebo z ní mají prospěch. Platnost některých omezení má vypršet 15. března. Zástupci 27 unijních zemí se ve středu dohodli na jejich prodloužení, ze seznamu však vyškrtnou Volože, Mndojance a Hambálka.

Zástupci zemí Evropské unie dnes odsouhlasili třináctý balík sankcí proti Rusku, který rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině, které připadá na sobotu.

Do Česka dnes přijede generální ředitel Vojenského štábu Evropské unie Michiel van der Laan. Ve čtvrtek se setká s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, jednat by měli mimo jiné o budoucích vojenských misích EU nebo o pomoci Ukrajině při výcviku jejích ozbrojených sil. Návštěva potrvá do pátku 23. února

Evropská unie si dnes kvůli úmrtí předáka ruské opozice Alexeje Navalného v sibiřské věznici předvolala ruského chargé d'affaires při EU Kirilla Logvinova. Představitel unijní diplomacie Michael Siebert „vybídl Rusko, aby povolilo nezávislé a transparentní mezinárodní vyšetřování“ opozičníkovy smrti, a také, aby „bez dalších průtahů vydalo tělo zesnulého jeho rodině“. 

Varšava a Řím dnes oznámily, že v souvislosti se smrtí Navalného předvolaly ruské velvyslance. „Ministerstvo vyzvalo ruské orgány, aby převzaly odpovědnost za smrt Alexeje Navalného a provedly úplné a transparentní vyšetřování s cílem zjistit okolnosti a příčinu jeho smrti,“ uvedla polská diplomacie v prohlášení. Pět unijních zemí si ruské vyslance předvolalo už v pondělí.

Julija Navalná, vdova po zemřelém disidentovi Alexeji Navalném, dorazila na Radu Evropské unie – zasedání ministrů zahraničí. 

Evropská unie bude usilovat o přijetí nových sankcí proti Moskvě v souvislosti se smrtí ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, uvedl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Na jednání ministrů zahraničí v Bruselu bude dnes osobně přítomná manželka Navalného Julija.

„Vyšleme zprávu o podpoře ruské opozici... na obou frontách, politické i vojenské musíme pokračovat v naší podpoře Ukrajině i obyvatel Ruska, kteří chtějí žít ve svobodě,“ řekl Borrell novinářům. Jak dodal, má v úmyslu navrhnout, aby byl právě po Alexeji Navalném pojmenován sankční režim, který Evropská unie vyhlašuje. V reakci na dotaz, vůči komu by nové sankce měly směřovat, zmínil osoby či instituce zodpovědné za smrt ruského opozičního vůdce. „Nezapomeňte ale, kdo je za Navalného smrt skutečně zodpovědný,“ dodal šéf unijní diplomacie.

Evropa musí být schopná se sama bránit, jinak nebude mít ve světě politickou váhu. Dnes to na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Řekl také, že evropské státy musí být schopné rychleji a ve větším měřítku zbrojně a hospodářsky podpořit Ukrajinu, která už takřka dva roky vzdoruje ruské invazi.

Evropa podle Borrella ztrácí zbrojní kapacitu, proto musí výrazně podpořit svůj obranný průmysl. „Nebudeme schopni hrát svou politickou roli, pokud se nedokážeme sami bránit,“ řekl.

Státy Evropské unie by musely zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Ruskem napadenému státu přestaly pomáhat Spojené státy. Odhaduje to v dnešní zprávě Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Co se týká EU, existuje podle něj stále výrazný rozdíl mezi slíbenou a skutečně poskytnutou pomocí Ukrajině.

Evropská unie a její členské státy slíbily Ukrajině pomoc za 144 miliard eur (3,65 bilionu korun). Ukrajina však ze slíbené pomoci dostala podle IfW polovinu, a sice 77 miliard eur. Rozdíl lze podle agentury AFP vysvětlit tím, že EU většinou schvaluje několikaleté rámce podpory. Na vojenskou pomoc šlo z EU podle údajů kielského institutu 35 miliard eur a celkové přísliby činily v případě vojenské pomoci 49,7 miliardy eur.

Náklady na rekonstrukci Ukrajiny vzrostly za rok téměř o pětinu na 452,8 miliardy eur, uvedla Evropská komise. Jen letos bude země potřebovat 14 miliard eur.

Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Řekla to dnes komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž Unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.

„Nemáme zájem prodlužovat třístrannou smlouvu o tranzitu plynu s Ruskem, jejíž platnost vyprší s koncem letošního roku,“ řekla podle agentury Reuters eurokomisařka na zasedání výboru Evropského parlamentu.

Jednání premiéra Petra Fialy (ODS) se šéfkou Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou: Hovořili také o Ukrajině, předsedkyně EP ocenila českou pomoc zemi napadené Ruskem. „Ukrajinská bezpečnost je i evropskou bezpečností,“ řekla. Diskutovali také další výzvy, kterým čelí čeští občané i občané dalších zemí Evropy, podle Metsolaové je potřeba vést s lidmi dialog a reagovat na frustrace. Je třeba naslouchat a následně jednat, řekla.

„Velmi srdečná schůzka ve Strakově akademii,“ tweetoval premiér.

Země EU se dnes shodly na pravidlech, která otevírají cestu k možnému využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Střediska pro mezinárodní vypořádávání plateb, která v rámci unijních sankcí zadržují aktiva ruské banky, budou muset dodržovat omezení při nakládání s mimořádnými zisky z těchto aktiv.

EU za téměř dva roky od začátku ruské invaze zablokovala okolo 200 miliard eur (asi 4,7 bilionu korun) finančních aktiv Ruské centrální banky. Jejich převážnou část drží zmíněná střediska, z nichž největší objem uchovává v Belgii sídlící Euroclear. Tato společnost podle agentury DPA loni vydělala na úrocích z ruských aktiv 4,4 miliardy eur.

Na základě dnes schváleného nařízení střediska držící v rámci unijních sankcí více než milion eur ruské banky budou muset zvláště vykazovat všechny mimořádné zisky, které mají z operací s těmito financemi. Budou mít také omezenu možnost s příjmy dále nakládat.

„Toto rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Rada (státy EU) rozhodla o možném zavedení finančního příspěvku z těchto čistých zisků do rozpočtu EU k podpoře Ukrajiny a později k její obnově a rekonstrukci,“ uvedla Rada EU v tiskové zprávě.

Evropská unie poskytne letos na humanitární pomoc 1,8 miliardy eur (44,7 miliardy Kč), oznámila dnes Evropská komise. Finance budou směřovat na Blízký východ, do Afriky, do Jižní a Střední Ameriky, ale i do válkou postižené Ukrajiny či pro nejzranitelnější komunity v jižní Asii a Tichomoří.

„Vzhledem k tomu, že v roce 2024 bude podle odhadů potřebovat humanitární pomoc téměř 300 milionů lidí, EU znovu dostojí svému závazku podporovat nejzranitelnější lidi po celém světě,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení.

Přibližně 115 milionů eur (2,9 miliardy Kč) bude směřovat do jihovýchodní Evropy a do zemí sousedících s Evropskou unií. Tyto finance budou určeny zejména na řešení důsledků ruské agrese na Ukrajině, ale budou využity i na financování projektů na západním Balkáně či na Kavkaze. Podpora by měla mířit rovněž do oblastí Turecka, které zasáhlo loňské ničivé zemětřesení.

Výměna vrchního velitele ukrajinské armády je "vnitřním rozhodnutím" prezidenta Volodymyra Zelenského a Evropská unie bude i nadále podporovat Ukrajinu bez ohledu na vojenské vedení země, uvedl dnes mluvčí EU. 

Evropská unie navrhla uvalit sankce na 55 společností a více než 60 osob v rámci nového balíčku sankcí proti Rusku, informuje agentura Bloomberg. Nová omezení se dotknou fyzických a právnických osob spojených s výrobou zbraní, dodávkami klíčových technologií a elektroniky.

V Evropské unii žije 4,31 milionu ukrajinských válečných uprchlíků, kteří mají dočasnou ochranu. Informoval o tom dnes evropský statistický úřad Eurostat s tím, že jde o stav k 31. prosinci 2023. Nejvíce utečenců před ruskou agresí na Ukrajině přijaly Německo, Polsko a Česká republika, která poskytuje dočasnou ochranu více než 370.000 lidí.

Německo přijalo přes 1,2 milionu Ukrajinců, kteří v EU požívají dočasný ochranný status, a Polsko necelý jeden milion. U Česka uvádí Eurostat 373.035 přijatých ukrajinských válečných uprchlíků. Ve srovnání s čísly z loňského července se počet ukrajinských uprchlíků v EU celkově zvýšil, v létě to bylo 4,1 milionu utečenců. Nicméně v Německu jejich počet poklesl z tehdejších 1,6 milionu.

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení s Českou republikou, která podle ní při nákupu vojenských vrtulníků Venom a Viper za 17 miliard Kč porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Praha má nyní dva měsíce na odpověď a vyřešení nedostatků, na které Komise poukázala. Podle českého ministerstva obrany se unijní exekutiva případem zabývá již od roku 2020 a zatím jej neukončila.

Porušení podle informací ČTK souvisí s nákupem amerických vojenských vrtulníků Venom a Viper za asi 17 miliard korun. O nákupu amerických vrtulníků rozhodla předchozí vláda a tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar. Ten je přesvědčen, že při nákupu vrtulníků bylo vše správně. Při rozhodnutí Česko zohledňovalo své bezpečnostní zájmy, nákup ČR vymanil ze závislosti na Rusku, řekl ČTK a České televizi. Americké vrtulníky, které mají ve výzbroji postupně nahradit ruské Mi-24V/35, podle něj vybrali sami vojáci české armády.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell oznámil, že přicestoval na ohlášenou návštěvu do Kyjeva. Setká se s prezidentem Volodymyrem Zelenským či šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, uvedla unijní diplomacie.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell přijel do Kyjeva, uvedla Nexta. Účelem návštěvy je projednat vývoj bezpečnostních závazků pro Ukrajinu ze strany EU.

EU loni slíbila dodat Ukrajině do března milion nábojů, ale slib může splnit nanejvýš z poloviny. Proto některé členské země EU, například Česko, navrhují nakoupit munici pro Ukrajinu mimo EU. V sobotu tuto snahu Česka potvrdil v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Borrell podle zpravodaje BBC ve Varšavě pokládá za lepší variantu, aby se země EU dohodly s klienty, že několik měsíců posečkají, a mezitím posílaly zbrojní produkci na Ukrajinu. „Je to politické rozhodnutí, které by členské země měly přijmout,“ řekl.

Šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski podle televize TVN 24 při této příležitosti vyzval Kongres USA, aby schválil balík americké pomoci Ukrajině.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell při dnešní návštěvě Varšavy uvedl, že se chystá do ukrajinského hlavního města Kyjeva, a zopakoval své výzvy k větší pomoci zemi, která se už téměř dva roky brání ruské invazi. Informovala o tom agentura AFP.

„Jsem na cestě na Ukrajinu, jsem na cestě do Kyjeva,“ řekl Borrell novinářům v polské metropoli podle agentury AFP. Prohlásil, že Evropská unie by měla Ukrajinu podporovat „všemi prostředky“.

Minulý čtvrtek prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu EU v Bruselu - poté, co překonali odpor maďarského premiéra Viktora Orbána - jednomyslně schválili balík dlouhodobé finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Rozhodnutí označili za silné poselství Rusku.

Evropská komise ve spolupráci s členskými státy Evropské unie dokončuje třináctý balíček sankcí proti Rusku, měl by být zveřejněn u příležitosti druhého výročí začátku války na konci února. Podle informací ČTK bude balíček obsahovat další seznam možná až 200 osob a organizací, jejichž majetek v EU má být zmrazen. Tentokrát nepůjde o takzvané sektorové sankce, jako tomu bylo například v minulém balíčku, který oznámil zákaz dovozu diamantů z Ruska. Původně se v souvislosti s dalšími sankcemi spekulovalo o zákazu dovozu hliníku, na tom se ale zatím země EU neshodly.

Podle diplomatických zdrojů serveru Politico by měl být nový balík sankcí spíše „symbolický“. „Na něco většího není čas,“ řekl jeden ze zdrojů. V Bruselu se nyní hlavně snaží dokončit balík včas, tedy aby byl schválený do 24. února, na který připadá druhé výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Kdyby byla do balíku zahrnuta některá kontroverznější témata, nejspíš by se schvalování posunulo, což si nikdo nepřeje.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis potvrdil, že se vláda ve Vilniusu zabývá českým návrhem nakupovat munici pro Ukrajinu i mimo EU a má v úmyslu se spojit s českými úřady. Pro Ukrajinu je podle něj potřeba udělat vše, co je možné. „Situace na Ukrajině je vážná, potřebují naši pomoc, bez ní se válka nebude vyvíjet dobře a mohlo by to znamenat vítězství pro Putina, to nesmíme dopustit,“ řekl Landsbergis novinářům v Bruselu.

Evropa bude mít v příštích deseti letech i následujícím období dostatek plynu, a to navzdory odstřihnutí se od Ruska a nynějšímu rozhodnutí Spojených států pozastavit schvalování nových projektů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvedli to podle agentury Reuters energetičtí činitelé Evropské unie a analytici. Některé podniky a lobbistické skupiny z plynárenského sektoru však varovaly, že krok USA by mohl ohrozit globální energetickou bezpečnost a podkopat snahy o snižování emisí.

Lídři EU na zasedání Evropské rady připomenuli „naléhavou potřebu urychlit dodávky munice a raket, zejména v souvislosti se závazkem poskytnout Ukrajině milion kusů dělostřelecké munice“.

Evropská unie musí urychleně vystupňovat dodávky dělostřelecké munice a raket na Ukrajinu, shodli se dnes prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. V závěrech také společně vyzvali unijní vlády, aby přibližně do měsíce dotáhly do konce návrh, který počítá do roku 2027 s pěti miliardami eur ročně (přes 120 miliard Kč) pro fond na vojenskou podporu Kyjeva.

Summit skončil už okolo 15:00 po překvapivě rychlé dohodě v hlavním bodě, kterým byla úprava víceletého unijního rozpočtu zahrnující i dalších 50 miliard eur na finanční podporu Ukrajiny.

Po překvapivě rychlé dohodě o penězích pro Ukrajinu zbývají na programu mimořádného summitu EU vojenská podpora Kyjeva a situace na Blízkém východě.

Je klíčové, aby dnes unijní vůdci na summitu v Bruselu dospěli k dohodě všech 27 zemí, řekl dnes belgický premiér Alexander De Croo při příchodu na jednání Evropské rady. Dodal, že je přesvědčený, že se lídři na finanční pomoci Ukrajině dohodnou. Finanční pomoc pro Kyjev na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

V Bruselu se dnes koná mimořádný jednodenní summit Evropské unie, jehož hlavním tématem je finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Ačkoli v posledních týdnech probíhala intenzivní jednání, k takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady jedna země - Maďarsko. Zda se podaří dosáhnout dohody celé sedmadvacítky, ukáže až dnešní jednání. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala.

Členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur (přes 520 miliard Kč) a stupňují tak dodávky vybavení pro zemi napadenou Ruskem. Řekl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry obrany unijních států. Zároveň avizoval, že EU výrazně zaostane za svým loňským slibem dodat do března Ukrajincům milion kusů dělostřelecké munice.

Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více munice. „Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell při příchodu na jednání, jehož hlavním tématem byla podpora Ukrajiny. EU do března prý také dodá Ukrajině zhruba 52 procent ze slíbeného milionu kusů dělostřelecké munice, očekává Borrell. Cíle by mohla dosáhnout do konce roku.

Hlavním tématem čtvrtečního mimořádného summitu EU, který se uskuteční v Bruselu, bude snaha zajistit další finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. A mohlo by se zdát, že od prosincového jednání šéfů států a vlád EU se jednání příliš neposunula. K takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady maďarský premiér Viktor Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně, nyní je ale už na samotných lídrech, zda se jim podaří dosáhnout dohody. Jasné je nicméně jedno: Ukrajina finanční pomoc nutně potřebuje co nejdříve.

Ještě na začátku ledna byli unijní vyjednavači plní očekávání. „Naším plánem je mít shodu 27 zemí. Uděláme vše pro to, abychom toho dosáhli,“ řekl tehdy novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Již tehdy Maďaři zdůrazňovali jednu ze svých podmínek, a sice, že chtějí každoroční přezkum pomoci pro Ukrajinu s právem ji případně vetovat. Jak se následně ukázalo, s touto podmínkou ostatní členské státy nesouhlasí. Rovněž se členské státy vyjádřily proti tomu, aby byla ukrajinská pomoc vyňata z nyní projednávané revize rozpočtu. I to Budapešť v jednu chvíli žádala.