Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

V metropoli autonomního Čečenska bude čtvrť pojmenovaná po ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi, ohlásila podle ruských médií radnice v Grozném. Nepůjde o novou čtvrť, ale vznikne oddělením a přejmenováním části stávající čtvrti, nyní pojmenované po Šejchu Mansúrovi, vojenském a náboženském vůdci, který v druhé polovině 18. století vedl severokavkazský odboj proti carskému Rusku.

Vladimir Putin převzal oficiální certifikát, že bude prezidentem Ruské federace i na období 2024-2030. V Kremlu mu ho předala předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová.

Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. 

„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.

„Jsou to naprosto nepodložená obvinění - v prvním i druhém případě,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v reakci na vyjádření Martina Kupky o sabotážích železnic a také na čtvrteční slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Moskva bude chtít nějak zasáhnout do chystané olympiády v Paříži. „Taková obvinění absolutně neakceptujeme,“ dodal Peskov.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásil Islámský stát a řada zahraničních odborníků tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé nicméně z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli své zapojení do březnových událostí v Moskvě popřel.

„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty," uvedl také. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.

„Potřebujeme hluboce, radikálně obnovit přístup k migrační politice. Žádám ministerstvo vnitra a další orgány a zvláštní služby, aby společně s vládou a s prezidentskou kanceláří všechny tyto problémy komplexně a zevrubně propracovaly,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra. Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. „Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí. Neumožňují úplně zastavit rizika a recidivy nelegální migrace,“ dodal.

Putin vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a uzavřelo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení a dokonce i ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Ruska smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský prezident.

Ale ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že miliony pracovníků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii se v posledních desetiletích usadily v největších ruských městech, kde svou prací jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky podporovaly rozkvět konzumní společnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo „spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků“, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 000 lidí. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července.

Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 000 branců, na jaře 147 000 lidí. Nemají prý jít na Ukrajinu, mohou k tomu ale podepsat kontrakt.

Ruský prezident Vladimir Putin se ani po týdnu od útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy, při kterém zahynulo 144 lidí, nezúčastnil žádné pietní akce na veřejnosti. Putin ani nenavštívil zraněné v nemocnici či pozůstalé, píše dnes agentura AFP. 

Putin sice po atentátu několikrát vystoupil v médiích, Kreml ale na konci týdne potvrdil, že ruský prezident zatím nemá v plánu se setkat se zraněnými či příbuznými lidí, kteří při teroristickém útoku 22. března zahynuli. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to však neznamená, že by tragédie Putina nezasáhla. „I když nevidíte slzy na jeho tváři, tak to neznamená, že netrpí,“ uvedl Peskov.

Putin ani nenavštívil místo atentátu, v jehož blízkosti vzniklo improvizované pietní místo, kam lidé přináší svíčky, květiny či jiné předměty. Tam se dnes konalo i pietní shromáždění diplomatů ze zhruba 130 zahraničních misí, kteří si na místě připomněli oběti a drželi minutu ticha.

Za „naprostý nesmysl“ prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. „Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.

Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. „Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny.

Dobré ráno!

Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.

Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

„Zničíme letadlo, stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů,“ citovala Putina agentura TASS. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či jiných zemí, řekl ruský vůdce.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem.

Útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej organizoval, řekl ruský prezident Putin a naznačil souvislost s Ukrajinou.

Útočníci, kteří spáchali páteční teroristický útok v Krasnogorsku u Moskvy a které se všechny podařilo dopadnout, se pokoušeli uprchnout na Ukrajinu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním televizním projevu k národu. Putin, který před více než dvěma lety rozpoutal válku proti Ukrajině, podle agentury TASS rovněž tvrdil, že podle předběžných údajů byla na ukrajinské straně pro pachatele útoku chystána možnost přechodu hranic.

Kyjev odmítá jakékoliv spojení s útokem v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, kde útočníci v koncertním sále zabili nejméně 115 lidí a mnoho dalších zranili. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu.

Ruský prezident Vladimir Putin je o vývoji situace po útoku v Krasnogorsku průběžně informován a vydal potřebné instrukce, uvedl mluvčí Kremlu Peskov.

Ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí po telefonu probírali mezinárodní otázky včetně situace na Ukrajině, informoval dnes Kreml podle agentury TASS. Státníci se navzájem ujistili, že jsou spokojeni s rusko-indickou ekonomickou nebo energetickou spoluprací, a Módí také Putinovi pogratuloval k jeho „přesvědčivému vítězství“ v letošních prezidentských volbách.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval tajnou službu FSB, aby odhalovala identitu Rusů bojujících po boku Ukrajinců proti Rusku, píše ruskojazyčný servis Deutsche Welle.

Šéf palestinského hnutí Hamás Ismaíl Haníja poblahopřál Vladimiru Putinovi k vítězství v prezidentských volbách v Rusku, uvedla dnes ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na vyjádření Hamásu na sociálních sítích. V prohlášení se rovněž uvádí, že Hamás doufá v posílení přátelství a rozvoj spolupráce s Ruskem a vysoce si cení postoje Moskvy při podpoře palestinské otázky, dodala RIA Novosti.

Vladimir Putin se po vítězství v prezidentských volbách, které mu zajistily dalších šest let v Kremlu, setkal s Rusy na Rudém náměstí v Moskvě. Vyzdvihl anexi dalších ukrajinských regionů, zatímco dav skandoval: Rusko, Rusko! Napsala to agentura AFP.

Vítězem ruských prezidentských voleb se stal se ziskem 87,28 procenta současný prezident Vladimir Putin, oznámila podle agentury TASS po sečtení všech hlasů ruská ústřední komise. Putinovo vítězství ve volbách, v nichž mu chyběla skutečná konkurence, se očekávalo. Západ už volby odsoudil jako nesvobodné. Evropská unie poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny a uvedla, že tyto výsledky neuzná.

Vladimir Putin ve svém vystoupení zmínil zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného, který v únoru zemřel v trestanecké kolonii. Před kamerami vyslovil jeho jméno, což podle zahraničních novinářů nikdy nedělal. Jeho smrt, za kterou podle Západu může právě šéf Kremlu, označil za „tragickou událost“.

Také potvrdil, že před Navalného smrtí se jednalo o tom, že by mohl být součástí výměny vězňů, což už v únoru uvedl tým zesnulého opozičníka. Putin řekl, že podporoval myšlenku jeho výměny za „jisté osoby, které se nachází ve vězeňských zařízeních v západních státech“, uvedla agentura AFP. Podmínkou podle něj bylo, že se Navalnyj nebude moci do Ruska vrátit.

Ruský prezident Vladimir Putin nenaznačil žádnou změnu dosavadní strategie. Podle Reuters uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině.

Neurčitě se vyjádřil také k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.

Putin ve svém prvním vyjádření po volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku "upevnit společnost" a stát se silnějším a efektivnějším. Prioritou bude posílení armády, uvedla agentura Reuters.

Povolební průzkumy i průběžné výsledky ukazují na drtivé vítězství Putina. Po sečtení asi 60 procent okrsků současná hlava státu jasně vede se ziskem 87 procent hlasů. V projevu Putin také poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem "důvěry" a "naděje", kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude "konsolidované".

Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

„V těchto dnech ruský diktátor opět imituje 'volby'. Všichni na světě chápou, že tento člověk, stejně jako mnoho jiných v historii, je opilý mocí a nezastaví se před ničím, aby vládl navždy,“ komentoval ruské volby Putinův ukrajinský protějšek Zelenskyj. „Neexistuje zlo, které by neudělal, aby si udržel svou osobní moc. A nikdo na světě by před ním nebyl chráněn. Jsem vděčný každému státu, vůdci a mezinárodní organizaci, kteří tyto věci nazývali a budou nazývat pravými jmény. Vše, co Rusko dělá na okupovaných územích Ukrajiny, je zločin. Na vše, co ruští vrazi v této válce udělali, aby zajistili Putinovu věčnou vládu, by měla být spravedlivá odpověď. Jen jedna věc mu nahání největší strach: odpovědnost," dodal prezident s tím, že Putin musí skončit u mezinárodního tribunálu v Haagu.

Dobré ráno, šéf Kremlu Vladimir Putin před nadcházejícími prezidentskými volbami vyzval voliče, včetně těch v okupovaných částech Ukrajiny, aby účastí na hlasování určili budoucnost své země. Třídenní volby začínají v pátek a je prakticky jisté, že v nich zvítězí Putin.

Dnes se šéf Kremlu na obyvatele Ruska obrátil v předem nahraném projevu a řekl jim, že účast ve volbách „je projevem vlasteneckého cítění“. Dobře to podle Putina chápou lidé v oblastech, které Rusko zabralo Ukrajině „a kteří v nejtěžších podmínkách hlasovali v referendech pro jednotu s Ruskem“.

Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 označil za „bezvýznamný krok“. Uvedla to dnes agentura Reuters. Helsinky a Stockholm se pro vstup do NATO rozhodly kvůli ruskému útoku na Ukrajinu.

„Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin. „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok,“ nechal také slyšet.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko je podle prezidenta Vladimira Putina z vojensko-technologického hlediska připravené na jadernou válku. Když bude ohrožena jeho existence, je také připraveno jaderné zbraně použít. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na agenturu RIA Novosti, podle níž ale zároveň Putin řekl, že ne všechno k jaderné válce spěje. Také podle něj zatím nikdy nevyvstala potřeba nasadit jaderné zbraně ve válce na Ukrajině.

Prezident Vladimir Putin podepsal dekret o omilostnění 52 žen, informoval server RBK s odvoláním na web Kremlu. „Především byly omilostněny ženy s nezletilými dětmi, těhotné ženy a také ženy, jejichž příbuzní jsou zapojeni do speciální vojenské operace,“ cituje z prohlášení.

„Vy, milé ženy, jste schopné proměnit svět svou krásou, moudrostí a duchovní velkorysostí, ale především díky největšímu daru, který vám příroda udělila – rození dětí. Mateřství je pro ženy úžasným osudem. Je náročné, zodpovědné, ale dává tolik radosti a štěstí,“ popřál prezident k Mezinárodnímu dni žen, který je v Rusku státním svátkem. „Nejdůležitější pro každou ženu, ať už si zvolí jakoukoli profesi, ať už zde dosáhne jakýchkoli výšin, je rodina, příbuzní, blízcí, neúnavná péče o děti, jejich zdraví, vzdělání, snaha vychovat je tak, aby z nich vyrostli důstojní a úspěšní lidé.“

Putin mj. vyzdvihl ženy ze „zóny speciální vojenské operace“, ať už na okupovaných územích Ukrajiny bojující, nebo čekající na „naše hrdiny“.

Zveřejněný rozhovor důstojníků německé armády o možnostech Ukrajiny útočit na cíle v Rusku ukazuje na přímé zapojení Západu do konfliktu, uvedl Kreml.

Rusko se nechystá rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin podle tiskových agentur na jednání své bezpečnostní rady. Současně však se svými nejbližšími spolupracovníky probíral neutralizaci hrozeb ve vesmíru.

„Už jsme spolu hovořili o dezinformacích, které vytvářejí někteří činitelé na Západě, ohledně údajných plánů rozmístit jaderné zbraně ve vesmíru. Říkám údajných, protože takové plány, jak už jsem říkal a jak dobře víme, nemáme,“ prohlásil Putin.

Ruské strategické jaderné síly jsou ve stavu plné připravenosti, uvedl prezident Vladimir Putin. Varoval před vysláním západních vojáků na Ukrajinu. Také pronesl, že země Severoatlantické aliance riskují jaderný konflikt, pokud vyšlou své vojáky na Ukrajinu.

Šéf Kremlu v projevu před oběma komorami parlamentu dále prohlásil, že Rusko po přijetí Finska a Švédska do NATO bude muset posílit svůj západní vojenský okruh.

V případě, že by vojáci členských zemí NATO bojovali na Ukrajině, „je třeba hovořit nikoli o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti“ konfliktu mezi Moskvou a NATO, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tím na zprávy z posledních dnů, podle kterých některé západní země zvažují nasazení svých vojáků na Ukrajině.

Ukrajina zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které jí loni slíbila Evropská unie, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne a agentury AFP se tak vyjádřil na společné tiskové konferenci s bulharským premiérem Nikolajem Denkovem, který dnes společně s několika svými ministry navštívil Kyjev.

Zelenskyj reagoval na novinářský dotaz, v němž žurnalista poznamenal, že podle médií dorazila na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi, polovina přislíbené munice. „Není to úplně tak. Z milionu granátů, které nám EU slíbila, nedorazilo 50 procent, ale 30 procent, bohužel,“ reagoval Zelenskyj. Množství dodané munice se podle něj od listopadu nezměnilo, píše Suspilne.

Rusko je proti rozmístění jaderných zbraní ve vesmíru, řekl dnes prezident Vladimir Putin v rozhovoru se svým ministrem obrany Sergejem Šojguem. Reagoval tím na prohlášení Bílého domu z minulého týdne, podle kterého Moskva pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, napsala agentura Reuters.

„Náš postoj je jasný a transparentní: vždy jsme byli kategoricky proti a jsme nyní proti rozmístění jaderných zbraní do vesmíru,“ řekl Putin na setkání se Šojguem. „Vyzýváme nejen k dodržování všech dohod v této oblasti, ale také jsme mnohokrát nabízeli posílit spolupráci,“ uvedl ruský prezident a dodal, že ruské aktivity ve vesmíru se nijak nevymykají těm, které provádí jiné země včetně Spojených států.

Ruský prezident Vladimir Putin přednese před oběma komorami parlamentu projev o stavu země ve čtvrtek 29. února, oznámil Kreml. Hlava státu v těchto poselstvích tradičně uvádí své hodnocení situace v zemi a úkoly do budoucna, napsala ruská státní agentura TASS. Putin promluví k členům Federálního shromáždění několik dní poté, co uplynou dva roky od doby, kdy Rusko na jeho příkaz zaútočilo vojensky na sousední Ukrajinu.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un od ruského prezidenta Vladimira Putina dostal darem auto „k osobnímu použití“. S odvoláním na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters, podle níž by však mohlo jít o porušení sankcí Rady bezpečnosti OSN.

Pchjongjang a Moskva se v poslední době výrazně sblížily, k čemuž přispěly i zářijová návštěva Kima v Rusku a severokorejské dodávky zbraní, které Rusko podle Západu i Kyjeva používá ve válce na Ukrajině.

Rusko považuje ukrajinskou otázku za otázku života a smrti, uvedl v ruské státní televizi v neděli Vladimir Putin podle agentury TASS. „Pro ně (pro Západ - pozn. red.) jde o vylepšení jejich taktické pozice, ale pro nás jde o náš osud, otázku života a smrti,“ uvedl Putin.

Ruský vůdce vzkázal, že je důležité sdělit ruským a zahraničním divákům, jak velký význam Rusko přikládá „všemu, co se děje v ukrajinském směru“. Po rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem, který čelí nové vlně kritiky po smrti Alexeje Navalného, se Putin tentokrát rozpovídal v rozhovoru s Rusem Pavlem Zarubinem.

„Je to zkušenější, předvídatelnější člověk, je to politik staré formace,“ řekl na adresu současného demokratického prezidenta USA Joea Bidena Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem kanálu Rossija-1 Pavlem Zarubinem. Byl by prý lepší než jeho vyzyvatel Donald Trump. „Budeme ale spolupracovat s jakýmkoliv americkým lídrem, kterému vysloví americký národ důvěru,“ dodal šéf Kremlu.

O Trumpovi Putin řekl, že má vlastní názor na to, jak by se měly vyvíjet vztahy Washingtonu s jeho spojenci, když podle ruské státní agentury komentoval „současnou nespokojenost“ v Evropské unii v souvislosti s možným návratem Trumpa do funkce prezidenta USA.

Je nemožné, aby Rusko bylo na Ukrajině poraženo, je přesvědčen ruský prezident Vladimir Putin. Za své zájmy podle něj bude země bojovat až do konce. Ve zhruba dvouhodinovém rozhovoru s americkým moderátorem Tuckerem Carlsonem také odmítl, že by Rusko mohlo napadnout i další země východní Evropy, jako jsou Polsko či Lotyšsko. Informují o tom agentury AFP a Reuters.

Celý článek čtěte ZDE.

Ruský prezident Vladimir Putin při rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching během telefonátu odmítli to, co nazvali vměšování Spojených států do vnitřních záležitostí jiných zemí. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce Kremlu Jurij Ušakov. Čínská státní televize CCTV oznámila, že Si v telefonátu s Putinem řekl, že by se obě strany měly rozhodně postavit proti vměšování vnějších sil do vnitřních záležitostí.

Hlavy států podle Ušakova projednávaly také mezinárodní otázky včetně dění na Blízkém východě a „situace na Ukrajině“, jak Ušakov nazval válku, kterou v této zemi rozpoutalo Rusko svým vojenským vpádem před téměř dvěma roky.

Moskva dosáhla konkrétních výsledků v diplomatickém úsilí o propuštění izraelských rukojmích, které zadržuje palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy od vypuknutí války s Izraelem loni v říjnu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle tamních tiskových agentur řekl čelným představitelům ruských židovských obcí, informovala v noci na dnešek agentura Reuters.

Putin na setkání s ruským vrchním rabínem Berelem Lazarem a předsedou Federace židovských obcí Ruska Alexandrem Borodou řekl, že Rusko v této snaze využilo svých kontaktů s politickým křídlem Hamásu. Delegace hnutí, které USA či EU označují za teroristickou organizaci, jednala na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě koncem října a znovu v lednu. Izrael tyto kontakty důrazně odsoudil.

Putin nařídil uvěznit 12 vývojářů hypersonických technologií za velezradu, informuje BBC. 

Okupované oblasti Ukrajiny musí být integrovány do Ruska do roku 2030, uvedl prezident Vladimir Putin. O jeho výroku informoval Kyiv Independent. 

Ruský prezident Vladimir Putin navštíví 12. února Turecko a setká se s prezidentem Tayyipem Erdoganem, uvedl turecký představitel. Půjde o první návštěvu Putina v členské zemi NATO od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Ruské síly pronikly na okraj Avdijivky na východě Ukrajiny, kde ovládají 19 domů, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Starosta Avdijivky Vitalij Barabaš minulý týden ve vyjádření pro agenturu AFP sice připustil, že do města poprvé pronikly ruské jednotky, ale ubezpečil, že se je Ukrajincům podařilo zatlačit zpět.

Putin dnes při setkání se svými spolupracovníky v předvolebním štábu v Petrohradu označil Avdijivku za jednu z nejdůležitějších oblastí bojů na Ukrajině. Rusko na toto město, které mělo před válkou asi 30 000 obyvatel, podniká intenzivní útoky od podzimu, o jeho ovládnutí se ale snažilo už dříve.

Ruský vojenský letoun Il-76 minulý týden nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelily rakety Patriot americké výroby vypálené z ukrajinského území, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Putin. Ukrajina podle něj mohla letoun sestřelit nedopatřením, ale i tak jde podle něj o zločin. Putin kromě toho zopakoval dřívější tvrzení Moskvy, že na palubě letounu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, což Rusko zatím nepodložilo žádnými důkazy.

„Letadlo bylo sestřeleno - už to bylo s jistotou stanoveno - americkým systémem Patriot. Už to zjistila expertiza,“ uvedl Putin na setkání se spolupracovníky ve svém předvolebním štábu.

Ruský prezident Vladimir Putin za šest let vydělal téměř 68 milionů rublů (asi 17,4 milionů Kč). Tato částka zahrnuje plat hlavy státu, vojenskou penzi, příjem z vkladů v bankách a cenných papírů a také z prodeje pozemku v okolí Moskvy, upozornil dnes ruský list Kommersant s odvoláním na majetkové prohlášení, zveřejněné ústřední volební komisí. Putin se v březnových volbách popáté uchází o zvolení do čela státu a experti pokládají jeho zvolení za jisté. Vojenskou penzi získal jako bývalý důstojník sovětské tajné policie KGB.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem hovořil o možnostech dalšího rozšíření těsného spojenectví Moskvy a Minsku. Na schůzi vedení svazového státu, kam patří Rusko a Bělorusko, schválili 15 dokumentů včetně usnesení o zahraniční politice či vědeckotechnickém rozvoji, píše ruská oficiální agentura TASS.

Putin s Lukašenkem spolu jednali od soboty, kdy otevřeli památník pro padlé za druhé světové války, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Během posledních dvou dní měli oba vůdci „spoustu času projednat řadu velmi závažných témat“, prohlásil Peskov.

Ústřední volební komise v Rusku dnes oficiálně zaregistrovala stávajícího šéfa státu Vladimira Putina jako kandidáta do březnových prezidentských voleb, oznámila dnes ruská média. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že se Putin jako šéf státu nebude účastnit předvolebních debat.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina sestřelila raketou dodanou ze Spojených států či Francie transportní letadlo ruského vojenského letectva přepravující válečné zajatce, o čemž Kyjev podle něj věděl, uvedly ruské agentury. Kreml dal podle nich pokyn zveřejnit co nejpodrobnější výsledky vyšetřování a Putin podle agentury Reuters přislíbil, že se tak stane do dvou či tří dnů.

„Sestřelili (Ukrajinci) naše letadlo Il-76 s vlastními vojáky, 65 lidmi,“ řekl Putin podle agentury TASS při setkání se studenty. Dodal, že ukrajinská vojenská rozvědka HUR věděla o tom, že Rusové budou přepravovat válečné zajatce k místu jejich chystané výměny, v konkrétním letadle 65 zajatců, celkem jich mělo být 190. „Nevím, zda to udělali schválně, anebo omylem,“ řekl Putin. „Ale udělali to,“ dodal.

„Nejenže jejich protiofenzíva selhala, ale iniciativa je zcela v rukou ruských ozbrojených sil. Pokud to tak bude pokračovat, může být ukrajinské státnosti zasazena nenapravitelná, velmi vážná rána,“ prohlásil Vladimir Putin s odkazem na loňskou ukrajinskou protiofenzívu, která se podle světových médií od počátku potýkala s neúspěchy a nenavázala tak na předchozí ukrajinské osvobození řady Ruskem okupovaných regionů.

Rusko není možné porazit, pronesl také na setkání s šéfy samospráv ruských regionů prezident, jehož prohlášení jsou podle agentury Reuters v posledních měsících sebevědomější a agresivnější.

Vladimir Putin dnes přiletěl poprvé ve funkci ruského prezidenta na pracovní cestu na Čukotský poloostrov na ruském Dálném východě. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Cesta na Čukotku zahajuje Putinovo turné po regionech před březnovými prezidentskými volbami, usoudil zpravodajský server Meduza. Putin na místě přesvědčoval, že je navzdory svému věku plný síly, dodal ruský web, který působí z lotyšského exilu.

Putin na Čukotku dorazil dnes odpoledne místního času, napsal TASS s připomenutím, že oproti Moskvě je tam o devět hodin více. V Anadyru, správním centru Čukotského autonomního okruhu, dnes panovalo jasné a mrazivé počasí. Teploměry ukazovaly kolem minus 25 stupňů Celsia, hlásil TASS.

Putin se v březnových volbách uchází o znovuzvolení na dalších šest let. Web Meduza tvrdí, že soupeře do prezidentských voleb pečlivě vybírá Kreml tak, aby ve srovnání s nimi nevypadal jednasedmdesátiletý šéf státu jako„děda", kandidátům tak musí být přinejmenším 50 let, musí působit seriózně a mít mizivou popularitu, jako například Leonid Sluckij, předseda nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) .

Zatímco Rusové mrznou bez topení ve svých domovech a prosí o pomoc, Putin za 24 let své vlády poprvé odcestoval na Čukotku, kde si osahával okurky a očichával rajčata.

Ruský prezident Vladimir Putin označil sobotní ukrajinské ostřelování města Belgorodu za „teroristický čin“, který podle něj nezůstane nepotrestán. Navzdory mnoha svědectvím o opaku také prohlásil, že Rusko neútočí na civilní obyvatele, ale pouze na vojenské cíle, napsala dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

„To, co se stalo v Belgorodu, je samozřejmě teroristický čin... Udeřili ze salvových raketometů... Jsou to nerozlišující zbraně zasahující plochy. Těmito zbraněmi zasáhli centrum města. Prostě cílený úder na civilní obyvatelstvo,“ řekl šéf Kremlu podle webu Meduza zraněným ruským vojákům, které navštívil v nemocnici v Moskevské oblasti. Dodal, že kvůli ostřelování Belgorodu to v něm „vře“. BBC poznamenala, že Rusko salvovými raketomety a nepřesnými dělostřeleckými zbraněmi útočí na ukrajinská města opakovaně.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu také oslovil ruské vojáky, kterým vzkázal, že je Rusové obdivují a celá země je podporuje. Ani jednou přitom nevyslovil termín „speciální vojenská operace“, jak Moskva nazývá svou válku na Ukrajině, všimla si stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Když podle ní mluvil o důsledcích invaze, použil fráze „historická etapa, kterou Rusko prochází“ nebo „boj za pravdu a spravedlnost“.

Na světě neexistuje síla, která by mohla rozdělit Rusy a zastavit rozvoj Ruska, prohlásil v novoročním projevu prezident Vladimir Putin. Podle serveru Meduza se rovněž obrátil k vojákům, kteří se už téměř dva roky účastní na jeho rozkaz invaze na Ukrajině, a označil je za hrdiny. Rusko podle něj nikdy neustoupí. Předtočený projev, jenž vzhledem k časovým pásmům Ruska odvysílaly nejprve televize na Dálném východě, trval podle agentury TASS necelé čtyři minuty.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla dnes agentura Reuters. Podle prezidentských dekretů zveřejněných v úterý pozdě večer mají podíly obou společností na ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov přejít pod nově založené ruské firmy.

Kreml se k tomuto kroku rozhodl poté, co Západ podle Putina vyhlásil Moskvě ekonomickou válku. Západní státy začaly Rusko ekonomicky i politicky izolovat kvůli tomu, že Putinův režim loni v únoru vojensky napadl Ukrajinu.

Ruská vojska mají na ukrajinské frontě iniciativu, uvedl dnes na schůzi s ministerstvem obrany ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinská armáda podle něj při protiofenzivě v posledních měsících zaznamenala vysoké ztráty a takřka vyčerpala rezervy.

Putin dnes hovořil na zasedání, jehož cílem bylo podle ruské státní agentury TASS shrnout aktivity ruské armády v uplynulém roce a stanovit cíle na rok 2024. „Při hodnocení současné situace na místě na linii bojového kontaktu můžeme s jistotou říci, že naše vojska mají iniciativu,“ uvedl ruský prezident. Podle něj ruští velitelé na místech, kde je to nutné, drží obranné pozice, na jiných postupují.

Nejintenzivnější boje nyní vedou ukrajinští a ruští vojáci u Avdijivky v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Podle Syrského je ale situace složitá i severněji, ve směru na Bachmut, Lyman a Kupjansk.

Delegáti vládní strany Jednotné Rusko dnes jednomyslně podpořili kandidaturu Vladimira Putina na prezidenta ve volbách, které se uskuteční příští rok na jaře. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Kvůli silné represi politických oponentů a masivnímu dohledu nad politickým systémem v Rusku má Putin znovuzvolení téměř jisté.

Skupina příznivců současného ruského prezidenta navrhla, aby Vladimir Putin kandidoval v prezidentských volbách, které se uskuteční příští rok, jako nezávislý kandidát. Píší to agentury Reuters a AP. To by znamenalo, že by Putin nebyl kandidátem vládní strany jednotné Rusko, která se však již nabídla, že mu s kampaní pomůže. Kvůli silné represi politických oponentů a masivním dohledem nad politickým systémem v Rusku má Putin znovuzvolení téměř jisté.

Dnešní akce nazvaná Výsledky roku trvala čtyři hodiny a tři minuty, podotkla agentura TASS. Ruský prezident Vladimir Putin se podle ní vyjádřil za tuto dobu k více než 80 žádostem a dotazům obyvatel a novinářů. Několik hodin trvala i předchozí Putinova vystoupení.

Na Ukrajině v současné době bojuje 617.000 ruských vojáků, prohlásil dnes Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci. Ruský prezident zároveň řekl, že postavení ruských invazních sil se téměř na všech úsecích fronty zlepšuje. Šéf Kremlu dříve řekl, že mír na Ukrajině bude, až Rusko dosáhne svých cílů, kterými znovu označil "denacifikaci a demilitarizaci" sousední země.

Mír bude, až Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině, prohlásil prezident Putin. Zopakoval, že Moskvě jde o denacifikaci a demilitarizaci sousední země.

Vladimir Putin dnes uvedl, že ve volbách v březnu 2024 se bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti.

Ruská ekonomika odolává sankcím, které na ni uvalily západní státy, a v letošním roce vykáže růst kolem 3,5 procenta. Na investičním fóru Russia Calling (Rusko volá) to dnes v Moskvě řekl prezident Vladimir Putin. Západ podle něj usnul na vavřínech a technologicky zaostává. Rusko je podle Putina připraveno více spolupracovat s Čínou.

Ruská ekonomika je exportně orientovaná. Loni hrubý domácí produkt (HDP) o 2,1 procenta klesl, jak se země vyrovnávala s dopady sankcí. Západní státy je zavedly ve snaze Rusko izolovat po vpádu jeho vojsk na Ukrajinu a ztížit mu prodej surovin. Peníze z prodeje totiž Moskvě pomáhají financovat válečné tažení.

"Dnes už je HDP vyšší než před útokem v podobě západních sankcí," řekl Putin, kterého citovala agentura Reuters. "Očekáváme, že se letos HDP zvýší nejméně o 3,5 procenta," dodal prezident.

Putin dnes dopoledne zahájil svou návštěvu Spojených arabských emirátů. Dnes má navštívit také Saúdskou Arábii. Očekává se, že v obou zemích bude jednat o vývoji těžby ropy, válce, kterou vede Rusko na Ukrajině, či konfliktu mezi Izraelem a Hamásem.

Po zahájení invaze na Ukrajině Putin omezil své cesty do zahraničí, mimo jiné kvůli zatykači, který na něj v souvislosti se zavlečením ukrajinských dětí do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). SAE ani Saúdská Arábie však jurisdikci soudu na svém území neuznávají, takže ruskému prezidentovi by nemělo hrozit zadržení, připomněla agentura AP.

Putin navštíví hlavní město SAE Abú Zabí, kde s ním bude jednat prezident Muhammad bin Zajd Nahaján. V Saúdské Arábii ho přijme korunní princ Muhammad bin Salmán Saúd.

Rusové by se nejraději svého prezidenta Vladimira Putina zeptali, kdy skončí válka proti Ukrajině, vyplývá z průzkumu nezávislého střediska Levada. Otázka ohledně ukončení „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině, a nastolení míru v průzkumu s náskokem „vyhrála“ před jinými dotazy.

V průzkumu se 21 procent dotázaných vyjádřilo, že by prezidentovi chtěli položit otázku související s ukončením války proti Ukrajině v různé variantě: Kdy bude mír? Kdy skončí speciální vojenská operace? Kdy vyhrajeme? Co dělá režim pro ukončení operace? Kdy skončí mobilizace?

Otázka ukončení války se ukázala mnohem důležitější pro Rusy než jiné otázky. Například jen osm procent dotázaných se zajímalo o penze, výši důchodů, životní úroveň penzistů, sociální programy, dostupné bydlení, nízkou kvalitu služeb ve zdravotnictví a školství, napsala o poznatcích z průzkumu agentura Unian. Sedm procent dotázaných by se ptalo na nízké platy a životní úroveň. Šest procent by si přálo se Putina zeptat, kdy se vzdá moci a jak vidí budoucnost Ruska, anebo na rostoucí ceny.

Putin 14. prosince předstoupí před kamery a mikrofony, aby poprvé od rozpoutání války proti Ukrajině odpovídal v přímém přenosu na otázky vybraných novinářů a zástupců veřejnosti.

Plánovaná návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii dokládá vůli těchto dvou předních hráčů na trhu s energiemi a spojenců USA utužit vztahy s Moskvou, uvedla dnes agentura Bloomberg. Dodala, že ještě v létě se Putin nezúčastnil osobně summitu BRICS v Jihoafrické republice kvůli možnému zatčení na základě zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC). Putinova pozice se podle agentury od té doby ve vícero ohledech zlepšila.

Iránský prezident Ebráhím Raísí navštíví 7. prosince Moskvu, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem. Oznámil to dnes Kreml podle tiskových agentur. Program jednání se ještě dokončuje, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Mluvčí tak zatím nedokázal odpovědět na otázku, zda spolu oba politici budou hovořit o situaci na trhu s ropou.

Peskov naopak potvrdil, že ropa má být jedním z témat Putinovy středeční návštěvy ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii, spolu s vyhrocením izraelsko-palestinského konfliktu.

Moskva a Teherán posílily bezpečnostní, politické a ekonomické vazby od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, protože obě země jsou terčem amerických sankcí, napsala agentura Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes zúčastnil summitu států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) v Minsku, Arménie ho vynechala.

Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170 000, uvedla dnes státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně díky dobrovolným kontraktům s armádou.

TASS připomněl, že předchozím výnosem, platným od letošního 1. ledna, Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2 039 758 lidí včetně 1 150 628 vojáků. Nový dekret stanovuje početnost ozbrojených sil na 2 209 130 lidí, včetně 1 320 000 vojáků.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který přesunuje práva na řízení petrohradského letiště Pulkovo z rukou zahraničních investorů na ruskou firmu. Informovaly o tom dnes agentury Bloomberg a Reuters. Mezi dotčené zahraniční investory patří německá společnost Fraport a firmy z oblasti Perského zálivu.

Společnost provozující letiště Pulkovo má celkem 14 spoluvlastníků. Fraport v ní vlastní zhruba čtvrtinový podíl, podobné podíly drží katarský státní investiční fond QIA a ruská státní banka VTB.

Rusko se vrací, sílí a upevňuje svou svrchovanost jako světová velmoc, prohlásil dnes podle agentury Interfax ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že bez silného Ruska není možný žádný trvalý a stabilní světový řád." Je to naše země, která je v čele vytváření spravedlivějšího světa," řekl Putin.

Boj země za svrchovanost v nynější „speciální vojenské operaci", jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, má podle prezidenta „bez jakéhokoliv přehánění národně osvobozovací charakter". Rusko podle něj bojuje nejen za svou svobodu, ale za svobodu celého světa.

Rusko musí získat převahu na poli umělé inteligence (AI), prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Na konferenci v Moskvě také uvedl, že současná dominance západních technologických systémů v Rusku je nepřípustná a nebezpečná, a přislíbil, že brzy schválí novou strategii rozvoje umělé inteligence. Informovala o tom agentura TASS.

Lídry v nástrojích umělé inteligence jsou v současnosti Čína a USA, podotkla agentura Reuters. Moskva má podle ní taktéž ambicí stát se silným hráčem na poli AI, ale její úsilí komplikuje válka na Ukrajině. Ta vede k odlivu talentovaných vědců a vývojářů z Ruska a k západním sankcím, které omezily dovoz špičkové techniky do země.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém dnešním projevu na virtuálním summitu G20 prohlásil, že je nutné hledat cesty k zastavení tragédie, již představuje válka na Ukrajině. Vyjádřil se tak ke konfliktu, který Moskva z jeho rozhodnutí loni sama zahájila nevyprovokovanou invazí do sousední země. Šéf Kremlu rovněž tvrdil, že Rusko nikdy neodmítalo účastnit se mírových rozhovorů s Kyjevem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně v minulosti opakovaně zdůraznil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou jsou možné jen v případě, že Moskva z území jeho země stáhne svá vojska.

Ruský prezident Vladimir Putin promluví na nadcházejícím virtuálním summitu největších světových ekonomik ze skupiny G20. S odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova o tom informovala ruská státní média. Putin se předchozích dvou summitů, které se za osobní účasti světových státníků a dalších vrcholných představitelů konaly v Indonésii a Indii, neúčastnil; jeho místo na nich zaujal šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Putin zažívá svůj nejlepší měsíc od začátku invaze: protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil selhala a Západ obrátil svou pozornost k Pásmu Gazy, uvedl deník Times. Podle nich ruské ztráty byly těžké, a to více než dvakrát vyšší než ztráty ukrajinské, ale obrana vydržela.

Rusko nehodlá zavřít své okno do Evropy, řekl Vladimir Putin. Těžké časy podle něj Rusko prožívá ve vztahu k evropským elitám, nikoliv společnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který nařizuje předat všechny akcie energetické společnosti Krymenergo do vlastnictví Krymské republiky, jak ruské úřady nazývají správu poloostrova, anektovaného v rozporu s mezinárodním právem na jaře 2014 Ruskem. Ukrajinská agentura Unian označila Putinův dekret za „uzákonění krádeže" největší energetické společnosti na okupovaném Krymu, podle deníku Ukrajinska pravda jde o reakci Moskvy na prohru u mezinárodní arbitráže. Putinův dekret byl dnes zveřejněn na úředním portálu a platí od dnešního dne, uvedl list Kommersant.

Ruský prezident Vladimir Putin v doprovodu ministra obrany a náčelníka generálního štábu navštívil v noci na dnešek v Rostovu na Donu štáb Jižního vojenského okruhu, který řídí ruské vojenské tažení proti Ukrajině. Informovaly o tom dnes zahraniční tiskové agentury. Podle mluvčího Kremlu si Putin vyslechl hlášení o chodu vojenské operace a seznámil se s novými modely vojenské techniky. Překvapivá návštěva Rostova, která se uskutečnila po prezidentově cestě do Kazachstánu, je druhá během méně než měsíce, upozornila agentura AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes na návštěvě v Kazachstánu se svým protějškem Kasymem-Žomartem Tokajevem podepsal plán o spolupráci pro následující tři roky. Vyzval také k utvoření nových přepravních tras v Asii pro ruské zemědělské produkty v souvislosti se sankcemi, které vůči Moskvě zavedly západní země po ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Na konci října se hlavně na ruských kanálech platformy Telegram rojily zprávy o tom, že ruský prezident Vladimir Putin zemřel. Minulý týden mluvčí ukrajinské rozvědky GUR naznačil, že šiřiteli fámy byli vysoce postavení ruští úředníci a jejím účelem bylo zkoumat reakci společnosti na takovou zprávu. Nicméně vedle toho se ruské úřady zaměřily i na to, zda reakce běžných Rusů byly radostné, a to nezůstane bez trestu.

Ruský prezident Vladimir Putin, který dal loni v lednu rozkaz k útoku své armády na sousední Ukrajinu, dnes v souvislosti s izraelským postupem v Pásmu Gazy prohlásil, že se „žádný normální člověk“ nemůže s klidem dívat na fotografie krvácejících a trpících dětí. Jeho slova citovala státní agentura TASS.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon o odstoupení Moskvy od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž byla příslušná norma oficiálně zveřejněna, a zákon tak vstupuje v platnost. Už před tím ho schválily obě komory ruského parlamentu.

Předseda Dumy - dolní komory parlamentu - Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko ruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly.

Vladimir Putin používá minimálně dva dvojníky. Vyplynulo to z analýzy na základě umělé inteligence, kterou provedla japonská televize TBS, informuje britský server The Sun. Podle ní se reálný Putin účastnil například vojenské přehlídky na začátku května, avšak na inspekci Krymského mostu už měl dorazit dvojník - rysy v obličeji se shodovaly jen z 53 procent s reálným Putinem.

Gerasimov prezidentovi Putinovi, vrchnímu veliteli ruské armády, řekl, že vojska „plní úkoly podle plánu“, vzkázal mluvčí Peskov.

Agentura RIA Novosti napsala, že Putin měl také jednání s vysoce postavenými představiteli ministerstva obrany. „Pozdravujte všechny velitele. Hodně štěstí,“ řekl podle ruských médií Putin.

Agentura TASS píše, že Putin štáb invazních jednotek v Rostově na Donu navštívil počtvrté od vpádu na Ukrajinu. Naposledy to bylo v srpnu.

Prezident Putin navštívil štáb ruských sil v Rostově na Donu, uvedl mluvčí Kremlu Peskov. Šéf generálního štábu Gerasimov ho informoval o průběhu invaze na Ukrajinu.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Mezinárodní olympijský výbor z diskriminace. Jako důvod podle agentury AFP uvedl záměr MOV nechat startovat ruské sportovce na hrách v Paříži kvůli invazi na Ukrajinu v omezeném počtu a pod neutrální vlajkou.

„Díky některým lídrům olympijského hnutí jsme zjistili, že hry mohou být použity jako nástroj politického nátlaku proti lidem, kteří nemají s politikou nic společného,“ uvedl Putin při proslovu v Permu.

Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil, že na jeho rozkaz budou nad Černým mořem hlídkovat ruské stíhačky MiG-31 vyzbrojené hypersonickými střelami Kinžal, schopnými zasáhnout cíle ve Středozemním moři, kam Spojené státy přesouvají své letadlové lodě v reakci na útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael.

(Spojené státy) vyslaly dvě letecké skupiny do Středozemního moře. Chci říci, že to není hrozba, co teď oznamuji: na můj rozkaz vzdušné a kosmické síly začínají stálé hlídkování nad mezinárodními vodami Černého moře a naše letadla MiG-31 jsou vyzbrojena systémem Kinžal. Ty, jak známo, mají dolet více než 1000 kilometrů a dosahují rychlosti devětkrát vyšší než rychlost zvuku. Varoval jsem, že toto není hrozba, ale budeme za pomoci (této) zbraně kontrolovat, co se děje ve Středozemním moři," řekl Putin na tiskové konferenci podle ruských médií. Agentura Interfax dodala, že podle ruských vojáků je Kinžal s to zasahovat cíle vzdálené až 2000 kilometrů a že na jihu Ruska je deset stíhaček MiG-31K, tedy verze vyzbrojená hypersonickou raketou.

Putin během návštěvy Číny označil dodávku amerických raket ATACMS na Ukrajinu za chybu, situaci na frontě ale tyto střely podle něj výrazně nezmění. „(Tyto rakety) samozřejmě způsobují škody a znamenají další hrozbu. My ale budeme schopni útoky odrazit,“ prohlásil Putin. „A co je nejdůležitější, (rakety ATACMS) postrádají kapacitu změnit situaci na frontě,“ dodal.

Putin přijal pozvání vietnamské hlavy státu Vo Van Thuonga k návštěvě Vietnamu. Státníci se setkali v Pekingu na okraj summitu. „Vietnamský prezident Vo Van Thuong pozval Putina, aby v brzké době navštívil jeho zemi, a Putin pozvání s potěšením přijal,“ napsala oficiální vietnamská tisková agentura VNA.

Žádné praktické přípravy na návštěvu zatím neprobíhají, protože ještě nebylo stanoveno datum možné návštěvy, citovala agentura Reuters jednoho z ruských diplomatů. Putin rovněž pozval Vo Van Thuonga do Moskvy, dodal diplomat.

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Sia už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters.

Putin, který je teprve na své druhé zahraniční cestě mimo státy někdejšího Sovětského svazu od loňského útoku Ruska na Ukrajinu, v rozhovoru se Siem vyjádřil přesvědčení, že v dnešní složité době je nutná úzká koordinace zahraniční politiky.

Čínský prezident zase konstatoval, že vzájemná důvěra mezi dvojicí mocností se stále prohlubuje. Zároveň si pochvaloval, že se s Putinem za uplynulých deset let sešel už 42krát, díky čemuž je pojí hluboké přátelství.

„Vzhledem k současným geopolitickým podmínkám jsou možnosti udržovat kontakty a rozvíjet vztahy velmi omezené. Je ale uspokojivé, že (Rusko) udržuje vztahy s mnoha evropskými zeměmi a Maďarsko je jednou z nich,“ řekl Putin podle AFP Orbánovi. Podle hlavy ruského státu je „velmi důležité mít možnost vyměňovat si názory se zemí Evropské unie“.

Ruský prezident Putin se v Číně setkal s maďarským premiérem Orbánem a vyjádřil spokojenost se vztahy mezi Moskvou a Budapeští, uvedla AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin přicestoval do Pekingu, kde se sejde s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzka lídrů je naplánovaná na středu, stejně jako Putinův projev na summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Během dneška se Putin sejde s řadou dalších asijských lídrů, uvedla agentura RIA Novosti.

Ruský prezident Vladimir Putin se na okraj summitu k projektu nové Hedvábné stezky setká ve středu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, oznámil Kreml.

Ruský prezident Vladimir Putin nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině. Putin, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, se tak vyjádřil v rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN před svou chystanou návštěvou Číny, kde se má v úterý a ve středu zúčastnit summitu k projektu nové Hedvábné stezky.

Ruské síly zlepšily své pozice téměř na celé frontě na Ukrajině, prohlásil Putin. Jmenoval přitom oblast Avdijivky, Kupjansku i záporožský region.

Ruský prezident Vladimir Putin popřel, že by se Rusko podílelo na sabotáži na plynovodu spojujícího Finsko s Estonskem. Putin řekl novinářům v Kyrgyzstánu, že to je „úplný nesmysl“, a dodal, že ani nevěděl, že plynovod existuje. Uvedl také, že škody mohlo způsobit zemětřesení.