Bývalý poradce se ostře pustil do Putina: Žene Rusko do záhuby a ignoruje zásadní lekce
Bývalý poradce exsovětského vůdce Borise Jelcina Alexander Temerko, který se nyní živí jako podnikatel v Británii, přirovnal invazi ruského prezidenta Vladimira Putina k čínskému konfliktu s Vietnamem. Události z roku 1979 se podle něj v mnoha ohledech shodují s probíhající rusko-ukrajinskou válkou a nasvědčují Putinově prohře. Prezident by se měl z historie poučit, píše Temerenko, autoritářský vůdce ale místo toho vede Ruskou federaci k záhubě. „Paralely mezi dvěma válkami jsou neskutečné a představují zásadní lekci pro prezidenta Putina. Takovou, kterou on vytrvale a bláhově ignoruje.“
Ruský prezident se podle Temerka otočil zády k historii, když se rozhodl dál vést zoufalou válku bez šance na úspěch, invaze se totiž detailně podobá konfliktu ze sedmdesátých let. Tento krok se mu velmi brzy vymstí, varuje bývalý prezidentský poradce a dodává: „Putin není tak chytrý.“
Ruský vládce v minulosti vyjádřil nesouhlas s připojením Ukrajiny do Evropské unie nebo do NATO hned několikrát, invazí přitom proces zřejmě urychlil a zároveň neúmyslně motivoval Švédsko a Finsko k odstoupení od neutrality. „Putin situaci nezvládl do takové míry, že se lídři od Washingtonu přes Londýn až po Berlín shodli nejen na obraně Ukrajiny před jejím agresorem, ale ještě na zajištění znovuzískání jejích dříve ztracených území,“ napsal pro server DailyMail.
Válka na Ukrajině je podle něj vyvrcholením dlouholetého sporu mezi Ruskem a Západem a výsledkem bude „drsná, ale silná lekce pro všechny tyhle tyranské agresory, jako je on, kteří se cítí ohroženi polarizovaným mezinárodním systémem, který jsme vybudovali“. „Tím vzkazem bude: Kdokoli, kdo doufá, že půjde do Nebe, když bude světu vyhrožovat zbraněmi hromadného ničení, se místo toho nakonec ocitne před Mezinárodním trestním tribunálem a pak v potupném neslavném pekle,“ uvedl.
Historie se opakuje
Před více než čtyřiceti lety, čtyři roky po skončení vietnamské války s Jižní Koreou, vtrhla čínská armáda na vietnamské území. Cílem bylo zemi zcela znemožnit, demilitarizovat ji a nastolit v ní nový režim, kompletně přeskládat její politické struktury a vytvořit z ní stát plně napojený na Čínskou republiku. Čínská armáda překročila vietnamské hranice v únoru 1979, a jelikož se Vietnam ještě vzpamatovával z tříletého boje proti jihokorejským a americkým vojskům, Čína počítala jen s minimálním odporem.
Došlo ale k naprostému opaku, napsal Temerko. Vietnam byl oslaben chudobou a žádný válečný analytik zemi nedával příliš vysoké šance na obranu před sousedním gigantem, tamní armádě se ovšem navzdory očekávání podařilo čínské jednotky vyhnat během necelých dvou měsíců. Čína přitom na území Vietnamu poslala šestinásobnou armádu. „Najednou svět viděl, že nohy Kolose jsou z jílu,“ píše Temerko. „Jaderná supermocnost nebyla schopná porazit malou, nýbrž dobře vybavenou, vytrénovanou vietnamskou armádu, kterou posílily a namotivovaly předchozí boje.“
Podobná situace podle Temerka nastala letos. Ruská armáda vzdala snahy o dobití Kyjeva a místo toho se přesunula na východ země, kde díky odhodlaným Ukrajincům nedosahuje žádného výrazného pokroku. Okupanti opustili také Charkov, město nacházející se pouhých 30 kilometrů od hranic s Ruskem, podobně jako tehdy Čína vzdala boje v Lang Sonu nedaleko od svých hranic.
Putin není tak chytrý
Tehdejšímu Předsedovi celostátního výboru Čínského politického shromáždění Teng Siao-pchingovi stačilo jen několik týdnů na to, aby pochopil, že jeho armáda je dobrá maximálně tak na slavnostní průvody u Mao Ce-tungova mauzolea, pokračuje Temerko. „Nezlomil se pod paranoiou, nezačal manicky vyhledávat externí nepřátele a ani se zoufale nesnažil utratit všechny zbývající finance na zásobení své zlikvidované armády raketami a tanky, místo toho se rozhodl své vojáky stáhnout a uvědomil si, že globální začlenění a rostoucí ekonomika jsou mnohem důležitější než zachování mýtu o nejzuřivější armádě na světě. Putin ale není ani z části tak chytrý jako Teng Siao-pching.“
Faktem je, že Rusko je agresor a vyvrhel a jeho „legendární“ armáda se ukázala jako barbarský a ostudný gang válečných zločinců a loupežníků, pokračoval ve svém vyjádření Temerko. Putin je podle něj ovlivňován mýty z minulosti, konkrétně těmi pojednávajícími o bývalých vojenských úspěších, které se staly hlavním předmětem ruské propagandy.
„Federace nevykazuje žádné známky toho, že by se vydala ‚Čínskou cestou‘ – tedy přestat, změnit směr a napravit své chyby – a výsledek je naprostá katastrofa,“ uzavřel Temerko. „Současný ruský vůdce nikdy nebude Teng Siao-pching. Skončí to tak, že Ukrajina zlikviduje ruskou armádu a Západ zlikviduje ruskou ekonomiku. Ruské zásoby oleje a plynu budou nahrazeny zelenou, jadernou energií podpořenou koordinovaným systémem plynového zásobování, který my na Západě společně vybudujeme velmi brzy a velmi rychle.“ Doufat podle něj teď můžeme jen v to, že Putina nahradí lepší vůdce, který federaci opět začlení mezi světové země.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
