Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Členské státy EU mají tři způsoby, jak mohou finančně podpořit Ukrajinu. Nejúčinnější variantou je reparační půjčka založená na zmrazených ruských aktivech v Evropě, řekla dnes europoslancům v Bruselu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Další možností je, aby EU využila k získání kapitálu „manévrovací prostor“ ve svém rozpočtu, nebo aby se členské státy dohodly na získávání kapitálu samy, dodala von der Leyenová ve svém projevu v Evropském parlamentu.
„Všichni chceme, aby tato válka skončila. Trvalý mír však závisí na silné a nezávislé Ukrajině,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy ve svém projevu, který měl zhodnotit nedávný říjnový summit EU. „Putin si stále myslí, že nás přemůže, že Rusko časem dokáže dosáhnout svých cílů na bojišti. To je ale zjevný mylný odhad,“ dodala s tím, že je potřeba i nadále tlačit na Rusko a přivést ho k jednacímu stolu.
V ruské Orelské oblasti dopadly úlomky některých sestřelených dronů na obytné čtvrti, kde poškodily několik vozidel a balkony bytových i soukromých domů, uvedl gubernátor Andrej Klyčkov na telegramu. V tuto chvíli podle něj nejsou k dispozici žádné informace o obětech.
Nejvíce bezpilotních letounů, po 32, bylo podle ranní zprávy ruského ministerstva obrany zveřejněné na telegramu zničeno shodně nad Kurskou a Belgorodskou oblastí. Voroněžká oblast zaznamenala 20 dronů, 17 bylo zachyceno na Černým mořem. Přítomnost několika ukrajinských dronů ohlásilo také osm dalších oblastí včetně okupovaného Krymu a moskevského regionu, kde byl podle ministerstva zachycen jeden dron.
Od středečního večera vyslalo Rusko nad Ukrajinu jednu balistickou raketu Iskander-M a 138 dronů, z nichž asi 90 bylo íránského typu Šáhed, které Rusové vyrábějí pod názvem Geraň. Podle předběžných údajů z dnešního dopoledne ukrajinská obrana zneškodnila 102 dronů, a to palbou či s pomocí prostředků elektronického boje.
Portál deníku Ukrajinska pravda dnes napsal, že drony v jihoukrajinském Mikolajivu zranily šest lidí, z nichž tři jsou ve vážném stavu. Server rovněž informoval o zásahu dronů ve městě Arcyz v Oděské oblasti, které ohlásilo škody na zařízení kritické infrastruktury, administrativní budově a dílnách.
