Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
OSN dnes upozornila také na říjnové výpadky v dodávkách proudu na Ukrajině, které má na svědomí Rusko svými údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Dlouhodobé výpadky v dodávkách tepla, elektřiny nebo vody podle vedoucí HRMMU Danielle Bellové způsobí extrémní obtíže zejména seniorům, lidem se zdravotními postiženími nebo rodinám s malými dětmi. Moskva se od začátku invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť ve snaze narušit morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu, napsala už dříve agentura AP.
„Ukrajinské ozbrojené síly údajně také útočily na energetická a průmyslová zařízení v Ruské federaci. HRMMU však nebyla schopna nezávisle ověřit dopad těchto útoků na civilní obyvatelstvo,“ uvedla OSN v doprovodné zprávě.
Počet civilních obětí ruské války proti Ukrajině byl i v říjnu vysoký, zabito jich bylo nejméně 148 a dalších 929 utrpělo zranění, což odpovídá bilancím ze září a srpna. Ve své nejnovější zprávě to uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská invaze na Ukrajinu podle ní vyžádala životy přinejmenším 14.534 civilistů včetně stovek dětí, dalších 38.472 osob včetně nezletilých bylo zraněno. Naprostou většinu obětí OSN eviduje na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
Mise zároveň upozorňuje, že skutečný počet obětí bude zřejmě podstatně vyšší, a zmiňuje, že nemohla ověřit a započítat všechny hlášené oběti, zejména po začátku ruské invaze a v některých městech, jako je třeba ukrajinský Mariupol, o který svedly obě země těžké boje na začátku války. Toto město nyní okupují Rusové.
„Velmi vítám závazek Evropské rady pokrýt finanční potřeby Ukrajiny na příští dva roky. Úzce spolupracujeme s Belgií a všemi členskými státy na možnostech, jak tento závazek splnit,“ uvedla šéfka komise Ursula von der Leyenová.
O možnostech financování Ukrajiny by měli dnes v Bruselu debatovat i unijní ministři financí. „Možnost číslo jedna je využít manévrovací prostor v rozpočtu a získat peníze na kapitálových trzích. Možnost číslo dva je mezivládní dohoda, podle které si členské státy samy získají potřebný kapitál. Možnost číslo tři je reparační půjčka založena na imobilizovaných ruských aktivech,“ vyjmenovala von der Leyenová.
Evropská unie by tak Ukrajině poskytla půjčku, kterou Kyjev vrátí, jestliže Rusko zaplatí válečné reparace. „To je nejúčinnější způsob, jak udržet ukrajinskou obranu a ekonomiku. A nejjasnější způsob, jak dát Rusku najevo, že čas nehraje pro něj,“ dodala předsedkyně komise a zopakovala, že Evropa bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.
