Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.
Incident s drony podle Orbána žádný význam nemá a maďarské ministerstvo obrany obvinění ze strany Kyjeva odmítlo. „Ale řekněme, že dron by několik metrů letěl nad ukrajinské území. No a co? Ukrajina není nezávislá země. Ukrajina není suverénní země,“ řekl Orbán v podcastu mluvčího své strany Fidesz. Dodal, že „my držíme Ukrajinu nad vodou; Západ ji drží nad vodou; my jí dáváme zbraně“.
Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil dnes předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí mohl převzít osobně.
Dalšími dvěma finalisty byli novinářka Mzia Amaglobeliová z Gruzie a ázerbájdžánský žurnalista Ulvi Hasanli.
Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) dnes na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.
Lipavský zveřejnil fotografie, jak vypadá česká ambasáda v Moskvě po činu vandalů. „Každý stát musí zajistit ochranu diplomatů a bezpečnost zastupitelských úřadů. Tento útok je nepřijatelný,“ napsal šéf české diplomacie.
Česko-ruské vztahy jsou zejména kvůli pokračující válce na Ukrajině už několik let na bodu mrazu.
