„Rusové se musí zbavit Putina.“ Fiala zmínil Bonda a uklidňuje Česko: Nebezpečí nehrozí
Premiér Petr Fiala (ODS) nemá žádné informace o tom, že by Česku v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu hrozilo nebezpečí. Řekl to v pořadu České televize Události, komentáře. Rusové by se podle něj měli zbavit prezidenta Vladimira Putina.
Fiala neumí odhadnout, jak dlouho ještě bude válka trvat, tuší ale, čím by se dala ukončit. „Tady útočí Rusové na jemu nejbližší národ. Slované na Slovany, Ukrajina a Rusko je mnohostranně propojená, takže to není jednoduché ani pro ruskou společnost. Nežijeme ve světě Jamese Bonda, Rusové se musí zbavit Putina. Válku může ukončit více věcí - dohoda o příměří, že se Ukrajinci ubrání. Doufám, že se Ukrajina ubrání,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Podle Fialy je ruská invaze na Ukrajinu snahou Vladimira Putina obnovit imperialistické Rusko, vinu ale dává i západním zemím. „Je to i výsledek slabé reakce na anexi Krymu. Co Putin chce, je jasné, ale myslím si, že nepočítal se silným a statečným odporem Ukrajinců a s reakcí Západu. Za Putinovo chování si především může Vladimír Putin sám, to je třeba říct. Nic neomlouvá tuto agresivitu, jako nic neomlouvalo Hitlerovu agresivní politiku, která vedla k druhé světové válce,“ řekl premiér v ČT.
Podle něj se nelze jen tak domlouvat na míru s někým, kdo neustále porušuje pravidla. Západ podle něj udělá vše pro to, aby konflikt zažehnal. „Putin přistoupil k nepředstavitelné agresi. Na to musíme reagovat, a to stejně silně,“ uvedl. Konstatoval ale, že začátku Putinova „snu“ o návratu SSSR nejspíše mohlo předcházet i to, jak slabá byla reakce na anexi Krymu.
Pekarová o zaškobrtnutí Západu
V pořadu vystoupila i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která konstatovala, že i nyní má za sebou Západ jistá zaškobrtnutí. „Putin nečekal, že bude Ukrajina srdnatě vzdorovat, a patří jim velký obdiv. Záměrně říkám, že my bychom ale neměli obdivovat, ale podporovat. A Západ, byť zaškobrtnutí udělal, může ještě udělat vícero věcí,“ uvedla s tím, že je pro ni zklamáním, že se ze systému SWIFT vyřadí jen sedm ruských objektů. Podle Pekarové Adamové jsou některé státy „liknavé“ a měli by následovat českého vzoru.
Trošku tvrdší byl předseda horní komory parlamentu Miloš Vystrčil (ODS). „Mohli jsme být rychlejší,“ zmínil s tím, že je ale rád, že jsou nyní státy sjednocené. Musíme si ale podle něj uvědomit, že jsme pořád v určité míře - a každý stát jinak - závislí na plynu z Ruska. „Platíme Putinovi válku, a buď si to přiznáme a přistoupíme na omezení, která budou mít negativní důsledky na kvalitu našeho života, nebo si to nepřiznáme a budeme si myslet, že to nějak dopadne. Ono to nějak dopadne, ale nedopadne to dobře pro Ukrajinu, a tak i pro nás. Jestliže padne Ukrajina, tak je to porážka civilizovaného světa, demokracie a našich hodnot,“ řekl šéf Senátu.
Oba šéfové komor se shodli, že by se Ukrajina měla dostat minimálně do seznamu kandidátů do EU. Podle Vystrčila ale není na pořadu dne vstup do NATO, to by totiž podle něj opravdu hrozilo, že Putin vytasí jaderný arzenál.
„Musíme pomáhat, síla a odvaha Ukrajiny mi dávají naději“
Do doby, než válka skončí, musíme Ukrajině a uprchlíkům pomoci, konstatoval dále Fiala. Připomněl, že Česko bylo mezi prvními, kdo poslal zbraně na obranu Ukrajiny a hlavního města Kyjeva.
Fialovi dodává naději to, že „reakce Západu je silná, jednoznačná, spontánní. Naději mi také dává, ač je to strašné, statečnost ukrajinského národa, která bojuje ze všech sil proti ruské agresi, myslím, že to Putin nečekal,“ uvedl s tím, že podobnou naději mu dává i to, jak statečně a silně se Ukrajina brání.
Putin využívá jaderné zbraně k psychologické válce
Předseda vlády se také snažil uklidnit jistou paniku, která prostupuje mezi Čechy. „Nemáme žádné signály, že by nám něco hrozilo, a ta naše bezpečnost je založena na tom, že jsme členy NATO. Účastnil jsem se v pátek s prezidentem Milošem Zemanem summitu a od států zaznělo jasně, že budeme bránit každý metr území, co patří do NATO, a budeme je bránit všemi silami,“ uvedl s tím, že Putin využívá jaderné zbraně jako odstrašující a podle něj ani nepomyslel na to, že by je použil.
Podle Fialy vede Putin psychologickou válku a dostane se jen tam, kam jej sami pustíme.
