ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující ruskou invazi na Ukrajině. Zprávy o pokračující agresi vám budeme přinášet zase zítra. Prozatím přejeme dobrou noc. 

V předvečer výročí ruské invaze trvá administrativa amerického prezidenta Joea Bidena při jednání s Ukrajinou na nutnosti konsolidace zisků a vedení protiofenzívy, píše Politico. Bílý dům navíc Zelenskému doporučil, aby se na ofenzivu připravil již nyní, tedy v době, kdy s pomocí Spojených států a Evropy nejsou žádné problémy.

Podle gubernátora ruské Belgorodské oblasti zemřela v důsledku ukrajinské dělostřelecké palby 12letá dívka. Ta dnes zemřela na ulici následkem dělostřelecké palby z ukrajinské strany, tvrdí gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Incident se podle něj odehrál ve vesnici Novaja Tavolžanka, která se nachází v bezprostřední blízkosti ukrajinské hranice.

V Mykolajivu šetří elektřinou a ulice jsou tak jen spoře osvětleny. Lidé si na ulicích svítí telefony nebo svíčkou. 

Při dnešním ruském ostřelování obcí v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dnes o život přišli tři civilisté z jedné rodiny. Další zásah způsobil škody na energetické infrastruktuře, informovaly ukrajinské úřady.

Správa Chersonské oblasti uvedla, že ruská střela dnes ráno zasáhla v obci Burhunka nedaleko Beryslavi dvůr domu, v němž žila rodina. Na místě zemřeli matka, otec a strýc dvou dětí, z nichž jedno utrpělo zranění a je nyní ve stabilizovaném stavu v péči lékařů.

Švédsko vstoupí do NATO pouze společně s Finskem. Trvají na tom vlády obou zemí, jak zaznělo i na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Ratifikaci zatím brání Maďarsko a Turecko. Žádosti obou zemí o vstup do NATO by měly být ze „strategických důvodů“ ratifikovány současně, uvedl i švédský premiér Ulf Kristersson.

Kamianka připomíná výjev z apokalypsy. Kolem této Záporožské obce najdeme zničenou vojenskou techniku i pozůstatky přímých střetů.

Ruské ministerstvo obrany dnes obvinilo Ukrajinu z přípravy provokace, v níž by na Moskvu svalila obvinění za „hrubé narušení“ jaderné bezpečnosti. Úřad nevysvětlil, jak k tomuto závěru došel, ani ho nepodložil žádnými důkazy, napsala agentura DPA.

Podle ministerstva hodlá Kyjev příští týden, v den prvního výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, obvinit Moskvu z bombardování jaderných objektů a radioaktivního zamoření životního prostředí. Za tímto účelem podle Moskvy nejmenovaný evropský stát přepravil na Ukrajinu několik kontejnerů s radioaktivním materiálem, který by měl být následně použit k zinscenování lokálního radioaktivního zamoření.

USA podle serveru Politico tlačí na Ukrajinu, aby těžila z dosavadních válečných úspěchů a vrhla se na protiofenzívu. Píše to na twitteru TV Nexta. 

Ruský voják na obhlídce okupovaného území v Doněcké oblasti. 

Francouzské kolové stíhače tanků AMX-10RC mají dorazit na Ukrajinu koncem příštího týdne, řekl francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu v rozhovoru zveřejněném 18. února.

Válka na Ukrajině bude stát německou ekonomiku do konce letošního roku kolem 160 miliard eur (3,8 bilionu Kč), což odpovídá zhruba čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian v rozhovoru s listem Rheinische Post. Válka tak podle něj sníží německý HDP o 2000 eur (téměř 50.000 Kč) na osobu, napsala agentura Reuters.

V německé ekonomice má relativně vysoké zastoupení průmysl, v němž je řada odvětví energeticky náročná. Německá ekonomika tak byla výrazně zasažena prudkým vzestupem cen energie v důsledku ruského útoku na Ukrajinu, upozorňuje Reuters.

Spojené státy se obávají, že Čína zvažuje, že Rusku poskytne vojenské vybavení pro boje na Ukrajině, včetně zbraní a munice. Televizní stanici CBS to řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken, který také zopakoval, že Čína podle USA už Rusku jistou vojenskou podporu - nikoliv ovšem zbraně a munici - poskytla.

„Byli jsme svědky toho, že čínské firmy ruské vojenské snažení podpořily vojenským vybavením, samozřejmě v Číně neexistuje skutečný rozdíl mezi soukromými společnostmi a státem. Čeho se obáváme nyní, je, že Čína zvažuje i poskytnutí zbraní a munice,“ uvedl Blinken, který má dnes na programu návštěvu Turecka, kam vyrazil z Mnichovské bezpečnostní konference.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov plánuje po odchodu ze státní služby založit vlastní žoldnéřskou formaci podobnou Wagnerově skupině (v přepisu z ruštiny Vagnerově), kterou provozuje ruský podnikatel Jevgenij Prigožin. Uvedl to dnes na sociální sítí Telegram. Oznámení přichází v době spekulací o upadajícím vlivu Prigožina a jeho skupiny.

Podle Kadyrova dosáhla Prigožinova žoldnéřská Wagnerova skupina „působivých výsledků“ při plnění těch nejtěžších úkolů v bojích na Ukrajině. „Takové profesionální formace jsou bezpochyby potřebné a nezbytné. Proto, až skončím se svou prací ve státní službě, vážně plánuji vytvořit konkurenci našemu drahému bratru Jevgeniji Prigožinovi a založit soukromou vojenskou společnost,“ napsal Kadyrov.

Mnichovská bezpečnostní konference ukázala silnou transatlantickou jednotu. Dnes to v bavorské metropoli během závěrečného prohlášení ke konci třídenní akce řekl šéf konference Christoph Heusgen. Ocenil projevy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a americké viceprezidentky Kamaly Harrisové, o kterých řekl, že právě tato vystoupení na něj nejvíce zapůsobila. Za dobrý výsledek označil i to, že spolu v Mnichově jednali americký ministr zahraničí Antony Blinken a vysoký čínský diplomat Wang I.

V nizozemském Haagu vznikne registr ukrajinských ztrát způsobených Ruskem. Informoval o tom ukrajinský ministr spravedlnosti Denis Maljuska.

Spojené státy se obávají, že Čína zvažuje, že Rusku poskytne vojenské vybavení pro boje na Ukrajině, včetně zbraní a munice. Televizní stanici CBS to řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken, který také zopakoval, že Čína podle USA už Rusku jistou vojenskou podporu - nikoliv ovšem zbraně a munici - poskytla.

„Byli jsme svědky toho, že čínské firmy ruské vojenské snažení podpořily vojenským vybavením, samozřejmě v Číně neexistuje skutečný rozdíl mezi soukromými společnostmi a státem. Čeho se obáváme nyní, je, že Čína zvažuje i poskytnutí zbraní a munice,“ uvedl Blinken, který má dnes na programu návštěvu Turecka, kam vyrazil z Mnichovské bezpečnostní konference.

Na východoukrajinské město Družkivka dnes dopadlo několik ruských raket. Na telegramu o tom informoval gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Střely podle něj poškodily dva obytné domy, oběti ale zatím žádné hlášeny nejsou.

Družkivka leží v Doněcké oblasti jižně od Kramatorsku. Podle webu Ukrajinska pravda se ale nyní nachází relativně daleko od frontové line. Kyrylenko uvedl, že se město, které mělo před válkou zhruba 60.000 obyvatel, přesto stává často terčem ruského ostřelování.

Loni v noci na 24. února vzbudila Ukrajinku Svitlanu, která tehdy žila ve Lvově, její známá z Ameriky. Zavolala jí ve 4:30 a říkala: Ukrajinu bombardují! „Říkala mi, ať vezmu děti a utečeme. Nejdřív jsem Ukrajinu nechtěla opustit, pak jsem se ale rozhodla odjet do České republiky,“ řekla Svitlana v rozhovoru s ČTK. Teď už je i s dětmi zase zpátky ve Lvově na západě Ukrajiny, kde je podle ní situace klidnější, nicméně i tady se často i několikrát denně rozezní sirény varující před raketovým útokem.

„Život v mé zemi se za poslední rok zásadně změnil. V očích lidí je vidět bolest, zoufalství a smutek. Nikdo neví, co bude zítra. Zvýšily se ceny, množství lidí zůstalo bez práce. I přesto ale všichni věří ukrajinské armádě. A ve vítězství Ukrajiny,“ říká 43letá Svitlana. V Česku zůstala se svými dvěma dětmi do konce loňského léta. „V létě mi připadalo, že válka brzy skončí, tak jsme se vrátili na Ukrajinu. Navíc jsme se měli kam vrátit, mnoho lidí takovou možnost nemá, protože jejich domovy byly zničeny,“ dodává Ukrajinka, která je loutkoherečkou.

Uprchlíci z Ukrajiny výrazně pomáhají zmírňovat nedostatek pracovních sil v Německu. Počet ukrajinských pracovníků v zemi, kteří podléhají povinným odvodům na sociální zabezpečení, se od začátku války na Ukrajině zvýšil o zhruba 65.000. Agentuře DPA to řekl člen představenstva spolkového úřadu práce Daniel Terzenbach.

Dalších zhruba 21.000 Ukrajinců a Ukrajinek navíc v Německu získalo takzvaný minijob, tedy zkrácený pracovní úvazek. Terzenbach očekává, že počet ukrajinských zaměstnanců v Německu se bude v příštích týdnech a měsících dál zvyšovat.

Stát za loňský rok zaplatil pojišťovnám za uprchlíky z Ukrajiny pojistné ve výši 4,49 miliardy korun. Běženci čerpali zdravotní péči za zhruba 1,9 miliardy Kč, na osobu zhruba polovinu proti Čechům. Rozdíl, asi 2,6 miliardy korun, zůstane zdravotním pojišťovnám. Vyplývá to z vyjádření ministerstev financí, zdravotnictví a zdravotních pojišťoven pro ČTK. Nárok na zdravotní pojištění mají uprchlíci, kteří v tuzemsku získali vízum dočasné ochrany. Dospělým stát pojistné platí po dobu 150 dní. Dětem, seniorům nebo matkám pečující o malé dětí po dobu platnosti víza.

Práci v Česku mělo na konci ledna 94.400 uprchlíků z Ukrajiny. Celkem si za poslední rok našlo místo 190.400 lidí s vízem k dočasné ochraně. Někteří už se vrátili do vlasti, nebo ze zaměstnání odešli. ČTK to sdělila mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Upřesnila, že sedm z deseti pracovníků jsou ženy. Nejčastěji uprchlíci obsazují pozice s nižší kvalifikací. Uplatnění v odborných profesích brání hlavně jazyková bariéra. Experti doporučují posílit kurzy češtiny a urychlit uznávání vzdělání.

V českých vojenských nemocnicích byly ošetřeny desítky zraněných ukrajinských vojáků. ČR zvažuje výcvik nižších ukrajinských důstojníků.

Česká republika dosud Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, loni do země napadené Ruskem vyvezli vojenský materiál za více než 50 miliard korun, sdělil ČTK David Jareš z odboru komunikace ministerstva obrany. Česko za svou pomoc získalo v lednu první kompenzaci z Evropské unie, peníze určené na modernizaci armády přislíbily také Spojené státy.

Ruský velvyslanec ve Spojených státech Anatolij Antonov obvinil USA, že se snaží ospravedlnit své snahy o rozdmýchávání krize na Ukrajině tím, že viní Rusko ze zločinů proti lidskosti. Uvedla to dnes agentura TASS.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v sobotu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila, že Rusko se na Ukrajině chová barbarsky a nehumánně, během invaze páchá válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Varovala, že pachatelé válečných zvěrstev se budou za své činy zodpovídat, protože spravedlnosti musí být učiněno zadost. Dodala, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na Ukrajině uspět, neboť by to jen podpořilo další autoritářské režimy.

"Vnímáme tyto výroky jako bezprecedentní pokus démonizovat Rusko v rámci hybridní války, která proti nám byla rozpoutána," řekl podle TASS Antonov.