ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy k tématu můžete očekávat opět zítra ráno.

Podle regionální vojenské správy zničilo ruské ostřelování mateřskou školu v obci Zolota Balka v Chersonské oblasti. Útok poškodil střechu, okna a částečně zničil druhé patro školky. Nebyly hlášeny žádné oběti na životech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk zemím, které odmítají návrat ruských a běloruských atletů do mezinárodních soutěží.

„Děkuji Estonsku, Litvě, Lotyšsku & Polsku za zásadový postoj. Snaha MOV vrátit sportovce z Ruské federace & Běloruska na olympiádu je legitimizací zločinné agrese proti Ukrajině. Nedovolíme, aby byl sport zneužíván proti lidskosti a k válečné propagandě!“ napsal na Twitter.

Spojené státy podporují plán Mezinárodního olympijského výboru na návrat ruských a běloruských sportovců na světovou scénu. Podle Bílého domu by měli mít reprezentanti obou zemí právo zúčastnit se olympijských her v Paříži jako neutrální sportovci. Uvedla to tisková mluvčí Karine Jeanová-Pierreová.

MOV se v posledních dnech snaží najít cestu, jak umožnit sportovcům z Ruska a Běloruska účast na mezinárodních soutěžích, z nichž byli v drtivé většině po loňské invazi na Ukrajinu vyloučeni. Snaha ale vyvolala ostrou reakci Ukrajiny i řady dalších zemí v čele s Polskem a Pobaltskými státy. Olympijské výbory Ukrajiny a Lotyšska už oznámily, že budou zvažovat bojkot pařížské olympiády, pokud na ni budou ruští a běloruští zástupci připuštěni.

Vyjednávání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině bude možné až ve chvíli, kdy Rusko projeví ochotu stáhnout své jednoty z okupovaných území. Podle agentury DPA to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz na besedě s občany v hesenském Marburgu.

„V momentě, kdy dají najevo, že cestou je stažení jednotek, v tom okamžiku se uvolní také cesta k rozhovorům s Ukrajinou - tím jsem si docela jistý,“ řekl Scholz. Pak podle něj nastane i možnost se domluvit. „Ale na tom musíme ještě trochu zapracovat,“ dodal kancléř.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes obvinil amerického velvyslance v Budapešti, že se snaží vměšovat do vnitřních záležitostí Maďarska. Podle agentury AP jde o doklad narůstajícího diplomatického rozkolu mezi Spojenými státy a Maďarskem. Szijjártó reagoval na vyjádření velvyslance Davida Pressmana pro server Politico, kde diplomat přístup Maďarska k válce na Ukrajině označil za „politiku schvalovanou ruským prezidentem Vladimirem Putinem“. 

AP uvádí, že se Pressman neváhá veřejně vyjadřovat k posilování protiamerických nálad v Maďarsku nebo k odporu, jaký Orbánova vláda projevuje vůči sankcím, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli vpádu na Ukrajinu. Velvyslanec se v lednu v jednom z tweetů zeptal: „Jak snaha chránit ruské oligarchy před sankcemi poslouží Maďarsku a Maďarům?“

Podle mariupolské městské rady došlo k výbuchu na dočasné ruské vojenské základně v okupovaném přístavním městě Mariupol ve východní Doněcké oblasti.

Starosta Melitopolu Ivan Fedorov rovněž informoval o explozích na ruské základně poblíž města a v ropném skladu v okupované obci Novobohdanivka, která se nachází 30 km severně od Melitopolu.

Ukrajina podepsala s EU dohodu o své účasti na programu jednotného trhu, uvedl premiér Denys Šmyhal. „Jeho rozpočet činí 4,2 miliardy eur. Naše účast přispěje k další podpoře ukrajinských podnikatelů, kteří jsou základem ekonomiky.“

Po konzultacích s kolegiem evropských komisařů došlo rovněž k podpisu memoranda o strategickém partnerství v oblasti obnovitelných plynů, informoval Šmyhal.

Ukrajinský soud nařídil vazbu pro bývalého náměstka ministra obrany, který je podezřelý z korupce. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na Státní úřad pro vyšetřování (DBR).

DBR zadrženého nejmenovala, podle ukrajinských médií však jde o Vjačeslava Šapovalova, jenž byl zodpovědný za zásobování vojáků potravinami a vybavením. Minulý měsíc v souvislosti s korupčním skandálem rezignoval.

Soud na žádost DBR uvalil na Šapovalova dvouměsíční vazbu a stanovil kauci pro jeho možné propuštění ve výši 402,6 milionu hřiven (kolem 238 milionů korun), píše server Ukrajinska pravda a agentura Interfax-Ukrajina. Státní úřad pro vyšetřování podle nich Šapovalova podezírá z podílu na předražených nákupech potravin a nekvalitní munice pro armádu, která už téměř rok brání zemi před ruskou agresí.

V projevu u příležitosti 80. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem v bitvě u Stalingradu ruský prezident Vladimir Putin narážel na obrovský arzenál ruských jaderných zbraní. Zároveň se zmínil o vojenské pomoci, kterou Ukrajině slíbili její evropští a američtí spojenci.

„Ti, kteří očekávají vítězství na bitevním poli, zřejmě nechápou, že moderní válka s Ruskem pro ně bude zcela jiná. Nejsme to my, kdo posílá své tanky k jejich hranicím. Ale máme způsob, jak odpovědět, a ten neskončí jen u použití obrněných vozidel. To by měl pochopit každý,“ prohlásil Putin.

Nejméně tři lidé zahynuli poté, co ruská raketa v noci na středu zasáhla ukrajinské město Kramatorsk, kde zničila obytný dům a poškodila devět dalších.

Policie uvedla, že byty byly zasaženy taktickou raketou Iskander-K ve 21:45 místního času. Mezi mrtvými jsou manželé a 61letý důchodce, jehož dcera se pravděpodobně stále pohřešuje. Osmnáct lidí bylo rovněž zraněno.

Poskytnutí britských bitevníků Ukrajině by bylo nepraktické kvůli dlouhému výcviku pilotů. Řekl to dnes podle agentury Reuters mluvčí britského premiéra Rishiho Sunaka. Pilot se s takovým strojem naučí létat nejdříve za 35 měsíců, vysvětlil mluvčí praktické problémy, které by byly podle Londýny spojeny s dodáním letounů Ukrajině na pomoc s bojem proti Rusku.

„Budeme Ukrajincům nadále naslouchat a zvažovat, co je správné z dlouhodobého hlediska, ale - pokud to pomůže pochopit situaci - nejrychlejší výcvikový program pro nového pilota je přibližně 35 měsíců,“ řekl mluvčí novinářům. „Současný britský program výcviku na tryskové letouny trvá pět let,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se po dnešním setkání s čelními představiteli EU, včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, v Kyjevě nechal slyšet, že „budoucnost EU se právě teď píše na Ukrajině“.

Bývalý ruský poručík, který působil na Ukrajině, řekl zpravodaji britské BBC v Rusku, jak byl svědkem mučení ukrajinských zajatců nebo rabování v okupovaném Melitopolu. Jistý plukovník prý jako metodu při výsleších zajatých ukrajinských vojáků používal předstírané zastřelení nebo výhrůžky znásilněním. BBC uvádí, že nebyla schopna nezávisle potvrdit výpověď bývalého poručíka o mučení, ale nijak se neliší od jiných svědectví o tom, jak Rusové týrají ukrajinské vězně. Ruské ministerstvo obrany se k věci nevyjádřilo.

Konstantin Jefremov je podle BBC doposud nejvýše postaveným příslušníkem ruské armády, který otevřeně promluvil o svých zážitcích z Ukrajiny. Loni 10. února přijel na Krym jako velitel odminovací jednotky 42. motostřelecké divize, která obvykle působila v Čečensku. „Nikdo tehdy nevěřil, že bude válka. Všichni si mysleli, že je to jen cvičení. Jsem si jistý, že ani vysoce postavení důstojníci to nevěděli,“ tvrdí.

Tři dny po začátku ruské invaze dostal se svými podřízenými rozkaz přesunout se z Krymu na sever. Mířili do Melitopolu, kde byli několik dnů na letecké základně, kterou už předtím obsadily ruské jednotky. „Vojáci i důstojníci brali všechno, co šlo. Prolezli letadla i všechny budovy. Jeden z vojáků si odnesl sekačku na trávu. Kbelíky, sekery, kola, všechno cpali do nákladních aut. Bylo toho tolik, že museli dřepět, aby se tam také vešli,“ vzpomíná Jefremov.

Severní Korea chce do okupovaných částí Donbasu vyslat policisty a vojáky, aby je využila jako pracovní sílu pro "rekonstrukční práce", píše jihokorejský Daily NK. V KLDR ale zůstanou rodiny těchto praconíků, aby neměli pokušení utéct na Ukrajinu. 

Zvolený český prezident Petr Pavel v rozhovoru s francouzskou agenturou AFP řekl, že spojenci by měli při podpoře Ukrajiny projevit více odvahy. Po ukončení konfliktu s Ruskem by se Ukrajina podle Pavla měla stát členem Severoatlantické aliance (NATO) i Evropské unie.

„Pokud jde o konvenční zbraně, pak skutečně nevidím žádný důvod k limitům. Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího rozsahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl Pavel. V souvislosti s aktuální diskuzí o možných dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu tak souhlasil s postojem Polska, podle kterého to věc dává smysl, pokud se na ní shodne celé NATO.

Jednašedesátiletý zvolený prezident ČR od svého sobotního vítězství nad expremiérem Andrejem Babiše poskytl rozhovory už několika zahraničním médiím včetně britské veřejnoprávní BBC a deníku Financial Times. Zahraniční novináři se Pavla ptají především na mezinárodní politiku a AFP nebyla v tomto směru výjimkou.

Zaminovat až tři kilometry vzdálenou oblast je schopna česká ženijní jednotka, která jako součást předsunuté přítomnosti sil NATO nyní působí na lotyšské vojenské základně Adaži. Šest desítek ženistů dnes na misi navštívila ministryně obrany Jana Černochová s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a zástupci parlamentu. Mnohonárodní bojová skupina Severoatlantické aliance má za úkol posílit východní hranici aliance v reakci na agresivní postup Ruska.

Ženisté z Olomouce na misi v polovině ledna vystřídali své předchůdce z pontonové čety. Do Lotyšska si s sebou přivezli mimo jiné také minové vrhače MV-3. Ty jsou schopny prostřednictvím speciálních raket zaminovat prostor na vzdálenost až tří kilometrů. Zabrání tak pohybu protivníka nebo ho pomocí výbušného zátarasu navedou do požadovaného směru.

Podle velitele jednotky Jana Kuthana by v případě konfliktu byl mohl být jejich vrhač po stažení vlastních vojsk použit k „uzavření“ průchodu již dříve nachystaným minovým polem, krýt také může přístupové cesty na boku jednotek. Zbraně jsou umístěny na nákladních vozidlech Tatra 810. Šest vrhačů je schopno jednou salvou zaminovat území o rozměrech 120 na 100 metrů. Do 150 sekund umí posádky odpálit další salvu, která území zvětší, poté se ale musí stáhnout, aby se nestaly terčem odvetné palby.

Podívejte se na snímky ukrajinských vojáků, kteří se zúčastnili cvičení ozbrojených sil na hranicích. Konalo se poblíž Černobylu a hranic s Běloruskem.

Český olympijský výbor (ČOV) nezvažuje bojkot olympijských her 2024 v Paříži, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. Uvedl to ve vyjádření pro ČTK. Vedení českého olympismu podporuje současné sankce za agresi na Ukrajině, kvůli nimž na doporučení MOV nemohou ruští a běloruští závodníci ve většině sportů závodit na mezinárodních akcích.

MOV ale nedávno uvedl, že by vybraní sportovci z Ruska a Běloruska mohli startovat v Paříži jako neutrální. Museli by se vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost. Na olympiádu by se mohli kvalifikovat ze soutěží v Asii. To se setkalo s ostrými reakcemi ze strany Ukrajiny i dalších zemí. Ukrajina a Lotyšsko už oznámily, že v případě účasti ruských a běloruských sportovců zváží bojkot olympijských her.

Česká výprava každopádně na nejbližší letní olympiádu odcestuje. „Bojkot pro nás nepřichází v úvahu, protože nebudeme trestat české sportovce za ruskou agresi. Omluvili jsme se sportovcům za bojkot her v Los Angeles 1984 a tuto frustrující zkušenost z doby komunismu nechceme v žádném případě opakovat,“ uvedl ČOV.

Švýcarsko diskutuje, jak pomoci Ukrajině, aniž by formálně porušilo svou neutralitu, píše Nexta. Chtělo by prodat evropským spojencům za symbolickou cenu tanky Leopard, kterých má 96. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho zemi „opět“ ohrožují německé tanky. Podle tiskových agentur to pronesl během proslovu ve Volgogradu u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu v bitvě u Stalingradu nad armádou nacistického Německa. Putin tak reagoval na nedávné rozhodnutí Berlína poskytnout tanky Leopard 2 německé výroby Ukrajině, aby se mohla bránit současné ruské vojenské agresi. Rusko téměř před rokem zaútočilo na sousední zemi a rozpoutalo tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.

Putin dnes ve Volgogradu, který se v dobách SSSR několik desetiletí jmenoval Stalingrad, podle agentury Reuters srovnával boj Ruska proti Ukrajině, kterou v její současné obraně proti ruské agresi podporují mimo jiné dodávkami zbraní západní spojenci, s vítězstvím Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce.

„Znovu nás ohrožují německými tanky - leopard - s kříži na palubě, a znovu se chystají bojovat s Ruskem na ukrajinské zemi,“ prohlásil dnes Putin podle ruské státní agentury TASS, přičemž vyjádřil přesvědčení, že Rusko opět zvítězí.

Rakousko se rozhodlo vyhostit čtyři ruské diplomaty. Dva z nich působili na ruském velvyslanectví a jednali v rozporu s diplomatickým statusem, uvedlo dnes v prohlášení rakouské ministerstvo zahraničí. Další dva pracovali na ruském stálém zastoupení při OSN a podle rakouských úřadů porušili pravidla dojednaná mezi Rakouskem a OSN. Ministerstvo oznámilo, že ruští diplomaté musí rakouské území opustit do 8. února. Ruské velvyslanectví ve Vídni nereagovalo na žádost novinářů o komentář. Očekává se ovšem, že Moskva oznámí reciproční opatření.

V Mariupolu dopadly střely na tamní nákupní centrum, píše Nexta.

V nizozemském Haagu vznikne mezinárodní středisko pro stíhání zločinů ruské agrese na Ukrajině. Oznámila to dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která je na návštěvě v Kyjevě.

„Rusko se musí za své ohavné zločiny zodpovídat před soudem,“ řekla předsedkyně EK. Úkolem střediska v Haagu bude podle ní koordinovat shromažďování důkazů, na čemž nyní pracuje prokuratura Ukrajiny i Evropské unie. Středisko se tako stane součástí společného vyšetřovacího týmu, který podporuje unijní agentura pro justiční spolupráci Eurojust.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes řekl, že ruští zbrojaři letos výrazně zvýší své dodávky, aby pomohli armádě „drtivě porazit“ Ukrajinu.

„Naše ozbrojené síly pravidelně dostávají plné dodávky různých typů raket. Dodávky všeho druhu těžké vojenské techniky v roce 2023 výrazně vzrostou,“ uvedl na sociálních sítích Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady a řídí vládní komisi pro výrobu zbraní.

Podle některých západních činitelů a analytiků mohou ruské armádě docházet zásoby poté, co za jedenáct měsíců invaze na Ukrajinu vystřílela miliony dělostřeleckých granátů a tisíce raket, připomíná agentura Reuters. Ruští představitelé taková tvrzení odmítají a tvrdí, že mají dost zdrojů pro pokračování takzvané speciální vojenské operace proti Ukrajině.