ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme dobrou noc.

Pobaltí a Skandinávie se na schůzce členů NATO v Bukurešti budou zasazovat za zvýšení dodávek zbraní Ukrajině, především tanků, protileteckých zbraní a dalekonosných děl, prohlásil podle agentury Ukrinform šéf estonské diplomacie. Ministři podle agentury Interfax-Ukrajina také vyzvali k obnově Ukrajiny i s využitím zabaveného ruského majetku.

Ukrajinská armáda poškodila železniční most u obce Starobohdanivka v Záporožské oblasti, který Rusko využívalo k doručování zbraní a vojenského materiálu, uvedl ukrajinský generální štáb. Informoval o tom The Kyiv Independent.

Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila riziko použití zbraní hromadného ničení. Uvedl to dnes šéf Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Fernando Arias, podle kterého OPCW i nadále situaci na Ukrajině sleduje.

„Situace na Ukrajině opět zvýšila opravdovou hrozbu, kterou představují zbraně hromadného ničení včetně těch chemických,“ řekl Arias na každoročním setkání organizace v nizozemském Haagu. „Stávající napětí to prohloubilo do té míry, že už nelze předpokládat jednotu mezinárodního společenství v otázce společných globálních problémů souvisejících s mezinárodní bezpečností a mírem,“ dodal šéf OPCW.

Stíhání válečných zločinů na Ukrajině je jedním z hlavních témat dvoudenního zasedání ministrů spravedlnosti skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, které dnes večer začalo v Berlíně. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann, jehož země do konce roku skupině G7 předsedá, v rozhovoru v dnešním vydání deníku Süddeutsche Zeitung řekl, že Berlín může v této věci sehrát klíčovou roli, neboť válečné zločiny se v Německu nepromlčují. Skupiny G7 vedle Německa tvoří USA, Kanada, Británie, Francie, Itálie a Japonsko.

„Budeme hovořit především o strašlivých válečných zločinech, které se páchají na Ukrajině a které chceme pronásledovat a trestat,“ řekl Buschmann ve videoprohlášení, které ke schůzce s kolegy z G7 zveřejnil na twitteru. „Kvůli tomu chceme projednat, jak ještě účinněji můžeme při vyšetřování spolupracovat. A přesně o tom jsem v říjnu v USA a na začátku listopadu přímo na Ukrajině hovořil s mými kolegy,“ uvedl. Dodal, že je rozhodnut v této otázce nyní pokročit.

Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů. Serveru iROZHLAS.cz to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.

Evropské státy by kvůli válce Ruska proti Ukrajině měly zdvojnásobit své výdaje na obranu, uvedl šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu, který dnes se šesti dalšími ministry zahraničí z Pobaltí a Skandinávie navštívil Kyjev. Estonsko se chystá zvýšit obranné výdaje na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl ministr Reinsalu.

„Rádi bychom viděli, jak evropské země zdvojnásobí své obranné výdaje během války na Ukrajině a po válce. Chystáme se vynakládat na obranu tři procenta HDP,“ řekl Reinsalu agentuře Reuters.

Letištěm Václava Havla v Praze prošlo letos od června do října šest milionů cestujících, přičemž v roce 2019 to bylo ve stejném období 9,2 milionu. Podle jeho mluvčí Kláry Diviškové vlivem války na Ukrajině letiště letos přišlo o 1,6 milionu pasažérů.

Sexuální násilí se stalo součástí ruského arzenálu s cílem ponížit Ukrajince, prohlásila dnes manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská na konferenci v Londýně. První dáma Ukrajiny při této příležitosti podle agentury AFP vyzvala světové vůdce, aby zařadili sexuální násilí během ozbrojených konfliktů mezi válečné zločiny a pohnali pachatele k odpovědnosti.

Rusko podle ní používá sexuální násilí systematicky a ruští vojáci o něm hovoří velmi otevřeně. „Bohužel takové válečné zločiny budou ve světě pokračovat, dokud si vojáci myslí, že mohou takto konat bez trestu,“ uvedla Zelenská.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval, že Rusko bude pravděpodobně pokračovat v útocích na ukrajinskou energetickou síť, plynovou infrastrukturu a základní služby.

„Prezident (Vladimir) Putin se nyní snaží využít zimu jako ničivou zbraň proti Ukrajině,“ uvedl v projevu k novinářům v Bukurešti před dvoudenním zasedáním ministrů zahraničí zemí NATO.

Boje v okolí klíčového východoukrajinského města Bachmut se údajně zvrhly v krvavou řež, v níž jsou denně hlášeny stovky mrtvých a zraněných. Ruské ani ukrajinské síly nebyly po měsících bojů schopny dosáhnout významného průlomu.

Vzhledem k tomu, že Rusko v posledních týdnech přesunulo do oblasti nové jednotky a posily, které se dříve nacházely v Chersonské oblasti, boje v oblasti nabyly podoby zákopové války.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se zabývá případem plachty s českou a ukrajinskou vlajkou spolu s portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly, která byla koncem října vyvěšena na budově ministerstva vnitra v Praze.

Mluvčí centrály Jaroslav Ibehej dnes řekl České televizi (ČT), že útvar dostal oznámení, které v současnosti vyhodnocuje. Vyobrazení s vlajkami a Putinem se na sídle ministerstva objevilo u příležitosti státního svátku 28. října. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vyvěšení díla hájil.

Rusko během devíti měsíců války podniklo více než 16 000 raketových útoků proti Ukrajině, z toho 97 % zasáhlo civilní cíle, uvedl dnes ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Reznikov na twitteru napsal, že 12 300 ruských střel mířilo na předměstské oblasti a venkov, 1900 zasáhlo obytné domy, více než 250 dopadlo na dopravní infrastrukturu a asi 220 na energetickou infrastrukturu. Cílem více než 500 raket byly vojenské objekty.

„Bojujeme proti teroristickému státu. Ukrajina zvítězí a postaví válečné zločince před soud,“ zdůraznil ministr.

Ukrajinská bezpečnostní služba tvrdí, že v zařízeních moskevského patriarchátu našla protiukrajinskou propagandu.

Bezpečnostní služba provedla prohlídky v Pochajském teologickém semináři v Ternopilské oblasti a v Ivanofrankovské eparchii Ukrajinské pravoslavné církve-Moskevského patriarchátu. V objektech strážci zákona údajně objevili propagandistické knihy popírající existenci ukrajinského jazyka a státnosti.

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

„Víte, bohužel jsem (petici) neviděl, a proto ji nemohu komentovat,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. Neví prý nic ani o organizaci, která petici vytvořila a začala pod ní sbírat podpisy. „Nemohu to hodnotit, protože nerozumím, o co jde, co to znamená,“ dodal.

Záporožská jaderná elektrárna zůstává pod kontrolou Rusů a informace o jejich plánu se stáhnout jsou nepravdivé, uvedla Moskvou dosazená správa ukrajinského města Enerhodar o tamním ukrajinském atomovém zařízení. Informují o tom dnes agentury Reuters a Interfax. O známkách toho, že se ruská invazní armáda možná připravuje opustit Záporožskou jadernou elektrárnu, hovořil v neděli šéf ukrajinské státní jaderné společnosti Enerhoatom Petro Kotin.

„Média aktivně šíří falešné zprávy o tom, že Rusko údajně plánuje stažení z Enerhodaru a opuštění Záporožské jaderné elektrárny. Tato informace neodpovídá skutečnosti,“ uvedla proruská městská administrativa v prohlášení na platformě Telegram. 

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že si předvolalo norského velvyslance kvůli podle něj politicky motivovanému zatýkání ruských občanů za údajné nezákonné používání dronů.

„Bylo konstatováno, že rozsudky proti Rusům byly politicky motivované a neměly nic společného se zásadami spravedlivé a nestranné justice,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Norské úřady údajně zatkly několik ruských občanů za létání s drony v blízkosti arktické hranice mezi oběma zeměmi nebo za pořizování fotografií utajovaných zařízení. Norsko posiluje bezpečnost po podezření ze sabotáže na plynovodu Nord Stream pod Baltským mořem.

Rusko odložilo rozhovory o jaderném odzbrojení s USA, které byly naplánovány na tento týden, uvedl list Kommersant s odvoláním na americké velvyslanectví.

Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení potvrdilo, že jednání mezi Moskvou a Washingtonem v Káhiře se tento týden již neuskuteční.

Podle ukrajinské armády ruské síly pokračují v ostřelování obytných oblastí v nedávno osvobozeném městě Cherson.

Po ruském ostřelování města Čornobajevka v Chersonské oblasti byl zraněn a hospitalizován desetiletý chlapec, uvedla tamní policie.

I po znovudobytí Chersonu Ukrajinci před dvěma týdny z města prchají stovky lidí. Při ruském ostřelování zahynulo od 9. listopadu, kdy ruské jednotky město opustily, nejméně 32 civilistů.

Prezidentští kandidáti souhlasí s další pomocí Ukrajině. Shodli se také na tom, že Čína představuje bezpečnostní hrozbu, že má být NATO základním pilířem obrany ČR nebo na potřebě vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pětice hlavních kandidátů na prezidenta to uvedla v bezpečnostní debatě, kterou v CEVRO Institutu uspořádala organizace Jagello 2000 a server iDNES.cz. Z hlavních kandidátů se jí nezúčastnil pouze předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který do konce roku účast v debatách odmítá.

Uchazeči o post prezidenta se většinou shodovali, že mezi hlavní bezpečnostní výzvy pro Českou republiku patří zejména Rusko, kybernetické útoky, migrace způsobená klimatickými změnami nebo Čína.

Zhruba 40 % obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Ruské síly minulý týden ve středu zaútočily na Ukrajinu asi 70 střelami s plochou dráhou letu najednou. Tyto rozsáhlé útoky způsobily plošné výpadky proudu prakticky po celé Ukrajině a vyžádaly si také přes deset obětí na životech. Za poslední měsíce šlo už o několikátý ruský útok cílící na ukrajinské energetické objekty.

Ministři zahraničí Estonska, Finska, Islandu, Litvy, Lotyšska, Norska a Švédska dnes přijeli do Kyjeva vyjádřit podporu Ukrajině.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis o návštěvě informoval na twitteru a uvedl, že Ukrajina zvítězí navzdory „barbarské brutalitě“ Ruska.

Ukrajinská generální prokuratura uvedla, že v současné době je na Ukrajině pohřešováno 329 dětí, přičemž 12 034 jich bylo deportováno do Ruska.

V prohlášení zveřejněném na Telegramu stojí:

„Údaje o postižených dětech k 28. listopadu 2022:

329 dětí je pohřešovaných

12 034 deportovaných

7 819 nalezených.“

Zdůraznila, že údaje nejsou konečné, neboť stále probíhá práce na ověřování zpráv přicházejících z fronty i z okupovaných a osvobozených částí Ukrajiny.

Podle ukrajinského vládního portálu Children of War bylo v důsledku války rozpoutané Ruskem zabito 440 dětí, přičemž 851 dětí bylo raněno. Generální prokuratura hlásí celkem 1291 dětských obětí, nejvíce jich je v Doněcké, Charkovské a Kyjevské oblasti.

Uvedené údaje není možné nezávisle ověřit.

USA zvažují, že Ukrajině poskytnou zbraňové systémy s dosahem okolo 100 mil (asi 160 km).

Podle dokumentu, který získala agentura Reuters, by systém GLSDB (Ground-Launched Small Diameter Bomb) mohl být Ukrajině dodán na jaře.

Obrazem: Návrat demobilizovaných ruských studentů z jednotek v Doněcké oblasti.