ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

„Všechny porazíme, všechny zabijeme, všechny okrademe. Všechno bude, jak se nám zlíbí,“ řekl na videu prokremelský bloger Vladlen Tatarskij. Vystoupil na něm přímo z kremelského sálu.

Snímky z Charkovské oblasti. 

Rusko dnes v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která anexi čtyř ukrajinských regionů odsuzuje jako porušení mezinárodního práva. Informují o tom tiskové agentury. Návrh rezoluce předložily Spojené státy a Albánie. Text, který vyzýval Rusko k okamžitému stažení z Ukrajiny, podpořilo deset z 15 členů RB OSN. Čtyři země se zdržely: Čína, Indie, Brazílie a Gabon.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja hlasování o návrhu rezoluce označil za provokaci a otevřeně nepřátelský akt. Agentura DPA píše, že se očekává, že text v této nebo podobné formě bude v příštích dnech předložen k hlasování Valnému shromáždění OSN.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Jde o mezinárodně neuznanou Doněckou lidovou republiku a Luhanskou lidovou republiku a rovněž o Chersonskou oblast a Záporožskou oblast. Kyjev a Západ anexi odmítají.

Ruská plynárenská společnost Gazprom sdělila Moldavsku, že v říjnu sníží dodávky zemního plynu do této země o 30 procent. Uvedl to dnes moldavský vicepremiér a ministr infrastruktury Andrei Spinu.

Moldavská prezidentka Maia Sanduová již začátkem týdne varovala, že Gazprom by mohl od začátku října dodávky plynu do Moldavska snížit, nebo dokonce zcela zastavit. Upozornila rovněž, že podle smlouvy by Moldavsko mělo od začátku října dostávat ruský plyn za výrazně nižší ceny.

Moldavsko, které je na ruském plynu silně závislé, patří mezi nejchudší země v Evropě. Prudký nárůst cen plynu po začátku ruské invaze na Ukrajinu v zemi vyvolal politické napětí. Šéf moldavské plynárenské společnosti Moldovagaz Vadim Ceban dnes uvedl, že firma uhradila Gazpromu chybějící část platby za zářijové dodávky plynu.

Po skončení dohody o „obilí“ možná ruská armáda po 20. říjnu zaútočí z moře na Oděsu. Předpověděl to vojenský expert Roman Svitana. Může se tam podle něj přesunout skupina 20 000 ruských útočníků z Chersonské oblasti. 

Tanec ruských "vlastenců" u Kremlu.

Pravoslavný ruský herec a fanatický stoupenec války Ivan Okhlobystin promluvil na počest Vladimira Putina. Už v roce 2014 navštívil Doněck, aby deklaroval podporu "Novorusku". Ma zakázaný vstup na Ukrajinu, ale i do Lotyšska a Estonska. Ukrajina také zakazuje filmy a seriály, ve kterých vystupuje.  

Počet obětí raketového útoku na humanitární konvoj u jihoukrajinského Záporoží stoupl na 30, dalších 88 lidí je zraněných, uvedla policie.

Výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí.

Fond odhaduje, že skupina 48 zemí, které čelí největší hrozbě nedostatku potravin, bude muset v letošním a příštím roce kvůli růstu cen potravin a hnojiv zapříčiněnému ruským útokem na Ukrajinu vynaložit dodatečných devět miliard dolarů (zhruba 225 miliard Kč) na dovoz. To oslabí finanční rezervy řady křehkých a s konflikty se potýkajících zemí, které již nyní čelí potížím s platební bilancí kvůli pandemii covidu-19 a růstu nákladů na energii.

„Odhadujeme, že jen v letošním roce budou silně postižené země potřebovat až sedm miliard dolarů na podporu nejchudších domácností,“ píše se v příspěvku na blogu MMF, jehož spoluautorem je šéfka fondu Kristalina Georgievová. Válka na Ukrajině podle příspěvku prohloubila potravinovou krizi, která nabírala na síle již od roku 2018.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret o podzimním odvodu do armády. Vojenskou službu má podle něj nastoupit 120.000 mužů ve věku mezi 18 a 27 lety. Minulý týden šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině vyhlásil částečnou mobilizaci.

Podle dekretu musí být od začátku listopadu do konce prosince povoláni branci, kteří nejsou v záloze a na které se vztahuje povinná vojenská služba. Ti, kterým roční služba skončila, musí být z armády k 1. říjnu propuštěni, uvádí se také ve vyhlášce.

V rámci částečné mobilizace, kterou Rusko vyhlásilo minulou středu, chce armáda do zbraně podle ministra obrany Sergeje Šojgua povolat 300.000 rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí. Z různých ruských regionů přicházejí zprávy, že povolávací rozkaz dostali i chronicky nemocní muži nebo ti, kteří přesáhli branný věk.

Nejnovější ruské hrozby a částečná mobilizace jsou signálem slabosti Moskvy a důkazem, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nevychází jeho strategie, uvedl na dnešní tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ukrajina má právo vzít si zpět území, která v současnosti okupují ruské síly, prohlásil šéf NATO a odsoudil vyhlášení anexe čtyř ukrajinských oblastí Ruskem jako „nelegální a nelegitimní“. Stejný postoj dnes zaujali mnozí západní politici.

Kombinace jaderných výhrůžek, mobilizace a vyhlášení anexe představuje nejzávažnější eskalaci války na Ukrajině od jejího únorového začátku, uvedl Stoltenberg. NATO nadále Ukrajince „neochvějně podporuje“ při obraně před ruskou agresí. Generální tajemník zdůraznil, že NATO je obranná aliance a války se přímo neúčastní, dodává ale Ukrajině prostředky, aby se mohla bránit. O Ukrajincích hovořil jako o hrdinech.

„Vyhlášení anexe je nejzávažnějším pokusem o uzmutí cizího území v Evropě od konce druhé světové války,“ řekl Stoltenberg. „Spojenci NATO neuznávají žádné z těchto území jako součást Ruska a nebudou tak činit ani v budoucnu,“ dodal a vyzval další státy, aby kroky Moskvy rovněž odsoudily.

Británie, Francie a Německo pomohou Norsku posílit bezpečnost na moři, uvedl dnes norský premiér Jonas Gahr Störe. Děje se tak v souvislosti s poškozením plynovodů Nord Stream. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová také oznámila, že policisté ze Švédska budou na vyšetřování tohoto incidentu spolupracovat s kolegy z Dánska a Německa.

Norsko, které se stalo největším dodavatelem plynu v Evropě a které patří k hlavním světovým producentům ropy, má více než 90 polí pro těžbu těchto energetických surovin, z nichž většina je napojena na síť potrubí v délce asi 9000 kilometrů, píše agentura Reuters.

Störe dnes řekl, že „s našimi spojenci jednáme o zvýšené přítomnosti“ na moři v oblastech, kde Norsko těží suroviny. „Souhlasili jsme s tím, že k tomu přispěje Německo, Francie a Británie“. Oznámil, že kolem norské těžební infrastruktury „bude viditelnější vojenská přítomnost“ a ujistil, že nic nenaznačuje, že by Norsku nebo jeho těžební infrastruktuře hrozilo nějaké přímé nebezpečí.

Koncert a shromáždění příznivců Vladimira Putina v centru Moskvy.

Země Evropské unie po dnešním jednání velvyslanců pomalu míří k dohodě o novém balíku protiruských sankcí, jehož součástí mají být i kroky umožňující omezení cen ruské ropy. Unijní státy se však zatím neshodly na tom, zda a za jakých podmínek budou ochotny cenový strop zavést a jednotný postoj zatím nemají ani k dalším aspektům chystané sady postihů. Podle jednoho z diplomatů mají na sankční seznam přibýt zhruba tři desítky ruských činitelů či firem.

Ruský útok na Dněpr zabil 3 lidi. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko oznámil, že třetí osoba byla nalezena mrtvá pod troskami po ruském raketovém útoku na dopravní zařízení. Útok zranil pět lidí.

Rusové pociťují větší strach z války na Ukrajině a méně věří v úspěšný průběh takzvané „zvláštní vojenské operace“. Nedávný průzkum nezávislého střediska Levada ukázal, že dvě třetiny respondentů se obávají, že bude v Rusku vyhlášena všeobecná mobilizace. V únoru, kdy byla invaze oznámena, tyto obavy vyjádřilo o polovinu méně respondentů (28 %). Snížil se také podíl lidí, kteří věří, že válka úspěšně postupuje. Zatímco 73 % si myslelo, že tomu tak bylo v květnu, toto číslo kleslo na 53 %. Dotazováno bylo 1 631 lidí z 50 regionů Ruska.

Do pražských škol chodí k dnešnímu dni podle údajů magistrátu 11.630 ukrajinských dětí. Na dotaz ČTK to uvedl mluvčí hlavního města Vít Hofman. Většinu z nich tvoří žáci základních škol, které v minulém školním roce podle dat ministerstva školství (MŠMT) v hlavním městě navštěvovalo celkem 112.089 dětí. 

Britský ministr obrany Ben Wallace tento týden navštívil Kyjev, kde se svým ukrajinským kolegou Oleksijem Reznikovem mluvil o ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je získat zpět území obsazená Ruskem. O cestě šéfa resortu obrany dnes informovala britská vláda na svých internetových stránkách.

„Putinův režim pokračuje v eskalaci, a to i dnes po podvodných referendech z tohoto týdne ohlášením anexe čtyř ukrajinských oblastí, Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské. Tyto domnělé výsledky a tyto změny hranic nikde nepřijmeme,“ uvedl v dnešním projevu u příležitosti udělování státních vyznamenání německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Dodal, že na ruskou agresi je jen jediná odpověď. „Musíme zajistit, aby naše demokracie byla obranyschopná, aby se dokázala bránit navenek i dovnitř,“ řekl.

Jakákoli anexe těchto regionů na základě takové falešné záminky a za použití brutální síly okupanty je nezákonná a ostudná, napsala na twitteru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

V Rusku naopak oslavují falešné připojení ukrajinských oblastí k Ruské federaci. 

V Luhanské oblasti téměř nikdo neoslavuje falešné připojení k Ruské federaci.

Joe Biden kritizoval moskevská „falešná tvrzení o anexi“ a slíbil, že shromáždí mezinárodní společenství, aby pohnalo Rusko k odpovědnosti.

Prezident Biden řekl: „Nenechte se mýlit: tyto akce nemají žádnou legitimitu. Spojené státy budou vždy ctít mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny. Budeme nadále podporovat úsilí Ukrajiny o znovuzískání kontroly nad svým územím tím, že posílíme její ruku vojensky a diplomaticky, mimo jiné prostřednictvím dodatečné bezpečnostní pomoci ve výši 1,1 miliardy dolarů, kterou Spojené státy oznámily tento týden. Vyzývám všechny členy mezinárodního společenství, aby odmítli nezákonné pokusy Ruska o anexi a aby stáli při lidu Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba.“

Německo podle politických představitelů nikdy neuzná ruskou anexi ukrajinských území. Německý prezident vyzval k posílení obranyschopnosti demokracie.