ONLINE: Pavel vyzval USA, aby schválily pomoc Ukrajině. A polské stíhačky ve vzduchu

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Přejeme dobrou noc a budeme se na vás těšit zítra. 

USA budou jednat se spojenci o zavedení nových ekonomických sankcí proti Rusku, pokud Moskva anektuje další ukrajinská území, prohlásil Biden.

Ukrajina dokončila exhumaci těl v Izjumu. Zakopáno bylo v oblasti celkem 425 civilistů včetně 5 dětí a 22 vojáků ozbrojených sil Ukrajiny. Tedy celkem 447 těl. Okolnosti smrtí se budou zjišťovat. U zemřelých už byla zjištěna poranění minami, střepinami, bodná i střelná zranění. Někteří měli svázané ruce, provaz kolem krku a zlomené kosti. 

Ukrajinské síly podnikají v Doněcké oblasti na východě země útoky na město Lyman, které Rusko ovládlo v květnu. Uvedlo to britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace britské vojenské rozvědky. Rusové pomocí íránského sebevražedného dronu zaútočili z moře na přístavní město Oděsa, zemřel jeden civilista. Kyjev v reakci na to oznámil, že omezí diplomatické vztahy s Íránem a odebere diplomatickou akreditaci íránskému velvyslanci na Ukrajině.

V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se ukrajinským vojákům podle Londýna podařilo proniknout na východní břeh řeky Oskil. Právě tuto řeku se snažily ruské síly začlenit do své obranné linie poté, co je Ukrajinci tento měsíc vytlačili z velké části Charkovské oblasti.

„Situace na bojišti je nadále složitá, ale Ukrajina nyní vytváří tlak na území, které Rusko považuje za zásadní pro splnění svých válečných cílů,“ uvedlo britské ministerstvo.

Spojené státy podle dnešního vyjádření Bílého domu nevidí důvod, proč by měly upravovat svůj jaderný postoj. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno Západ varoval, že neblufuje, když říká, že je připraven použít jaderné zbraně na obranu Ruska. Informuje o tom agentura Reuters.

„Tyto hrozby samozřejmě bereme velmi vážně. V tuto chvíli jsme však neviděli žádný důvod, proč bychom měli upravovat náš vlastní jaderný postoj,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová.

Putin ve středu nařídil první ruskou mobilizaci od druhé světové války, podpořil plán na anexi rozsáhlých území Ukrajiny a pohrozil, že Moskva je na obranu svých území připravena použít všechny dostupné prostředky.

Na hraničním přechodu rusko-gruzínské hranice Verhnij Lars se dnes utvořila 14 kilometrů dlouhá fronta. Rusko opouštělo 1 715 aut.

Skupina vyspělých zemí G7 dnes prostřednictvím mluvčího německé vlády odsoudila referenda konající se v Ruskem okupovaných oblastech Ukrajiny. Moskva se podle G7 snaží o vytvoření „falešné záminky“ pro změnu statusu suverénních ukrajinských území, napsala agentura Reuters.

„Tato referenda, která se zdají být krokem k ruské anexi, nikdy neuznáme. Stejně tak nikdy neuznáme ruskou anexi, pokud k ní dojde,“ stojí v prohlášení G7.

Takzvaná referenda začala dnes v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Plebiscity se konají také v těch částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které okupuje ruská armáda.

Bývalý mongolský prezident Cachjagín Elbegdordž promluvil k Rusům. Vyzval je, aby proti Ukrajině nebojovali. Promluvil také o tom, jak se válka na Ukrajině dotkla ruských národnostních menšin. 

Kreml vede hybridní válku, jež kombinuje ozbrojené násilí na Ukrajině s jedovatými lžemi, řekl v OSN předseda Evropské rady Charles Michel.

NATO v reakci na pseudoreferenda, která Rusko uspořádalo na okupovaných územích Ukrajiny, zvýší svou pomoc Kyjevu. Serveru CNN to dnes řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Uvedl to ve chvíli, kdy Moskva zahájila hlasování o připojení čtyř regionů k Rusku, což je podle Kyjeva a jeho spojenců lest, která má vést k anexi těchto území a eskalaci sedm měsíců trvající války.

„Naší odpovědí, odpovědí NATO, je zesílení podpory,“ řekl Stoltenberg. „Nejlepší způsob, jak ukončit tuto válku, je dále posílit Ukrajince na bojišti, aby si v určité fázi mohli sednout a dosáhnout řešení, které bude pro Ukrajinu přijatelné a které zachová Ukrajinu jako suverénní, nezávislý národ v Evropě,“ dodal.

Hlasování vyvolalo obavy, že by Moskva mohla tyto čtyři oblasti připojit a pak ukrajinské útoky při jejich znovudobývání prezentovat jako útok na samotné Rusko.

„Právě na to musíme být připraveni, že Rusko využije těchto fiktivních hlasování k další eskalaci války na Ukrajině,“ odpověděl Stoltenberg na otázku ohledně tohoto scénáře. „Tato hlasování však nemají žádnou legitimitu a samozřejmě nic nezmění. Nadále se jedná o agresivní válku Ruska proti Ukrajině,“ dodal.

V ruských městech dnes lidé v ulicích vyjadřovali podporu referendům o připojení Moskvou ovládaných nebo okupovaných ukrajinských území k Rusku. K účasti podle některých ruských médií byli nuceni studenti a pracovníci veřejných institucí, přičemž někdy prý byly za účast na demonstraci nabízeny peníze. Západní země už dříve oznámily, že výsledky hlasování neuznají, protože ho považují za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území.

Lidé nesoucí transparenty s hesly jako „Své neopouštíme“ nebo „Za Rusko! Za vítězství! Za budoucnost!“ a ruské vlajky se podle telegramového informačního kanálu Sota objevili v Archangelsku. Na pódiu vedle činoherního divadla vystoupil šéfredaktor místního serveru echosevera.ru., který mluvil o tom, jak je pro samozvané republiky ruských separatistů na východě Ukrajiny složité žít „bok po boku“ s „ukrajinskými nacisty“. Použil tak rétoriku proruské válečné propagandy, podle níž Ukrajinci propadli nacismu.

Podobná akce se konala také například v Novosibirsku, uvedl server tayga.info. V tomto městě se podle něj nejprve rozšířila informace, že na shromáždění budou svážet lidi ze vzdálených okresů autobusy. Už za 20 minut po zahájení akce se účastníci začali rozcházet a za hodinu bylo po všem, píše web.

Zástupci organizovaného sportu v severní Evropě se postavili proti uvažovanému návratu ruských a běloruských sportovců do mezinárodních soutěží. V otevřeném dopise šéfům olympijského a paralympijského hnutí včetně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) označili představitelé sportovních svazů návrat sportovců „vzhledem k eskalující ruské agresi na Ukrajině“ za nepřijatelný.

„Zůstáváme pevně na své pozici. Vyzýváme olympijské a paralympijské hnutí a všechny sportovní organizace k tomu, aby pokračovaly ve volání po míru a v solidaritě s ukrajinským lidem,“ citovala agentura SID z otevřeného dopisu, který podepsali mimo jiné zástupci olympijských a paralympijských výborů Švédska, Dánska, Norska, Finska, Islandu a Faerských ostrovů.

Iniciátoři dopisu reagovali na nedávné zprávy o tom, že MOV uvažuje o způsobu, jakým by mohl běloruské a ruské sportovce vrátit do soutěží, z nichž byli vyřazeni po únorovém začátku invaze na Ukrajinu. Zástupci lyžařské federace FIS například uvedli, že by sportovci z těchto zemí mohli startovat na světových šampionátech na začátku roku 2023.

Ukrajinci dosud z hromadného pohřebiště v lese u východoukrajinského města Izjum exhumovali 436 těl. 30 z nich neslo známky mučení. Informoval o tom dnes na sociální síti telegram gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. 

„Celkem bylo exhumováno 436 těl. Na většině z nich jsou vidět známky násilné smrti a u 30 známky mučení,“ uvedl Syněhubov. Většina těl patří civilistům. Do města, které ukrajinské síly osvobodily od ruských okupačních jednotek teprve před dvěma týdny, plánuje vyslat svou misi OSN.

Bývalý generální tajemník NATO se obul do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona kvůli udržování kontaktu s Putinem. Anders Fogh Rasmussen, bývalý dánský premiér, Macronovi vytknul stálé udržování telefonního kontaktu s Ruským prezidentem Vladimirem Putinem i po začátku invaze na Ukrajinu.

„Macron na počátku krize překvapil svým, mírně řečeno, nečekaným prohlášením, že Putin by se neměl ponižovat a měla by mu být poskytnuta úniková cesta. Taková prohlášení byla katastrofální a vysoce škodlivá,“ uvedl Rasmussen.

Očekává se, že v právě probíhajícím referendu o připojení okupovaných částí Ukrajiny k Rusku bude vcelku nízká účast. Řada místních obyvatel si je téměř jistá, že o výsledku je předem rozhodnuto.

„Neznám nikoho, kdo by se chystal jít o víkendu volit. Jsem proti anexi, ale proč se vůbec obtěžovat s hlasováním? Všechno už je rozhodnuto za nás. Jsem si jistá, že hlasy spočítají tak, jak se jim to hodí. Je to celé zbytečné,“ uvedla pro server Guardian obyvatelka Chersonu Svitlana.

Zelenskyj vytýká Izraeli nulovou vojenskou podporu. V rozhovoru pro francouzské noviny Ouest-France prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Izrael Ukrajině neposkytl od začátku konfliktu žádný vojenský materiál. „Je to zarážejíci, nerozumím tomu. Proč nám nemohou poskytnout systém protivzdušné obrany?“ řekl novinářům.

„Dobrá věc se podařila! Zástupci Ukrajiny mne v srpnu oslovili s žádostí o pomoc při shánění školních autobusů pro Ukrajinu. Podle čerstvých informací už na Ukrajinu několik autobusů míří a další budou následovat,“ uvedl na twitteru ministr školství Vladimír Balaš (STAN).

Autobusy se prý podařilo zajistit ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi skrze Sdružení dopravních podniků ČR.

Muslimští duchovní vyzývají Uzbeky, aby nevstupovali do ruské armády a odmítli boje na Ukrajině. Bylo by to v rozporu s islámskou vírou, varují.

„Členové některých teroristických organizací se pokoušeli přesvědčit muslimy k účasti na konfliktu na Ukrajině pod záminkou džihádu neboli svaté války,“ uvedla muslimská rada v Uzbekistánu. „Ve skutečnosti však není přípustné, aby se muslimové účastnili jakýchkoli vojenských akcí s výjimkou obrany své vlasti,“ dodala rada.

Někteří z cizinců by mohli být zlákáni ruskou nabídkou k rychlému zařízení občanství, jehož podmínkou je vstup do armády. Rusové se tak snaží rozšířit své prořídlé bojové jednotky.

Ozbrojené síly Ukrajiny získaly kontrolu nad obcí Jatskivka v Doněcké oblasti. Obnovily také dříve ztracené pozice ve směru na Bachmut, informoval ukrajinský generální štáb.

Moskva reaguje a bude adekvátně reagovat na akce Spojených států, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov na konferenci uspořádané v Rusku k 60. výročí karibské krize. Zároveň řekl, že otevřená konfrontace s USA a Severoatlantickou aliancí není v zájmu Ruska. Moskva nikomu jadernými zbraněmi nevyhrožuje, tvrdil rovněž podle ruských tiskových agentur. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou podle něj nyní téměř na nulové úrovni.

„Nikomu jadernými zbraněmi nehrozíme, kritéria jejich použití jsou popsána v (ruské) vojenské doktríně,“ řekl Rjabkov. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v projevu, ve kterém vyhlásil v zemi částečnou mobilizaci, obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil adekvátní ruskou reakcí. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu,“ prohlásil šéf Kremlu.

Válečný konflikt na Ukrajině dopadá negativně na více než polovinu českých podniků z oboru výroby, velkoobchodu a logistiky. Dopady však nejsou tak silné, jak se původně očekávalo. Nejvíce je pociťují strojírenské firmy a automobilky, vyplývá z průzkumu personální agentury Hofmann Personal mezi 251 personalisty.

Zatímco v březnu těsně po začátku konfliktu očekávalo podle něj negativní dopad 72 procent dotázaných, nyní jej přiznává už jen 55 procent. Nejvíce dopady pociťují ve strojírenství (65 procent) a v automobilovém průmyslu (61 procent).

Více než třetiny společností se podle průzkumu válka dosud nijak nedotkla, na začátku konfliktu ovšem tento pozitivní vývoj předpokládala necelá desetina.

Na úrovni Evropské unie začala intenzivní jednání o možné podobě unijní reakce na nejnovější vývoj války Ruska proti Ukrajině. Evropská komise dnes pořádala diskusi s diplomaty několika členských zemí o nových sankcích, přičemž podle informací ČTK se schůzky účastnila také česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá. České předsednictví v Radě EU svolalo na pondělí mimořádné jednání velvyslanců sedmadvacítky.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v noci na čtvrtek po setkání unijních ministrů zahraničí na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku oznámil, že evropský blok co nejdříve projedná nová "restriktivní opatření" mířící proti Moskvě. Jednalo by se už o sedmý balík sankcí od únorové ruské invaze na Ukrajinu.

Největší japonská automobilka Toyota Motor se rozhodla definitivně uzavřít svou továrnu v Rusku. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo průmyslu a obchodu. Toyota výrobu ve své petrohradské továrně už v březnu přerušila kvůli výpadkům v dodavatelském řetězci. Zastavila rovněž dovoz automobilů do Ruska, informovala agentura Reuters.

Ministerstvo uvedlo, že místní úřady nyní pracují na možných scénářích budoucího osudu továrny. Toyota podle sdělení ministerstva zajistí splnění všech svých sociálních závazků a vyplatí zaměstnancům závodu značné bonusy. Zachová rovněž své servisní služby i prodejní síť.

Novou telefonní linku s informacemi o možnostech vzdělávání ukrajinských dětí v Česku spustilo ministerstvo školství ve spolupráci s UNICEF. Zájemci se na ni mohou dovolat na číslo 234 812 324. Linka bude fungovat každý všední den od 08:00 do 16:00. Ministerstvo to dnes uvedlo na svém webu.

Druhý den mobilizace v Rusku ukázal, že už se jí sotva dá říkat částečná, napsala dnes ruská redakce BBC. Lidé po celém Rusku dostávali povolávací rozkazy, doma nebo i v práci, a to v jakoukoli denní nebo noční hodinu, a rovnou byli posazeni do letadel nebo autobusů, které je převezly do středisek vojenské správy nebo přímo k jednotkám. 

Také americký institut pro studium války ISW uvedl, že ruské úřady už porušují slíbené podmínky částečné mobilizace. Upozornil například na video, na němž údajně policie odvádí přímo z výuky studenty univerzity v Burjatsku.