ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Děkujeme, že jste dnes sledovali naše online zpravodajství. Situaci kolem napětí mezi Ruskem a Ukrajinou pro vás budeme sledovat i nadále. Prozatím přejeme dobrou noc.

Šéf americké diplomacie Anthony Blinken zrušil schůzku se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Po začátku ruské invaze setkání nedává smysl, uvedl Blinken.

Těžká vojenská technika v ulicích u Doněcka. 

„Je tady velká diaspora Ukrajinců, která by dokázala pomoci, aby se uprchlíci zapojili do společnosti. Už během dneška jsem zaregistroval, že hoteliéři nabízejí volné kapacity,“ věří Tomáš Prouza ze svazu obchodu. Česko navíc potřebuje pracovníky na některé pozice, které Češi zastávat nechtějí.

„Situace ve společnosti je složitější, protimigrační nálady jsou významné a byly by pravděpodobně významné i proti lidem z Ukrajiny,“ soudí Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci. „Pokud bude vláda sebevědomá a zformuluje mezinárodní závazky, z jaké závažné situace ti lidé přicházejí, tak to zvládnutelné je,“ řekla v České televizi.

Ukrajinské i proruské separatistické síly ke konci dnešního dne hlásí po jednom mrtvém při vzájemném ostřelování. Obě strany hovoří i o několika zraněných, informovaly agentury AFP a TASS. Separatisté v Doněcku podle povstalecké agentury DAN tvrdí, že ukrajinská armáda poprvé od roku 2018 ostřelovala Doněck z raketometů. O případných ztrátách se agentura nezmínila.

Ukrajinský voják podle mluvčího ukrajinské armády zahynul v Luhanské oblasti. Mluvčí neupřesnil, kde došlo ke zraněním, zasažení jsou však v nemocnicích a jejich stav je uspokojivý.

Ukrajinští vojáci podle rebelů v Doněcké oblasti vypálili pět raket a 12 dělostřeleckých granátů ráže 122 milimetrů, uvádí DAN. O několik hodin později separatisté podle agentury TASS hlásili, že ukrajinští vojáci vypálili na povstalecká území celkem 148 kusů munice, převážně z minometů a granátometů.

„Ve hře je omezení vývozu některých technologií. Rusko je beznadějně zaostalá ekonomika, která ty technologie potřebuje,“ zmínil další možnosti sankcí europoslanec Niedermeyer. Jenže řadu technologií může dodat Čína.

„Z pohledu české ekonomiky je Rusko velmi nevýznamný trh, zhruba 2,2 % českého exportu. Třeba i Belgie je významnější exportní trh,“ prohlásil Tomáš Prouza, prezident svazu obchodu a cestovního ruchu. „Větší dopad může být na české firmy, které mají závody přímo v Rusku. Nepochybuji, že si je Putin bude brát jako rukojmí. Ale kdo se rozhodl podnikat v Rusku po okupaci Krymu, kdy každý věděl, čeho je Rusko schopné, tak věděl, že nese obrovské riziko. Je to jejich volba. Pokud v dnešní situaci zrychlíme odpojování se od Ruska, tak je to strategicky jenom dobře,“ prohlásil v ČT.

Dopad sankcí podle něj nebude zásadní, i zdražení ropy a zemního plynu se „dá relativně dobře skousnout“. Do stávající inflace by to přidávalo jen malou částku navíc.

Obávaná nejtvrdší sankce na Rusko, totiž vyřazení ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT, by mohla znemožnit dovoz ruského plynu do Evropy. „Nebylo by to jednoduché, bylo by komplikované vyrovnávání plateb. Museli bychom beze sporu dovážet víc zkapalněného plynu, pravděpodobně by se to projevilo na ceně,“ soudí Niedermayer. Předpokládá, že tuto sankci si západní diplomaté ponechají až na daleko vážnější situaci na Ukrajině.

„Pojetí výnosů a nákladů Vladimira Putina je jiné, než to vnímáme my,“ prohlásil v České televizi europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), bývalý viceguvernér ČNB. „V důsledku včerejšího kroku propadl rubl, klesají akciové trhy, do problémů se dostávají finanční instituce… On kalkuluje v úplně jiných kategoriích.“

„Neříkám, že to bude bez obtíží, že to nebude bolet,“ připustil ministr zahraničí Lipavský, ale ujišťuje, že se Evropa obejde i úplně bez ruského plynu. A dal za příklad nedávnou krizi, kdy nedostatek ruského plynu vykryly tankery se zkapalněným plynem z jiných zemí. „Evropa se připravuje na všechny možné varianty,“ dodal ministr.

„Současné sankce, které budou za EU přijaty, jsou víceméně v rámci, který již byl po Krymu v roce 2014. Na velkém, hlavním balíku ekonomických sankcí se stále pracuje,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v ČT.

„Zásadní bude, jakým způsobem bude rozhodovat Čína, jestli se na stranu Vladimira Putina přidá,“ soudí Jana Černochová. „Myslím, že spoléhal na větší podporu Číny. Jenže v jejím zájmu není, aby na tom Ukrajina byla ekonomicky špatně.“

Ministryni obrany Janě Černochové (ODS) připomněly projevy Vladimira Putina doby Sovětského svazu: „Rétorika včera i dnes je stejně diktátorská, stejně agresivní jak vůči Ukrajině, tak vůči jiným zemím, které se rozhodly, že nechtějí být závislé na Rusku, chtějí tvořit součást jiné kolektivní obrany, než byla Varšavská smlouva,“ pronesla v České televizi. „Přijde mi absurdní, že si představitel jednoho státu dovoluje něco takového vůči jinému státu,“ připomněla i Putinovu nelibost, že je v NATO Česká republika. 

„Po Krymu jsme si také říkali: sankce, bude celá řada opatření. A ono to pak nějak vyšumělo. Po tolika letech si zase začínáme uvědomovat rozpínavost Vladimíra Putina, že se nesmířil, že se mu rozpadl Sovětský svaz,“ řekla Černochová.

Nové americké sankce podle médií míří na šéfa ruské tajné služby FSB, šéfa finančního domu Promsvjazbank a náměstka personálního ředitele v Kremlu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že povolá vojáky v záloze na mimořádné cvičení, všeobecnou mobilizaci zatím vyloučil.

Rozhodnutí Vladimira Putina uznat dvě separatistické republiky na východě Ukrajiny nebezpečně připomíná kroky Adolfa Hitlera před druhou světovou válkou. I před druhou světovou válkou šlo o údajné chránění etnických menšin, k invazi pak vedly další falešné záminky a fake news. Více čtěte ZDE>>

Ukrajinská tisková agentura Unian hovoří o „anšlusu Donbasu“ - v odkaze na připojení Rakouska k Hitlerovu Německu roku 1938.

Západ musí dát pozor, aby se sankce dotkly ruských špiček, ale ne ruského lidu – jinak by tyto kroky byly kontraproduktivní, posílily by negativní vztah Rusů k Západu. Proto sankce míří na oligarchy, uvedl v ČT Petr Bartoň, analytik CEVRO Institutu.

Finsko znovu „posoudí rizika“ projektu jaderného reaktoru na severu země, na němž se podílí ruská skupina Rosatom. „Postup Ruska vůči Ukrajině je zcela nepřijatelný. Finsko i Evropská unie ho odsoudily,“ řekla premiérka Sanna Marinová.

Reaktor, jehož cena se odhaduje na 7,5 miliardy eur (184,4 miliardy Kč), má být vybudován u města Pyhajöki u Botnického zálivu, asi 100 kilometrů od přístavu Oulu na severu Finska. „Bude provedeno posouzení rizik bezpečnosti navrhovaného reaktoru ruské konstrukce o výkonu 1200 megawattů,“ oznámila Marinová.

Na jaře 2019 dva měsíce ruská ropa nepřitékala, protože v ní byly nečistoty, připomněl energetický vyslanec  Bartuška v ČT - a Evropa to zvládla. EU je podle něj schopná zvládnout i přerušení ruských dodávek plynu, ale bude to drahé.

„Rusko ze tří čtvrtin žije z exportu ropy a plynu. Obavy, že sankce postihnou tento sektor, je samozřejmě naprosto oprávněná,“ řekl v České televizi Václav Bartuška, zvláštní vyslanec vlády pro energetickou bezpečnost. Sankce zahrnují i stopku pro nezprovozněný, ale dokončený plynovod Nord Stream 2 z Ruska do Německa. „Je to pozastavení, ne definitivní konec, ale je určitě nepříjemné.“

Velvyslanci zemí EU potvrdili ruský sankční seznam. Je na něm ministr obrany Šojgu, mluvčí diplomacie Zacharovová či banky VEB a Promsvjazbank.

Sankce obecně mívají úspěšnost asi 25 %, odhaduje Jan Ludvík, který na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity vyučuje bezpečnostní témata. „Tvrdě zasáhnout pomocí sankcí není vůbec snadné. Cíl sankcí má možnosti, jak se bránit např. nakupovat/prodávat jinde, nahradit produkty jinými, sankce obcházet. S většinou nic neuděláte,“ napsal na Twitteru. „Bohužel dnešní případ Rusko - Ukrajina nám nedává moc důvodů k optimismu. Cíl je nedemokratický, evidentně je přesvědčen, že jde o životní zájmy. Naděje, že sankce změní chování Ruska, je velmi malá.“ I tak mnozí politici sankce prosazují, aby dělali aspoň něco. Mimo jiné spolehlivě přihrávají body v domácí politice, uvedl Ludvík.

„Velmi mile by mě překvapilo, kdy by na sebe celá Evropská unie vzala starost za ukrajinský obranný rozpočet,“ zmínil analytik a diplomat Votápek alternativu, která by Kreml překvapila. A dosavadní česká podpora? Pár tisíc granátů je lepší než nic, přesto zoufale málo, prohlásil v ČT.