ONLINE: Ukrajina kvůli válce pohřešuje na 37 tisíc lidí. A Fiala zmínil další milion munice

Vladimir Putin převzal oficiální certifikát, že bude prezidentem Ruské federace i na období 2024-2030. V Kremlu mu ho předala předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová.

Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. 

„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.

„Jsou to naprosto nepodložená obvinění - v prvním i druhém případě,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v reakci na vyjádření Martina Kupky o sabotážích železnic a také na čtvrteční slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, podle něhož Moskva bude chtít nějak zasáhnout do chystané olympiády v Paříži. „Taková obvinění absolutně neakceptujeme,“ dodal Peskov.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes zpochybnil, že by za březnovým útokem na koncertní síň u Moskvy mohli být islámští fundamentalisté. K masové střelbě, při níž zahynulo nejméně 144 lidí, se opakovaně přihlásil Islámský stát a řada zahraničních odborníků tato prohlášení označila za věrohodná. Putin a další ruští představitelé nicméně z útoku opakovaně obvinili Ukrajinu. Kyjev jakékoli své zapojení do březnových událostí v Moskvě popřel.

„Rusko nemůže být objektem teroristických útoků islámských fundamentalistů,“ sdělil dnes podle agentury TASS Putin. „Naše země demonstruje unikátní příklad mezikonfesijní jednoty a porozumění i mezináboženské a mezietnické jednoty," uvedl také. Prohlásil rovněž, že Rusko si i na mezinárodním poli vede tak, že by islamisté neměli k útoku na něj důvod.

„Potřebujeme hluboce, radikálně obnovit přístup k migrační politice. Žádám ministerstvo vnitra a další orgány a zvláštní služby, aby společně s vládou a s prezidentskou kanceláří všechny tyto problémy komplexně a zevrubně propracovaly,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin při dnešním setkání s vedením ministerstva vnitra. Do regulování migrace je nezbytné zapojit moderní databáze s biometrickými údaji. „Ty, co nyní fungují, zjevně nestačí. Neumožňují úplně zastavit rizika a recidivy nelegální migrace,“ dodal.

Putin vyzval ministerstvo vnitra, aby zpřísnilo kontrolu nelegální migrace a uzavřelo mezery ve stávajících procedurách, které umožňují lidem s kriminální minulostí získat pracovní povolení a dokonce i ruské občanství. „Rozhodujícím principem by mělo být, že v Ruska smějí žít a pracovat pouze ti, kteří respektují naše tradice, jazyk, kulturu a historii,“ zdůraznil ruský prezident.

Ale ruský manévrovací prostor je v otázce migrace omezený, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že miliony pracovníků z bývalých sovětských republik ve Střední Asii se v posledních desetiletích usadily v největších ruských městech, kde svou prací jako taxikáři, uklízeči, kadeřnice či prodavačky podporovaly rozkvět konzumní společnosti.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní. Putin dal vládě a sněmovně pokyn provést do 31. července změny daňových zákonů, aby se dosáhlo „spravedlivého rozdělení daňové zátěže se zřetelem na výši příjmů poplatníků“, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na přehled příkazů hlavy státu, zveřejněný Kremlem.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Základní vojenskou službu má podle výnosu letos na jaře nastoupit 150 000 lidí. Odvody začínají v pondělí 1. dubna a potrvají do 15. července.

Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, napsala ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

V Rusku se branci k povinné vojenské službě povolávají dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim Moskva povolala 130 000 branců, na jaře 147 000 lidí. Nemají prý jít na Ukrajinu, mohou k tomu ale podepsat kontrakt.

Ruský prezident Vladimir Putin se ani po týdnu od útoku na komplex Crocus City Hall u Moskvy, při kterém zahynulo 144 lidí, nezúčastnil žádné pietní akce na veřejnosti. Putin ani nenavštívil zraněné v nemocnici či pozůstalé, píše dnes agentura AFP. 

Putin sice po atentátu několikrát vystoupil v médiích, Kreml ale na konci týdne potvrdil, že ruský prezident zatím nemá v plánu se setkat se zraněnými či příbuznými lidí, kteří při teroristickém útoku 22. března zahynuli. Podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to však neznamená, že by tragédie Putina nezasáhla. „I když nevidíte slzy na jeho tváři, tak to neznamená, že netrpí,“ uvedl Peskov.

Putin ani nenavštívil místo atentátu, v jehož blízkosti vzniklo improvizované pietní místo, kam lidé přináší svíčky, květiny či jiné předměty. Tam se dnes konalo i pietní shromáždění diplomatů ze zhruba 130 zahraničních misí, kteří si na místě připomněli oběti a drželi minutu ticha.

Za „naprostý nesmysl“ prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že Rusko může zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na dnešek informoval Kreml. „Vůči těmto státům nemáme žádné agresivní úmysly,“ řekl Putin o zemích na východním křídle Severoatlantické aliance.

Výroky západních politiků o možných plánech Moskvy zaútočit na další země Putin označil za nesmysl. „Je to jen další způsob, jak oklamat své obyvatelstvo a vytáhnout z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl šéf Kremlu k podpoře Ukrajiny.

Dobré ráno!

Nasazení západních bojových letounů F-16 na ukrajinské straně nezmění situaci na bojišti. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin během středečního projevu k vojenským pilotům. Tyto letouny však jsou schopny nést jaderné zbraně, čemuž Rusko přizpůsobí svou strategii, řekl Putin podle agentury Reuters.

Dánsko, Nizozemsko, Belgie či Norsko slíbily letos dodat Ukrajině přes čtyři desítky těchto vyspělých letounů, od nichž si Kyjev slibuje kontrolu ukrajinského vzdušného prostoru. Prvních šest strojů by mělo dorazit na jaře z Dánska, Nizozemsko hovoří o dodávkách během léta.

„Zničíme letadlo, stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení včetně salvových raketometů,“ citovala Putina agentura TASS. Letouny budou pro ruskou armádu legitimním cílem, ať budou startovat z Ukrajiny, či jiných zemí, řekl ruský vůdce.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pověřil vládu, aby prověřila otázku domácí výroby herních konzolí a dalších systémů souvisejících s videohrami. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova má tato iniciativa za cíl nastartovat ruský herní průmysl, napsala agentura TASS. Ze země, která je největším evropským herním trhem, po vpádu na Ukrajinu z února 2024 odešla valná většina velkých západních herních firem.

Útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej organizoval, řekl ruský prezident Putin a naznačil souvislost s Ukrajinou.

Útočníci, kteří spáchali páteční teroristický útok v Krasnogorsku u Moskvy a které se všechny podařilo dopadnout, se pokoušeli uprchnout na Ukrajinu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním televizním projevu k národu. Putin, který před více než dvěma lety rozpoutal válku proti Ukrajině, podle agentury TASS rovněž tvrdil, že podle předběžných údajů byla na ukrajinské straně pro pachatele útoku chystána možnost přechodu hranic.

Kyjev odmítá jakékoliv spojení s útokem v Krasnogorsku na západním okraji Moskvy, kde útočníci v koncertním sále zabili nejméně 115 lidí a mnoho dalších zranili. K odpovědnosti se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. V autě, ve kterém podezřelí prchali z Moskvy, se podle jednoho z ruských poslanců našly cestovní pasy Tádžikistánu.

Ruský prezident Vladimir Putin je o vývoji situace po útoku v Krasnogorsku průběžně informován a vydal potřebné instrukce, uvedl mluvčí Kremlu Peskov.

Ruský prezident Vladimir Putin a indický premiér Naréndra Módí po telefonu probírali mezinárodní otázky včetně situace na Ukrajině, informoval dnes Kreml podle agentury TASS. Státníci se navzájem ujistili, že jsou spokojeni s rusko-indickou ekonomickou nebo energetickou spoluprací, a Módí také Putinovi pogratuloval k jeho „přesvědčivému vítězství“ v letošních prezidentských volbách.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval tajnou službu FSB, aby odhalovala identitu Rusů bojujících po boku Ukrajinců proti Rusku, píše ruskojazyčný servis Deutsche Welle.

Šéf palestinského hnutí Hamás Ismaíl Haníja poblahopřál Vladimiru Putinovi k vítězství v prezidentských volbách v Rusku, uvedla dnes ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na vyjádření Hamásu na sociálních sítích. V prohlášení se rovněž uvádí, že Hamás doufá v posílení přátelství a rozvoj spolupráce s Ruskem a vysoce si cení postoje Moskvy při podpoře palestinské otázky, dodala RIA Novosti.

Vladimir Putin se po vítězství v prezidentských volbách, které mu zajistily dalších šest let v Kremlu, setkal s Rusy na Rudém náměstí v Moskvě. Vyzdvihl anexi dalších ukrajinských regionů, zatímco dav skandoval: Rusko, Rusko! Napsala to agentura AFP.

Vítězem ruských prezidentských voleb se stal se ziskem 87,28 procenta současný prezident Vladimir Putin, oznámila podle agentury TASS po sečtení všech hlasů ruská ústřední komise. Putinovo vítězství ve volbách, v nichž mu chyběla skutečná konkurence, se očekávalo. Západ už volby odsoudil jako nesvobodné. Evropská unie poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny a uvedla, že tyto výsledky neuzná.

Vladimir Putin ve svém vystoupení zmínil zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného, který v únoru zemřel v trestanecké kolonii. Před kamerami vyslovil jeho jméno, což podle zahraničních novinářů nikdy nedělal. Jeho smrt, za kterou podle Západu může právě šéf Kremlu, označil za „tragickou událost“.

Také potvrdil, že před Navalného smrtí se jednalo o tom, že by mohl být součástí výměny vězňů, což už v únoru uvedl tým zesnulého opozičníka. Putin řekl, že podporoval myšlenku jeho výměny za „jisté osoby, které se nachází ve vězeňských zařízeních v západních státech“, uvedla agentura AFP. Podmínkou podle něj bylo, že se Navalnyj nebude moci do Ruska vrátit.

Ruský prezident Vladimir Putin nenaznačil žádnou změnu dosavadní strategie. Podle Reuters uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině.

Neurčitě se vyjádřil také k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.

Putin ve svém prvním vyjádření po volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku "upevnit společnost" a stát se silnějším a efektivnějším. Prioritou bude posílení armády, uvedla agentura Reuters.

Povolební průzkumy i průběžné výsledky ukazují na drtivé vítězství Putina. Po sečtení asi 60 procent okrsků současná hlava státu jasně vede se ziskem 87 procent hlasů. V projevu Putin také poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem "důvěry" a "naděje", kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude "konsolidované".

Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.

„V těchto dnech ruský diktátor opět imituje 'volby'. Všichni na světě chápou, že tento člověk, stejně jako mnoho jiných v historii, je opilý mocí a nezastaví se před ničím, aby vládl navždy,“ komentoval ruské volby Putinův ukrajinský protějšek Zelenskyj. „Neexistuje zlo, které by neudělal, aby si udržel svou osobní moc. A nikdo na světě by před ním nebyl chráněn. Jsem vděčný každému státu, vůdci a mezinárodní organizaci, kteří tyto věci nazývali a budou nazývat pravými jmény. Vše, co Rusko dělá na okupovaných územích Ukrajiny, je zločin. Na vše, co ruští vrazi v této válce udělali, aby zajistili Putinovu věčnou vládu, by měla být spravedlivá odpověď. Jen jedna věc mu nahání největší strach: odpovědnost," dodal prezident s tím, že Putin musí skončit u mezinárodního tribunálu v Haagu.

Dobré ráno, šéf Kremlu Vladimir Putin před nadcházejícími prezidentskými volbami vyzval voliče, včetně těch v okupovaných částech Ukrajiny, aby účastí na hlasování určili budoucnost své země. Třídenní volby začínají v pátek a je prakticky jisté, že v nich zvítězí Putin.

Dnes se šéf Kremlu na obyvatele Ruska obrátil v předem nahraném projevu a řekl jim, že účast ve volbách „je projevem vlasteneckého cítění“. Dobře to podle Putina chápou lidé v oblastech, které Rusko zabralo Ukrajině „a kteří v nejtěžších podmínkách hlasovali v referendech pro jednotu s Ruskem“.

Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance v rozhovoru s agenturou RIA Novosti a televizí Rossija-1 označil za „bezvýznamný krok“. Uvedla to dnes agentura Reuters. Helsinky a Stockholm se pro vstup do NATO rozhodly kvůli ruskému útoku na Ukrajinu.

„Neměli jsme tam (na finské hranici) vojáky, teď tam budou. Nebyly tam systémy ničení, teď se tam objeví,“ prohlásil Putin. „Z hlediska zajištění vlastních národních zájmů je to (pro Finsko a Švédsko) naprosto bezvýznamný krok,“ nechal také slyšet.