ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli přenos z Ukrajiny končí. Pokračuje zase brzy ráno, přejeme dobrou noc.

Tisková zpráva amerického ministerstva obrany kromě munice do raketometů, střel Javelin a radarů zmiňuje také dodávku čtyř dalších obrněných vozidel Bradley, dělostřelecké munice ráže 155 a 120 milimetrů, zařízení pro noční vidění nebo zdravotnického materiálu. Podle deníku The New York Times chtějí Spojené státy dodávky uskutečnit během nejbližších dní.

USA jsou pro Ukrajinu nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci a podle Pentagonu aktuálně Američané pracují na 32. balíku vybavení od léta 2021. Za rok od útoku ruské armády Washington na tento účel vynaložil bezmála 30 miliard dolarů (665,9 miliardy Kč).

„Právě teď a tady na Ukrajině se rozhoduje o budoucnosti světového řádu založeného na pravidlech, lidskosti a předvídatelnosti. Chce to jen odhodlání. Dnes jsem takové odhodlání viděl na prezidentovi Bidenovi a Spojených státech amerických,“ prohlásl Zelenskyj ve svém pravidelném videoprojevu.

Stejně jako Trussová i expremiér Boris Johnson a vyzval vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Oba expremiéři s apelem vystoupili během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.

Rusko se v posledních měsících snažilo získat tajné informace, aby mohlo napadnout kritickou infrastrukturu v nizozemské části Severního moře. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Reakci Moskvy agentura nepřinesla. Švédská vojenská zpravodajská služba uvedla, že bezpečnostní situace v severských zemích a v Evropě je po ruské invazi na Ukrajinu nejvážnější od začátku 80. let minulého století.

Šéf nizozemské vojenské rozvědky MIVD Jan Swillens na dnešní tiskové konferenci tvrdil, že u jedné z větrných farem v Severním moři byla spatřena ruská loď, jak se pokouší mapovat energetickou infrastrukturu. Nizozemské námořnictvo a pobřežní stráž plavidlo z místa vyprovodily, než mohla být jakákoli sabotáž úspěšná, řekl.

Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes po setkání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě ujistila, že se Ukrajina může na Itálii spolehnout, a to i přes názorové rozdíly ve vládní koalici. Informovala o tom polská média i zahraniční agentury. Ukrajina se už téměř rok brání ruské invazi.

„Samozřejmě, že se Ukrajina může na Itálii spolehnout, protože Itálie od začátku podporovala Ukrajinu finančně, vojensky a humanitárně,“ uvedla premiérka. „Byli jsme a budeme stát po boku Ukrajiny, na naši podporu se může spolehnout i Polsko,“ zdůraznila na tiskové konferenci. Poděkovala Polsku za „výjimečnou práci, kterou dělá ve prospěch Ukrajiny“.

Americký prezident Joe Biden přicestoval do Polska, píše PAP. Dříve byl Biden na neohlášené návštěvě v Kyjevě, odkud přijel do Polska vlakem.

Ruská ekonomika v loňském roce klesla o 2,1 procenta po růstu o 5,6 procenta v roce předchozím. Ve svém prvním odhadu to dnes uvedl ruský statistický úřad Rosstat. Pokles způsobily dopady rozhodnutí Moskvy vyslat koncem loňského února vojáky na Ukrajinu.

Výsledky jsou mnohem lepší, než jaké byly prognózy krátce po začátku války na Ukrajině. Ruské ministerstvo hospodářství v jednu chvíli předpovídalo, že hrubý domácí produkt (HDP) za rok 2022 klesne o více než 12 procent. To by byl nejhorší propad od rozpadu Sovětského svazu, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinci nadále brání jihovýchodní část Záporožské oblasti proti Rusům, byť je region skoro celý pod správou okupantů. Starosta Melitopolu Ivan Fedorov v sobotu tvrdil, že do Záporoží směřovalo 43 autobusů se žoldáky Wagnerovy skupiny.

Rumunsko dnes oznámilo, že je znepokojeno náznaky, že sousední Ukrajina bagruje kanál v ekologicky cenné deltě řeky Dunaj. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ukrajina kanálem Bystre vyváží své zemědělské plodiny kvůli omezeným možnostem exportu ze svých hlavních přístavů v důsledku ruské invaze. Minulý týden Kyjev uvedl, že se výrazně zvýšil maximální ponor lodí proplouvajících touto vodní cestou.

Oblast při ústí druhé nejdelší evropské řeky do Černého moře patří k biologicky nejrozmanitějším v Evropě. Z větší části leží v Rumunsku, členském státě Evropské unie, a z menší na Ukrajině.

Přístup do Černého moře z říčních přístavů na Dunaji se pro Ukrajinu – jednoho z předních světových vývozců obilí a olejnin – stal klíčovým poté, co Rusko po loňské únorové invazi zablokovalo jeho černomořské přístavy.

Bývalá premiérka Liz Trussová uvedla, že Velká Británie musí udělat vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že Ukrajina vyhraje válku proti Rusku. „Podle mého názoru to zahrnuje stíhačky,“ řekla Trussová.

Členové jednotky White Angel ukrajinské policie pomáhají s evakuací civilistů z vesnice Zarichne poblíž města Lyman. Z domova poblíž frontové linie musela odejít i osmiletá Vika. 

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se zástupci vlád EU shodli na pokračování podpory Ukrajiny, žádný konkrétní plán však nepodpořili.

„Pokud víme, že rozšíření výroby munice vyžaduje nějakou širší investici, na kterou je potřeba najít zdroje společně, tak hledejme to společné řešení,“ řekl Lipavský po jednání. Konkrétní rozhodnutí je podle něj spíše na ministrech obrany než zahraničí. Borrell v této souvislosti řekl, že chce připravit návrh společného plánu pro zasedání ministrů obrany plánované na 7. března.

Rusko chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků, EU musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Další sankce schválí Unie do pátku, dodal.

„Joe Biden v Kyjevě. Samozřejmě to Kreml vyhodnotí jako další důkaz toho, že Spojené státy definitivně vsadily na strategickou porážku Ruska ve válce a že válka sama o sobě se neodvolatelně přeměnila ve válku Ruska a Západu,“ komentovala návštěvu amerického prezidenta politoložka Taťjana Stanová.

Dnešní Bidenovy výroky i následné oznámení Pentagonu nenaznačovaly, že by USA v nejnovějším balíku dodávaly Kyjevu položky, které dosud ukrajinské armádě neposkytly. Podle zpravodajky agentury Bloomberg americké ministerstvo obrany kromě munice do raketometů a střel Javelin zmínilo také dodávku dalších obrněných vozidel Bradley a zařízení pro noční vidění.

Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj v dnešním prohlášení důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.

Navalnyj v předvečer prvního výročí invaze uvedl, že „nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině“ zahájil ruský prezident Vladimir Putin pod směšnými záminkami, s cílem udržet se u moci a zapsat se do dějin jako „dobyvatel“ a „sběratel zemí“. „Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná,“ míní.

Nový balík pomoci Ukrajině zahrnuje munici do raketometů HIMARS a střely Javelin, jeho hodnota činí 460 milionů USD, uvedlo ministerstvo obrany USA.

V ostravské pobočce humanitární organizace Adra pomáhají ukrajinským uprchlíkům i dvě ženy, které samy opustily Ukrajinu v obavě z války. Chtějí tak aspoň částečně vyjádřit vděčnost za to, že jim samotným i dalším krajanům se v Česku dostalo pomoci. Jako dobrovolnice působily už ve své vlasti. V Ostravě zájemcům poskytují psychologickou pomoc a tlumočí. ČTK to dnes řekla mluvčí organizace Adra Katarína Kijonková.

Japonsko nabízí Ukrajině finanční pomoc v objemu 5,5 miliardy dolarů (122 miliard Kč), oznámil dnes japonský premiér Fumio Kišida. Návrhem se ještě bude zabývat japonský parlament. Tokio se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přidalo k sankcím proti Moskvě, Ukrajině zatím poskytlo finanční a humanitární pomoc, ale nikoliv zbraně, uvedla agentura AFP.

„Je pořád nutné pomáhat lidem, kterým válka zničila prostředky obživy, a opravit zničenou infrastrukturu,“ uvedl Kišida. Vláda podle něj požádá parlament, aby schválil změny, které umožní Ukrajině peníze poskytnout.

Až tři roky vězení hrozí ruskému vojenskému lékaři za to, že odmítl odjet do válečné zóny na Ukrajině. O případu dnes informoval advokát a ochránce lidských práv Pavel Čikov, specializující se na podobné případy.

Poručík armádní zdravotnické služby Denis Vasiljev loni absolvoval vojenskou medicínu se specializací všeobecného lékařství. Od loňského léta sloužil u Severní flotily vojenského námořnictva. Ještě jako medik ošetřoval vojáky, kteří se nakazili s koronavirem, za což byl vyznamenán medailí ministerstva obrany za boj proti pandemii covidu-19.

Spojené státy informovaly ruskou stranu o návštěvě prezidenta Joea Bidena v Kyjevě několik hodin před jeho odletem. Agentuře Reuters to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Biden strávil v Kyjevě asi pět hodin, setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ohlásil další americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s německým deníkem Die Welt varoval Čínu před podporou Ruska ve válce s Ukrajinou. Vedlo by to podle něj k válce světové. Čínu před následky v případě, že bude ve válce materiálně podporovat Rusko, o víkendu varoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken.

„Pro nás je důležité, aby Čína nepodporovala Ruskou federaci v této válce. Vlastně bych ji chtěl mít na naší straně,“ citovala z rozhovoru agentura Reuters. „V tuto chvíli si však nemyslím, že je to možné,“ řekl ukrajinský prezident.

„Vidím však příležitost pro Čínu, aby pragmaticky zhodnotila, co se zde děje,“ poznamenal Zelenskyj dále. „Protože pokud se Čína přidá na stranu Ruska, dojde ke světové válce, a já si myslím, že si je toho Čína vědoma,“ dodal.

Americký prezident Joe Biden opustil Kyjev, informují světové agentury. Podle AP dnes strávil šéf Bílého domu v ukrajinské metropoli přes pět hodin.

Český olympijský výbor (ČOV) se podle předsedy Jiřího Kejvala chce aktivně účastnit jednání o účasti či neúčasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži 2024. Na dnešním setkání s novináři ale zdůraznil, že stále platí, že ČOV je proti jejich startu na vrcholné akci příští sezony. I proto inicioval vznik expertní skupiny, která se má pokusit najít právní podklady, na základě kterých by se sportovci ze zemí, které se podílejí na válečném konfliktu na Ukrajině, v Paříži nesměli představit.