ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Vážení čtenáři, přejeme vám dobrou noc a s dalšími informacemi se přihlásíme ráno.

Rusko plánuje v následujících měsících novou vlnu agrese. Musíme se ujistit, že toto je poslední vlna a žádná šance na pomstu, uvedl prezident Ukrajiny Zelenskyj. Prezident dodal, že dnes proběhly rozhovory s Francií, Dánskem, Rumunskem.

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila od loňského září přes 540 útočných dronů íránské výroby a na 500 ruských řízených střel. Informovalo o tom dnes tiskové středisko ukrajinských ozbrojených sil na platformě Telegram. V září ruské invazní jednotky, které na Ukrajinu útočí od loňského února, zahájily údery pomocí bezpilotních letounů Šáhed-136, které využívají styl kamikadze.

Ukrajinská armáda rovněž uvedla, že v prvních dvou hodinách roku 2023 sestřelily ukrajinské síly protivzdušné obrany 84 útočících dronů, což bylo podle ní 100 procent strojů, které v tu chvíli Rusko na Ukrajinu vyslalo. Takového výsledku podle tiskového střediska ukrajinské letectvo dosáhlo vůbec poprvé.

Ruská protivzdušná obrana sestřelila v blízkosti vojenského letiště Belbek na poloostrově Krym dva drony, uvedl gubernátor Ruskem obsazeného Sevastopolu Michail Razvožajev. O sestřelení dronů nad Krymem, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, a u pobřeží tohoto ukrajinského poloostrova Razvožajev v minulosti informoval už několikrát, naposledy v pondělí večer.

„Ráno protivzdušná obrana sestřelila dva drony nad mořem v okolí Belbeku. Všechny služby fungují normálně,“ napsal Razvožajev na sociální síti Telegram. O dva dny dříve na stejné síti informoval o sestřelení dvou dronů nad mořem, aniž by více přiblížil lokaci.

Humanitární pracovníci rozdávají dárky dětem v Bakhmutu. 

Soud v Charkovské oblasti odsoudil bývalého produkčního návrháře místní televize k 10 letům vězení za výrobu proruských letáků. Uvádí se, že 61letý muž doma vyráběl letáky se symbolem „Z“ a ruskými vlajkami, „aby zvýšil bojovného ducha ruské armády“.

Rozvědka: Partyzáni zastavují pohyb vojenských konvojů na ruské železnici. Hlavní ukrajinské ředitelství zpravodajské služby oznámilo, že partyzáni v noci na 4. ledna zastavili pohyb vojenských konvojů na Transsibiřské magistrále v ruském Krasnojarském kraji.

V Rakousku bylo loni zadrženo 687 převaděčů migrantů. Informovalo o tom dnes rakouské ministerstvo vnitra, podle něhož jde o nejvyšší počet zadržených od roku 2016.

Jenom na hranici s Maďarskem bylo zadrženo více než 300 podezřelých. Většina převaděčů pocházela podle informací ministerstva ze Sýrie, Turecka, Rumunska a Ukrajiny. Tito lidé využili i války na Ukrajině. Zájemcům o nelegální překračování hranic totiž řekli, že ještě nikdy nebylo tak snadné dostat se do Evropy, protože hranice jsou bez kontrol.

Nevybuchlé zařízení zabilo člena záchranné služby při odminování v Iziu. Serhiy Hotsuliak, 42 let, vedoucí pyrotechnické jednotky Státní pohotovostní služby, byl zabit v Iziumu v Charkovské oblasti  kvůli detonaci nevybuchlého zařízení.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov očekává další útoky na ruském území. Naznačil to v dnes odvysílaném rozhovoru s americkou stanicí ABC News, aniž by řekl, zda za dosavadními údery v Rusku stál Kyjev. Náčelník vojenské zpravodajské služby rovněž prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin je smrtelně nemocný, má zřejmě rakovinu a pravděpodobně brzy zemře.

„Na tuto otázku vám teď nemohu odpovědět. Až po válce,“ reagoval šéf rozvědky na dotaz reportérky, zda Kyjev stál za nedávným útokem na ruskou vojenskou základnu, která se nachází stovky kilometrů od hranic s Ukrajinou. Budanov prohlásil, že byl za útok rád, a naznačil, že očekává další podobné údery na ruském území.

Zničený zimní stadion v Družkivce

Šéf Hlavního zpravodajského ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny Kyrylo Budanov dnes slaví narozeniny.

Policie: Ruské dělostřelectvo zabilo dva civilisty v Bachmutu. Místní policie oznámila, že ruské dělostřelectvo zabilo 4. ledna ve městě Bakhmut v Doněcké oblasti dvě starší ženy.

Francie poskytne Ukrajině lehká obrněná průzkumná vozidla AMX-10 RC, oznámil dnes Elysejský palác po telefonátu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Počet vozidel a termín jejich dodání zatím není jasný, píše agentura Reuters.

„Bude to poprvé, co budou na podporu ukrajinské armády dodána obrněná vozidla západní výroby,“ uvedl nejmenovaný zástupce Elysejského paláce. Zelenskyj uvedl, že Macronovi za přislíbenou dodávku děkuje, a dodal, že Ukrajina a Francie se dohodly na dalším posilování ukrajinských obranných kapacit.

Podívejte se na nové záběry z bojů v Bachmutu. 

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak dnes podepsal dohodu o nákupu 116 amerických tanků Abrams M1A1 za 1,4 miliardy dolarů (asi 31,66 miliardy Kč), oznámily zahraniční tiskové agentury.

„Tyto tanky mají být dodány do Polska v letošním a příštím roce, aby urychlily náhradu zbraní předaných Ukrajině,“ napsal server Defence 24. Abramsy vyřazené americkou námořní pěchotou mají nahradit tanky T-72 sovětské konstrukce a jejich modernizovanou polskou verzi PT-91 Twardy.

Ruské jednotky už neútočí na východoukrajinské město Bachmut stejně zuřivě jako v prosinci. Houževnatý odpor ukrajinských obránců města nutí invazní síly přesunout část své palebné síly do okolních oblastí. S odvoláním na několik ukrajinských velitelů to dnes napsal list The Wall Street Journal (WSJ). Rusové podle něj přesunuli obrněná vozidla a dělostřeleckou palbu směrem na nedaleký Soledar.

Vyjednání finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 24 miliard eur (576 miliard korun) a rozdělení 20 miliard eur (480 miliard korun) na snížení energetické závislosti Evropské unie na Rusku považuje ministerstvo financí za hlavní úspěchy českého předsednictví v EU v oblasti hospodářství a financí. Dnes o tom informovalo na svých internetových stránkách. Připomnělo, že konflikt na Ukrajině a jím vyvolaná energetická krize patřily mezi hlavní body jednání Rady pro hospodářské a finanční věci (Ecofin).

Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová (oba ODS) ve čtvrtek při jednání s ředitelem Vojenského zpravodajství Janem Berounem proberou informace o aktuální situaci na Ukrajině, která čelí agresi Ruska, ale také zkušenosti zpravodajců s legislativou, která po loňské změně nově určuje styl jejich práce. Premiér po dnešním jednání vlády uvedl, že návštěva zpravodajců vychází z jeho snahy seznámit se s prací zpravodajských služeb a navazuje na jeho nedávné setkání s vedením Bezpečnostní informační služby. Současně předseda vlády konstatoval, že s prací vojenského zpravodajství je spokojen, odvádí podle něj dobrou práci.

Fiala loni opakovaně řekl, že cílem je vydávat dvě procenta HDP na obranu už v roce 2024. Černochová dnes v té souvislosti připomněla, že původní vládní závazek vznikl ještě před válkou na Ukrajině a summitem NATO v Madridu, kde zaznívaly apely na navýšení obranných výdajů. „Povedeme debatu o úpravě tohoto bodu v našem programovém prohlášení,“ uvedla. Kabinet revizi programového prohlášení chystá především kvůli válce na Ukrajině a související energetické krizi.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko možná klamal ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně testů na covid-19, které měly před vzájemnými schůzkami dokazovat, že se Lukašenko nenakazil koronavirem. Tyto spekulace se objevily v opozičních médiích poté, co se hackeři ze Sjednoceného štábu hnutí odporu nabourali do počítačů minské kliniky, která se stará o vysoce postavené hodnostáře režimu. Po analýze odcizených dokumentů hackeři upozornili na nesrovnalosti v osvědčeních o podstoupených testech.

S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou dnes schválila vláda. Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.

Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se ČR v NATO opakovaně zavázala. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. „Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena,“ uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.

Škody po nočním ostřelování oznámily úřady v Záporoží, podle kterých ruské protiletadlové rakety S-300 zničily zařízení patřící ke kritické infrastruktuře. Tyto rakety Rusko používá k útokům na pozemní cíle. Blíže neurčený objekt, který ukrajinské úřady podle BBC úmyslně nejmenovaly, ruský útok zcela zničil. Místní správa a policie zveřejnily fotografie kráteru poblíž obytných budov, při útoku podle nich byl zraněn nejméně jeden člověk.

Rusko dnes oficiálně nasadilo fregatu Admirál Gorškov vybavenou hypersonickými střelami Cirkon (Zirkon). S odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina o tom informovala agentura TASS. Válečná loď se vydá na plavbu Atlantským a Indickým oceánem a Středozemním mořem, oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

„Jsem si jistý, že tak mocné zbraně spolehlivě ochrání Rusko od možných vnějších hrozeb a pomohou zajistit národní zájmy naší země,“ řekl Putin při on-line slavnostní ceremonii k příležitosti nasazení fregaty.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes pokračovala v poklesu a sestoupila pod 70 eur (zhruba 1700 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dolů ji podle analytiků nadále tlačí neobvykle teplé počasí v Evropě. Plyn je tak nejlevnější od doby, než koncem loňského února zahájila ruská vojska invazi na Ukrajinu.